Článek
Domácnosti, které topí uhlím či zemním plynem ve vlastním kotli, ale i řidiči automobilů se spalovacími motory doposud neplatili za emise, které vyprodukují. To se má za pár let změnit. Od roku 2027 pro ně začne platit nový evropský systém emisních povolenek, tzv. ETS 2, který bude fungovat nezávisle na povolenkách, které si kupuje těžký průmysl, výrobci elektřiny a lodní a letečtí dopravci.
Členské státy v tom však nejsou za jedno. Česká vláda už loni v prosinci odhlasovala dokument, jehož prioritou bylo odložení obchodování s povolenkami ETS 2 minimálně o rok, tedy na rok 2028.
Zároveň žádala o vytvoření účinnější ochrany proti prudkému cenovému růstu povolenky. Správně nastavený systém by však podle rezortu životního prostředí, do jehož gesce povolenky spadají, nepovede k negativním sociálním a ekonomickým dopadům. Cena povolenky totiž navýší náklady domácností na energie a pohonné hmoty.
Současná podoba systému však konečné spotřebitele může dostat do nepříjemné situace, kdy plyn, uhlí, benzin či nafta výrazně zdraží. „Požadujeme úpravu tak, aby takový případ nehrozil,“ říká uvedla mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) Veronika Krejčí.
V úterý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) jednal s některými zástupci států EU o podpoře tzv. non-paperu, v němž Česko spolu s Francií a dalšími státy požaduje stanovit mechanismy proti prudkému růstu cen povolenky, které by mělo dopad na ceny energií pro občany. „Tento non-paper rozeslala ČR členským státům v pátek. Poté jej předloží Evropské komisi,“ uvedla Krejčí. Podporu vyjádřily i některé větší země, např. Itálie.
Dokument podle mluvčí navrhuje opatření, díky nimž bude možné lépe předvídat cenu povolenky, stabilizovat trh a posílení mechanismu pro udržení ceny povolenky na prahu 45 eur (v cenách roku 2020) za kus, tedy tunu CO2.
Emisní povolenky na emise v budovách
Systému zpoplatnění emisí, tzv. EU ETS, v současnosti podléhají velké elektrárny, teplárny, těžký průmysl nebo letecká a námořní doprava. Doposud však nejsou zpoplatněny emise silniční dopravy a budov.
Evropská unie proto vytvoří nový systém obchodování s emisními povolenkami, tzv. ETS 2, který bude fungovat separátně od stávajícího systému ETS 1. Systém by měl být spuštěn v roce 2027. Pokud by však ceny energií v roce 2026 vyskočily velmi vysoko, je možné povinnost odložit o rok.
Dokument získal už dříve podporu i od Bulharska, Slovenska a Polska, které je dokonce zcela proti rozšíření povolenek na další odvětví. Většina zemí sedmadvacítky ale povolenky chce. Proto podle premiéra Petra Fialy (ODS) není reálné, aby Česká republika řekla, že se celý nový systém nespustí. „Jestli někdo říká lidem ‚to se všechno zruší‘, tak to není moc reálné, když se podíváme, jak vypadá nálada a situace v Evropě,“ říká Fiala.
Některé země, jako třeba Německo, už dokonce ETS 2 zahrnuly do své legislativy. Německá vláda má zavedení ETS 2 ve svém programu a chce, aby všechny členské státy měly podmínky nastavené stejně.
Nyní však Evropskou komisi ve zmíněném dokumentu vyzýváme a požadujeme, aby upravila mechanismus tak, že v případě nedostatku povolenek by mohlo být na trh uvedeno větší množství.
„Zároveň se budeme zasazovat o nástroje, které zabrání skokovým nárůstům cen CO2 pro spotřebitele a podniky. Na podporu zvláště zatížených domácností využijeme také prostředky z Evropského sociálního fondu pro klima. Příjmy z CO2 vrátíme občanům a podnikům,“ stojí v programovém prohlášení německé vlády.
Obchodování by se mělo naplno rozjet až v roce 2027 na burze v Lipsku, pokud se státy nedomluví na odkladu. Posunutí startu je ve hře a politici o něm budou jednat.
„V legislativě je možnost odkladu, která je ale závislá na tom, jaké budou ceny energií. To ale zatím nevíme, uvidíme to teprve před tím, než se systém začne spouštět,“ říká europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Předmětem politických jednání však nebude jen případný odklad obchodování, ale i ochrana proti vysokým cenovým hladinám. Komise sice umožňuje cenu povolenky „zastropovat“ na úrovni 45 eur za tunu CO2, ale mechanismus pro udržení této úrovně nemusí zajistit, že cena skutečně klesne.
„Tento mechanismus je poměrně slabý. Podobně jako u ETS 1 to znamená, že se v nějakém horizontu na trh uvolní povolenky. Nikde není řečeno, že ta intervence, která by se spustila, je dostatečně silná, aby situaci napravila,“ popisuje Niedermayer.
Posílení mechanismu pro stabilizaci ceny vidí jako nutné i MŽP. Chce toho docílit zvýšením počtu povolenek, které by se přidaly do oběhu, a cena by jejich vlivem mohla klesnout. Evropská směrnice nyní počet nově vydaných povolenek v případě růstu ceny omezuje. Česko vidí také řešení v tom, že by se mohly nové povolenky na trh uvolňovat častěji, než nyní Unie povoluje.
Opatření pro případ nadměrného růstu cen povolenek
Některé státy chtějí tato opatření ještě revidovat. Úpravu proti skokovému růstu povolenek v nějaké podobě upravuje směrnice Evropského parlamentu a rady o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii. Toto opatření ale někteří vnímají jako slabé.
- Pokud se bude cena povolenky držet více než tři měsíce na dvojnásobku průměrné ceny, uvolní se na trhu 50 milionů povolenek.
- Když cena bude dva měsíce po sobě nad hranicí 45 eur za povolenku, přidá se na trh 20 milionů povolenek. Toto opatření bude platit jen do konce roku 2029.
- Jestliže bude povolenka stát více než půl roku trojnásobek průměrné ceny, pustí se dalších 150 milionů povolenek.
- Do 31. prosince 2029 musí Evropská komise předat europoslancům a radě zprávu, v níž posoudí, zda je řešení ceny povolenky, která se dostala nad 45 eur, účinné.
- Pokud dojde k uvolnění dalších povolenek v důsledku růstu ceny, nové povolenky by se neměly přidávat dříve než za rok. Když ale během druhého půlroku cena opět vzroste na 45 eur, zákaz uvolňování nových povolenek neplatí.
„Evropská komise, Evropský parlament a členské státy se v roce 2022 shodly na množství 100 milionů povolenek. Byla to součást velkého balíku kompromisů. Nyní však Evropskou komisi ve zmíněném dokumentu vyzýváme a požadujeme, aby upravila mechanismus tak, že v případě nedostatku povolenek mohlo být na trh uvedeno větší množství,“ říká Krejčí.
Zatím je hlavní brzda nastavena tak, že pokud cena tuny CO2 překročí během dvou měsíců 45 eur, na trh se uvolní 20 milionů nových povolenek, což by mělo cenu srazit. Tento mechanismus lze použít jen do konce roku 2029, poté už nebude systém obchodování regulován.
„Systém je teď vnímaný s velkými obavami. To znamená, že musí být prioritní ambice držet cenu do nějaké výše, až sekundární bude objem povolenek, takže by se vypnul mechanismus, který omezuje množství nových povolenek i na následujících několik let. Byla by tam i varianta, že když cena výrazně klesne, tak by se povolenky mohly stahovat,“ říká Niedermayer.
Objem povolenek v systému je pevně stanoven. „Pokud by ale cena vzrostla nad nějakou hranici, tak se na trh musí dostat dostatek povolenek, aby cena klesla, a to rychle. Vedlo by to k výraznému omezení ambicí systému dostat na trh pouze dohodnuté množství povolenek. Technicky to není problém udělat,“ říká Niedermayer.
I když systém obchodování zatím spuštěný nebyl, od začátku května je možné povolenky nakupovat v rámci futures kontraktů, které fungují jen jako nástroj pro zajištění povolenek do budoucna, nebo pro spekulativní obchody. První den obchodování s těmito kontrakty se prodalo pouze 5000 povolenek.
Téma cen energií je v posledních letech citlivé. Pozitivní ohlas proto neměly ani ceny, které se minulý měsíc objevily u futures kontraktů na nákup povolenek ETS 2. Povolenka na rok 2029 se obchodovala za cenu 96 eur za tunu CO2 (2 382 Kč) a na rok 2030 stála 100 eur za tunu (2 482 Kč).
Na tento typ kontraktů však nelze aplikovat brzdící mechanismus navrhovaný Komisí. Podle Niedermayera ani podle MŽP není cena futures pro cenu ETS 2 v běžném obchodování nijak indikativní.
Odložení startu ETS 2 by se hodilo i obchodníkům, kteří budou povolenky pro domácnosti zajišťovat. „Uvítali bychom odklad, systém není zatím zcela dořešen,“ říká mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
Předpokládají, že cena povolenky na běžném trhu nebude tak vysoko jako nyní u futures. Do cen pro zákazníky by se nepromítla tak dramaticky. „Očekáváme, až se zahájí obchodování naplno a ceny budou odpovídat tuzemské cenové hladině,“ popisuje Vránek. I kvůli vysoké ceně tuzemští obchodníci futures na nové povolenky zatím nenakupují.
Kvůli cenové nejistotě většina obchodníků nenabízí fixace cen plynu, které sahají za horizont roku 2027, protože zákazníkům nemohou garantovat cenu, do které se povolenka promítne. „Zároveň dosud nebyl systém ETS II převeden do českého právního řádu, takže s ním nelze ve smlouvách se zákazníky operovat. V tuto chvíli tedy zákazníkům doporučujeme jednoleté fixace plynu,“ popisuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Cenu, za kterou se budou povolenky obchodovat nyní, nelze předjímat, a tak obchodníci, kteří budou povolenky pro domácnosti nakupovat, nedokážou určit ani její dopad na budoucí cenu pro zákazníka.
Reálné náklady na povolenku dodavatelé promítnou do cen pro zákazníky až za dva roky. „Nicméně platí, že ani obchodníci, ani zákazníci nevědí, jak má od ledna 2027 zavedení povolenek v rámci systému EU ETS 2 fungovat, a to samozřejmě vnáší na trh velkou nejistotu. V ČR zatím k povolenkám neexistuje česká právní úprava na úrovni zákona, pouze poměrně interpretačně nejasný právní rámec daný evropskou směrnicí,“ říká mluvčí innogy Pavel Grochál.
Největší nárůst ceny pocítí domácnosti, které topí uhlím, protože při jeho spalování se uvolňuje nejvíce CO2. Na jednu tunu uhlí připadá 1,6 tuny CO2. Při ceně povolenky 45 eur by cena za tunu uhlí vzrostla o 75 eur (1912 Kč).
Pokud spotřebitel topí plynem, tak při ceně povolenky 45 eur a velkoobchodní ceně plynu 1400 Kč za MWh zdraží o 14 procent, tedy 203 Kč. Litr benzinu by při ceně 40 Kč zdražil o 2,7 Kč, litr nafty pak o 2,9 Kč.
Podle Niedermayera má však nový systém povolenek smysl a povede k narovnání podmínek na trhu mezi těmi, kteří za povolenky platit musí a kteří ještě ne, a také k urychlení přechodu z vytápění uhlí a plynem na ekologičtější zdroje. V případě opouštění aut se spalovacím motorem to podle něj bude složitější, protože řada zemí se k elektromobilitě stále staví negativně.
