Článek
I přes roční příměří v obchodní válce o kovy vzácných zemin mezi USA a Čínou udržuje Peking nad dodávkami přísnou kontrolu a zakazuje prodej firmám vyrábějícím zbraně. Kvůli tomu se zásoby, které se již nacházejí mimo Čínu, staly ještě cennějšími – podle některých odhadů mohou ty evropské dojít v řádu měsíců. Tato situace nutí zbrojovky, aby při zajišťování surovin postupovaly rychle a bezohledně. Americké společnosti se v tomto prostředí zatím orientují mnohem lépe než jejich evropští kolegové.
„Když se podíváme, jak dlouho nám v průměru trvá prodat například tunu terbia evropskému partnerovi, bavíme se o třech až čtyřech týdnech; s Američany je to spíše otázka tří až čtyř dnů,“ říká agentuře Bloomberg Tim Borgschulte, finanční ředitel berlínské společnosti Noble Elements, která obchoduje s kritickými surovinami.
Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro obranné komponenty, jako jsou pokročilé senzory a přesné motory, jež najdeme ve všem od fregat přes stíhačky až po vojenské drony. Výrobci komponentů jsou už nyní pod tlakem. Tenčící se zásoby v Evropě mohou znamenat, že do narušení výroby zbývají pouhé měsíce, uvedl zdroj obeznámený se situací v jedné evropské zbrojovce.
Američané si umí poradit
Jan Giese, manažer pro prvky vzácných zemin ve frankfurtské společnosti Tradium obchodující s kovy, uvedl, že americké zbrojovky využívají svou váhu a finanční sílu k zajištění dodávek. Ty pak směřují co nejdále proti proudu dodavatelského řetězce přímo k výrobcům komponentů. To může znamenat menší kontrolu transakcí a zastření části dodavatelského řetězce – což funguje jako pojistka proti tvrdším restrikcím ze strany Číny. Zároveň to zajišťuje, že dodavatelé komponentů mají k dispozici vše potřebné.
Naproti tomu evropské zbrojovky se snaží nakupovat kovy vzácných zemin přímo, bez koordinace s dodavateli a s minimální státní podporou. Borgschulte poznamenal, že jeho zákazníci z řad zbrojovek často nevědí, jaké množství a kvalitu vzácných zemin potřebují ani kdy je budou potřebovat, což vede k nákupům na poslední chvíli, které nedokážou pokrýt poptávku. Americké firmy jsou podle Gieseho ve využívání znalostí dodavatelského řetězce kreativnější.
„Američané mají smysl pro naléhavost, finanční sílu a lidi, kteří mají mandát i odbornost k rozhodování. To všechno jsou věci, které Evropě citelně chybí,“ dodal pro Bloomberg Giese.
Zdroj z německé zbrojovky potvrdil, že jejich americké protějšky jsou na evropském trhu mnohem agresivnější. Rychlost, s jakou Američané vyhledávají a skupují kovy vzácných zemin, zanechala této firmě k dispozici jen malé množství za vysoké ceny. Čínské kovy vzácných zemin prodané před dubnem 2025, kdy vstoupila v platnost omezení vývozu pro obranu, mizí z trhu bleskovou rychlostí.
S podporou státu
Kvůli vysoké obrátkovosti je obtížné přesně vyčíslit množství prvků vzácných zemin v oběhu. Neexistují žádná omezení EU ohledně toho, kam lze kovy vzácných zemin nacházející se v Evropě prodat či odeslat, což otevírá dveře jejich odlivu na jiné kontinenty.
USA si stanovily za prioritu větší nezávislost na čínských dodávkách a vláda majetkově vstoupila do společnosti MP Materials Corp., která provozuje jediný americký důl na kovy vzácných zemin v Kalifornii. Americké ministerstvo obrany bude po dobu deseti let platit společnosti MP Materials garantované minimální ceny, čímž ji chrání před náhlými výkyvy trhu.
EU zatím v roce 2024 přijala Akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) a tento týden má oznámit podrobnosti své nové iniciativy RESourceEU. Cílem obou kroků je snížit surovinovou závislost na Číně rozvojem domácích dodavatelských řetězců a partnerství v oblasti kritických minerálů se zeměmi mimo blok. Německá rozvojová banka KfW před rokem zřídila fond na suroviny v hodnotě jedné miliardy eur.
Armin Papperger, generální ředitel největší německé zbrojovky Rheinmetall, na listopadovém konferenčním hovoru k výsledkům hospodaření uvedl, že společnost provádí týdenní zátěžové testy surovin. Poznamenal, že jejich automobilová divize čelí výraznějším potížím než větší obranná větev, protože potřebuje více kovů vzácných zemin.
„Momentálně máme na skladě zásoby v hodnotě miliard,“ řekl Papperger s odkazem na kritické materiály a komponenty. Menší firmy si však taková opatření často nemohou dovolit a hromadění zásob s sebou nese riziko, že jim zůstanou drahé přebytky.
Suroviny jsou, vázne to jinde
Hans Christoph Atzpodien, předseda Spolkového svazu německého bezpečnostního a obranného průmyslu (BDSV), odmítl tvrzení, že by evropské firmy nebyly na čínské restrikce připraveny. Upozornil, že hlavní překážkou při vytváření domácích zásob není samotná těžba minerálů, ale jejich zpracování.
„Kovy vzácných zemin se nacházejí i v Evropě, a dokonce i v Německu. V minulosti jsme však zpracování rádi outsourcovali do Číny, což již není možné,“ uvedl Atzpodien v prohlášení asociace.
Zpracování těchto surovin vytváří nebezpečné vedlejší produkty, což komplikuje získání souhlasu úřadů, a mnoha evropským zemím chybí technologie rafinace. Ve Francii, jak uvedl Borgschulte, některé společnosti zabývající se kovy vzácných zemin povolaly pracovníky zpět z důchodu, aby mohly obnovit institucionální znalosti.
Německo zase vede s Kanadou jednání o možné zakázce na ponorky, jejíž součástí by mohly být i berlínské investice do tamní těžby a zpracování surovin. Kanada totiž disponuje jedněmi z nejrozsáhlejších nalezišť kovů vzácných zemin na světě. Vládní odhady hovoří o zásobách přesahujících 15,2 milionu tun.
