Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vláda konečně reaguje na obavy populace o zdražování uhlí, plynu a pohonných hmot. Snaží se změnit systém obchodování s povolenkami, které by tato paliva měly zdražit. Z obchodování s nimi ale může Česko získat miliardy a využít je například ve formě velmi populárních dotací pro domácnosti. Zatím si ale vláda protiřečí, když chce na jedné straně chránit české spotřebitele před rostoucími cenami fosilních paliv, zároveň ale odmítá být součástí systému obchodování, jehož výnosy mají přitom domácnostem pomoci.
Češi milují dotace a jak ukazují nejnovější data Institutu EUROPEUM, platí to i o podpoře při investicích do ekologičtějšího vytápění a dopravy. Díky modernizaci vytápění již za energetické krize spousta domácností snížila své účty za energie, bez dotace jsou totiž takové renovace často finančně nedostupné. Česku se otevírá cesta, jak si na právě takové investice sáhnout prostřednictvím Evropské unie, nepůjde to ale bez nepopulárního rozšíření emisích povolenek.
Vláda ohlásila, že se chce v Bruselu bít o odklad systému obchodování s emisními povolenkami pro dopravu a vytápění, známého pod zkratkou ETS2, a o přísnější kontrolu jejich cenotvorby. Pro své předběžné návrhy už získala podporu většiny členských zemí. Opozice systém odmítá plošně a chce se proti jeho zavedení bránit třeba až u soudu. Vládní i opoziční strany svorně tvrdí, že hlavním motivem jejich honu na povolenky je ochrana spotřebitele a zabránění propadu lidí do chudoby, nejlepší by tedy bylo je zrušit. Jde o paradox, protože se tím Česko připraví o přístup k penězům, které mají právě šíření energetické chudoby zabránit a které by podpořily českou ekonomiku.
Proč tedy povolenky nezrušit a vyhnout se tak zdražování? Rušení systému ETS2 je nežádoucí ze dvou důvodů. Jednak představuje legislativní závazek, který jsme si odsouhlasili na unijní úrovni, předjednali jej za českého předsednictví a do nedávna se nesnažili o jeho změnu, dokud se neblížily podzimní volby. Rušením takového závazku bychom tak ostatním státům mimo jiné ukázali, že na nás není spolehnutí a nedodržujeme své sliby.
Druhý důvod je ekonomický. Zatímco se v tuzemsku budeme zdráhat přijmout ETS2, okolní státy systém zavedou, v Rakousku a Německu již systém funguje. Cena lokálních paliv se tudíž na jednotném evropském trhu zvedne, u nás se nejdřív vytvoří fronty zahraničních aut na benzinových pumpách a následně cena surovin stejně naroste. Důležité proto je plánovat, jak se na zdražení připravit, jelikož alespoň v nějaké míře jistě přijde. Jak chce tedy vláda ochránit domácnosti, když se zároveň plánuje vzdát peněz na to určených?
Oprávněná obava
Snaha o ochranu českých domácností je chvályhodná a reflektuje oprávněné obavy veřejnosti ze zdražování. Aby povolenka splnila svou funkci – tedy motivovala ke změně chování a odklonu fosilních paliv - musí být dostatečně vysoká. Odhady komplikuje fakt, že systém ETS2 je tržním mechanismem, cena povolenky je z principu proměnlivá a nelze ji předem přesně stanovit. Některé odhady, které ve veřejném prostoru zaznívají, jsou však přemrštěné.
Pokud by se cena povolenky vyšplhala až na měkký strop ve výši 45 EUR, projevilo by se to nárůstem cen pohonných hmot o cca 2-4 Kč na litr benzínu či nafty. Agentura Bloomberg počítá s maximálním nárůstem ceny povolenky na 150 EUR, který by se promítl nárůstem ceny o necelých 10 korun na litr benzínu. Obdobné množství již teď na každý litr benzínu platíme v podobě spotřební daně, jejíž snížení by mohlo být jedním z řešení takto extrémního scénáře.
Nejnovější data výzkumného ústavu STEM a institutu EUROPEUM potvrzují obavu české populace ze zavedení systému ETS2. S příplatkem za znečištění životního prostředí při vytápění uhlím a zemním plynem nesouhlasí zhruba dvě třetiny respondentů, v případě benzínu a nafty v přepravě dokonce téměř 70 % dotázaných.
V otázce dotací jsou přitom Češi nadšenější. Stejný podíl dotázaných - téměř dvě třetiny - souhlasí s dotací na modernizaci vytápění, každý druhý Čech také podporuje státní podporu na pořízení dopravního prostředku šetrnějšího ke klimatu. Jedno ale nemůže být bez druhého. Přesně na takové dotační tituly by měl zamířit Sociálně klimatický fond EU.
Pro ČR v něm bude k dispozici 50 miliard korun právě z výnosů z ETS2, cílit by měl na nízkopříjmové domácnosti. Platí totiž, že čím nižší je příjem domácnosti, tím větší část rozpočtu dá právě na pohonná a otopná paliva. Pro část spotřebitelů tak jde o citlivou položku domácí kasy a bude potřeba, aby je stát v přechodu od fosilních paliv finančně podpořil.
Dotace z klimatické politiky jsou přitom v ČR zaběhnutý systém. Oblíbený program Nová zelená úsporám je roky financovaný ze systému ETS – o dvě dekády staršího předchůdce nového systému, v němž musí emisní povolenky platit velcí průmysloví znečišťovatelé. Jen za rok 2023 činil výnos z obchodování povolenek v systému ETS pro Česko přes 19 miliard korun.
Kudy se tedy vydat?
Není divu, že se Češi obávají zdražení energií. Vláda nevyvíjí žádnou snahu rozptýlit negativní kampaň, která hovoří o nadsazených zvýšeních cen fosilních paliv, naopak k ní sama často přispívá. Navíc si protiřečí, když chce chránit spotřebitele před rostoucími cenami fosilních paliv, zároveň ale odmítá být součástí systému obchodování, jehož výnosy by jí zůstaly k dispozici. Z těchto výnosů by přitom kromě modernizace ekonomiky mohly být placené také opatření pro předcházení energetické a dopravní chudoby, kterými podle loňské zprávy Poverty Watch v Česku trpí přes 1,3 milionu osob.
Právě rozumná alokace peněz z obchodování povolenek je v kompetenci vlády. Unijní politika nastavuje pravidla a systém, který má vybrané příplatky proměnit v investice a ochránit nejzranitelnější skupiny obyvatel. Provádění klimatické politiky a konečné zacházení s výnosy, které již máme k dispozici, ale zůstává úkolem jednotlivých států. Diagnóza nutnosti řešit růst cen je správná, stále častěji zaznívající návrhy nepřipojit se k rozšířenému systému ETS2 jsou ale spíš házením klacků pod nohy.
