Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
V poslední době plní český internet články předhánějící se v tom, kolik budou české domácnosti platit navíc za nové emisní povolenky pro dopravu a vytápění. Možná by proto nebylo od věci položit si otázku, koho se zavedení systému ETS2 nedotkne vůbec, nebo jen velmi málo.
Odhady dopadů zavedení nových emisních povolenek na české domácnosti se výrazně liší v závislosti na použité metodice, předpokládané ceně povolenky a případné snaze autorů zveřejněných dat strhávat na sebe pozornost.
Odhady, kolik peněz nakonec Češi vydají ze svých peněženek, se diametrálně liší. Zatímco hlavní ekonom české pobočky poradenské společnosti Deloitte předpokládá přímé roční náklady na jednu domácnost na úrovni přibližně 6 a půl tisíce korun ročně, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvádí, že tato suma by mohla včetně nepřímých nákladů ročně dosáhnout 83 tisíc korun, tedy téměř třináctkrát tolik.
V rámci šermování čísly se zapomíná na to, že existuje nemalá skupina obyvatel, které se zavedení nových emisních povolenek přímo nedotkne.
Kdo se vyhne příplatku za vytápění
V oblasti vytápění si s novými povolenkami nemusí lámat hlavu všichni ti, kteří odebírají teplo z velkých tepláren. Zdroje s výkonem nad 20 megawatt totiž platí povolenky v rámci systému ETS1 už od roku 2005. Nové povolenky se tak do konečné ceny dálkového tepla z těchto zdrojů nepromítnou. Naopak dojde k určitému narovnání podmínek, kdy provozovatelé lokálních topenišť byli dosud zvýhodněni oproti zákazníkům tepláren, byť využívali úplně stejné palivo.
Podle dostupných dat představuje dálkové teplo nejčastější způsob vytápění, na který v Česku spoléhá necelých 40 procent domácností. V případě bytových domů jsou to dokonce dvě třetiny jednotek.
Žádná změna nenastane ani pro domácnosti vytápěné elektrickými přímotopy nebo tepelnými čerpadly. Ty totiž platí za povolenky už teď v rámci nákupu elektřiny.
Elektřina je u nás hned po zemním plynu třetím nejčastějším způsobem vytápění. V roce 2021 bylo takto vytápěno přes 330 tisíc domácností. Zvláště vytápění pomocí tepelných čerpadel nabývá v poslední době na popularitě. Částečně za tím stojí nedávná energetická krize a s ní spojený prudký nárůst nákladů na vytápění plynem. Jen v letech 2022 a 2023 bylo u nás instalováno více než 115 tisíc tepelných čerpadel.
Cena nových povolenek nemusí zajímat ani domácnosti vytápěné biomasou, ať už jde o tvrdé dřevo, lisované pelety nebo dřevní štěpku. Z pohledu uhlíkových emisí je totiž tento zdroj vnímán jako neutrální, proto se na něj povolenky vůbec nevztahují.
Odhaduje se, že v českých domácnostech je provozováno kolem 350 tisíc kotlů na biomasu, byť v některých případech se nejedná o jediný používaný zdroj tepla.
Celkově lze předpokládat, že v oblasti vytápění se nové povolenky nedotknou v době svého zavedení více než poloviny domácností.
Jak se změní ceny za dojíždění?
Největší podíl na cestování představují cesty do a z práce. Z tohoto pohledu nebudou nové emisní povolenky zajímat ty, kteří dojíždějí na kole nebo chodí do práce pěšky. Podle průzkumu společnosti Amazon ve spolupráci s agenturou Ipsos z roku 2020, se takto do práce dopravuje 29 procent Čechů a v některých krajích se má dokonce jednat o převládající způsob dopravy. Podle údajů ze sčítání obyvatel v roce 2021 je tento podíl výrazně menší. Na úrovni jednotlivých obcí s rozšířenou působností se pěší docházka týká nejvýše 20 procent obyvatel.
Veřejnou dopravu využívá pro cestu do práce podle údajů ze sčítání necelá čtvrtina obyvatel. Případné zvýšení ceny jízdného v důsledku zavedení nových emisních povolenek je závislé na více faktorech, včetně podílu provozovaných nízkoemisních vozidel příslušného dopravce. Například Dopravní podnik města Brna provozuje o přibližně 40 procent více elektrických vozidel (tramvají a trolejbusů) než těch se spalovacími motory. Na následující roky je plánováno další rozšíření trolejbusových linek. Nové emisní povolenky se tak budou týkat pouze menší části jeho vozového parku.
U dopravců, kteří provozují pouze vozidla se spalovacími motory, tvoří náklady na pohonné hmoty i tak relativně malou část výsledné ceny jízdného. Tu ovlivňují mimo jiné náklady na personál, údržbu, odpis vozidel apod. Cena nafty tak tvoří obvykle pouze 15 až 25 procent ceny jízdenky. Tomu by mělo být úměrné i následné zdražení jízdného vlivem zavedení nových emisních povolenek.
Dieselové vlaky a lodní doprava v Česku nové povolenky platit nebudou. V minulosti pro ně totiž ministerstva dopravy a životního prostředí dojednala výjimku. Cestování po železnici v tomto ohledu tedy zůstane beze změny.
Největší část obyvatel se u nás do práce dopravuje pomocí osobních aut. Tento způsob dopravy volí více než polovina Čechů. Ne všech se ale povolenky dotknou. Řeč je o majitelích necelých 50 tisíc registrovaných elektromobilů. Jejich počet přitom každým rokem roste - v Česku byl letos zaznamenán nejvyšší meziroční nárůst počtu nově registrovaných elektromobilů v rámci celé EU.
Co ti ostatní?
Jak se nové povolenky projeví v peněženkách těch, kteří nemají to štěstí, že jsou napojení na teplárnu a do práce jezdí tramvají?
Výsledné vícenáklady jsou kromě ceny povolenky závislé také na obsahu uhlíku v příslušném palivu. Relativně nejvíce si tak připlatí ti, kteří si doma topí uhlím, které obsahuje uhlíku nejvíce. Takovýchto domácností je u nás stále přibližně 300 tisíc. Tato lokální topeniště současně představují jeden z největších zdrojů znečištění ovzduší z pohledu emisí tuhých znečišťujících látek a jedovatého benzo(a)pyrenu.
I tohoto důvodu jsou nabízeny dotace na výměnu starých kotlů a kamen na tuhá paliva. V rámci těchto pobídek jsou zvýhodněni senioři a domácnosti s nižšími příjmy - mohou získat až 150 tisíc korun na nový tepelný zdroj.
Po změnách v programu Nová zelená úsporám je možná i náhrada stávajícího kotle na zemní plyn za tepelné čerpadlo s tím, že tento kotel lze ponechat na místě jako bivalentní zdroj. Peníze je možné čerpat i na další úpravy, včetně zateplení stropu nebo střechy. I toto jednoduché opatření dokáže ušetřit až 20 procent energie na vytápění.
Největším zdrojem financování těchto dotací jsou právě výnosy ze stávajícího systému obchodování s emisními povolenkami.
Dopady na konečné spotřebitele snižují i evropské prostředky určené na pořízení nových nízkoemisních vozidel pro veřejnou dopravu.
V rámci prevence pádu do dopravní chudoby lze do budoucna uvažovat také o dalších opatřeních, jako je zavedení poptávkové dopravy, školních či zaměstnaneckých autobusů, revize tarifní struktury nebo určité formy přímých kompenzací pro obyvatele regionů se sníženou dopravní dostupností. Ta by mohla být hrazena formou dividendy z výnosů z emisních povolenek.
Zvýšená inflace se dotkne každého
Svým způsobem se ale nové emisní povolenky budou týkat nás všech. Řeč je totiž o nepřímých dopadech v souvislosti se zvýšenými náklady na dopravu a vytápění v rámci ceny zboží a služeb.
Druhou největší část spotřebního košíku českých domácností tvoří hned po nákladech na bydlení a energie nákupy potravin a nealkoholických nápojů. Náklady na dopravu potom tvoří v průměru přibližně 5 procent jejich výsledné ceny. Po zavedení nových emisních povolenek budou ve výhodě prodejci využívající nízkoemisní nákladní dopravu a ti, kteří nabízejí především lokální zboží, které není nutné přepravovat na dlouhé vzdálenosti.
V případě služeb se podíl nákladů na dopravu liší podle charakteru činnosti, které jsou se službami spojeny. Jiný podíl budou mít například poskytovatelé mobilních nebo internetových služeb a jiný přepravní nebo zásilkové společnosti.
Většina českých firem (vyjma heren, kasin, sázkových kanceláří apod.) si donedávna mohla zažádat o podporu v rámci programu Záruka Elektromobilita. Příjem žádostí byl u tohoto titulu již ukončen, nicméně i tak mohou firmy žádat o daňové úlevy v podobě mimořádných odpisů na pořízené elektromobily až do roku 2028. Mezi další benefity patří například dálniční známka zdarma nebo nižší povinné ručení.
Čím vyšší bude podíl nízkoemisních vozidel ve firemních flotilách, tím méně budou nové emisní povolenky pro firmy a podnikatele relevantní. Významné navýšení počtu provozovaných elektromobilů nedávno oznámila například největší tuzemská firma zaměřená na rozvážku čerstvých potravin.
Spíše než greenflace zůstává rizikem greedflace, respektive zvyšování marží, které zneužívá vnější faktory jako záminku pro neúměrný nárůst cen.
Nižší emise i závislost na dovozu
Ať chceme nebo ne, nové emisní povolenky jsou pro nás i přes populistické sliby některých politiků nevyhnutelnou realitou. Co naopak ovlivnit můžeme je jejich konkrétní nastavení tak, aby se co nejvíce snížily jejich negativní dopady.
V této souvislosti lze připomenout iniciativu Česka a dalších 18 států EU s cílem vyjednat posílení mechanismu rezervy tržní stability. Ten by měl držet cenu nových povolenek na na úrovni nejvýše 45 eur za tunu oxidu uhličitého. To by znamenalo, že například cena benzinu by vzrostla maximálně o necelé 3 koruny za litr. Návrh má být projednán už tento podzim.
Jinou možností je zavedení tzv. cenového pásma předložené Silvesterem van Kotenem z výzkumného pracoviště CERGE-EI. Zmíněné pásmo stanovuje nejvyšší a nejnižší možnou cenu povolenek. To by odstranilo riziko mimořádně vysokých cen a zajistilo postupné snížení emisí při přijatelných nákladech. Podobný systém je už využíván například v Kalifornii.
Zapomínat bychom neměli ani na přínosy zavedení nových povolenek jako nižší znečištění ovzduší, a tím pádem i méně souvisejících onemocnění, snížení dovozní závislosti na plynu a ropě, a tedy ochrana před cenovými šoky, nebo zajištění financí na úsporná opatření. Kromě výdajové stránky bude totiž systém nových povolenek generovat také nemalé příjmy. Bude potom hlavně na jednotlivých státech, jak s těmito prostředky naloží ve prospěch svých obyvatel.
