Článek
Podle několika unijních činitelů Evropská centrální banka (ECB) dospěla k závěru, že návrh Evropské komise je v rozporu s jejím mandátem, píše deník Financial Times. To komplikuje snahy Bruselu zajistit tento obří úvěr oproti aktivům ruské centrální banky, jež jsou zmrazená v belgickém depozitáři cenných papírů Euroclear.
Stopka ze strany ECB přichází v době, kdy na EU sílí tlak, aby zajistila financování Ukrajiny na další dva roky. Kyjev totiž čelí akutnímu nedostatku hotovosti v důsledku obnoveného ruského vojenského náporu a americké mírové iniciativy. Podle plánu Evropské komise by členské státy EU poskytly státní záruky, aby se rozložilo riziko nesplacení úvěru ve výši 140 miliard eur Ukrajině. Představitelé Komise však upozornili, že v případě nouze by státy nebyly schopny potřebnou hotovost mobilizovat dostatečně rychle, což by mohlo dostat trhy pod tlak.
Podle čtyř osob obeznámených s jednáním se úředníci dotázali ECB, zda by mohla fungovat jako věřitel poslední instance pro Euroclear Bank, úvěrovou divizi zmíněné belgické instituce, a zabránit tak krizi likvidity. Tři z těchto osob uvedly, že představitelé ECB sdělili Komisi, že to není možné.
Interní analýza ECB dospěla k závěru, že návrh Komise se rovná přímému financování vlád, jelikož by centrální banka přebírala finanční závazky členských států. Tato praxe, ekonomy nazývaná měnové financování, je unijními smlouvami zakázána, protože historicky vede k vysoké inflaci a ztrátě důvěryhodnosti centrální banky. ECB uvedla, že „takový návrh nepřipadá v úvahu, neboť by pravděpodobně porušoval právo EU zakazující měnové financování“.
Komise hledá další cesty
V reakci na postoj ECB začala Komise pracovat na alternativních návrzích, které by zajistily dočasnou likviditu pro krytí zmíněného úvěru, uvedli dva informovaní úředníci.
Mluvčí Komise uvedl, že Komise je s ECB v „úzkém kontaktu“ již od konce října a že se centrální banka „aktivně účastnila všech diskuzí“ týkajících se návrhu půjčky. „Zajištění nezbytné likvidity pro případné závazky vrátit aktiva ruské centrální bance je důležitou součástí možné reparační půjčky,“ dodal. „Je to nezbytné pro to, aby EU, její členské státy i soukromé subjekty mohly vždy dostát svým mezinárodním závazkům. Úvahy o tom, jak tuto likviditu detailně zajistit, stále probíhají.“ Společnost Euroclear odmítla věc komentovat.
Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu v roce 2022 zmrazila EU ruská aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur. Belgie se proti půjčce Kyjevu postavila s odůvodněním, že pokud by došlo k rozmrazení ruských aktiv a Moskva by je mohla požadovat zpět, Euroclear by nebyl schopen peníze okamžitě vyplatit.
Belgie žádá záruky
Belgický premiér Bart De Wever označil plán EU za „od základu chybný“ a požadoval, aby se ostatních 26 členských států bloku zavázalo k „právně závazným, bezpodmínečným, neodvolatelným, na vyžádání splatným, společným a nerozdílným zárukám“ pro sdílení rizika splácení úvěru. Tento závazek požaduje ještě před summitem lídrů EU, který se uskuteční 18. prosince a na němž se má rozhodnout o dalším financování Kyjeva.
De Wever argumentuje, že záruky členských států a určitá forma pojistky jsou nezbytné pro případ, že by sankce EU, které drží ruská aktiva znehybněná, byly náhle zrušeny. Platnost sankcí musí být prodlužována každých šest měsíců jednomyslným rozhodnutím. Některé země, včetně Maďarska, se již vyslovily proti jejich obnovení.
Tlak USA na mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou spolu s alternativními návrhy Trumpovy administrativy na využití zmrazených aktiv Moskvy vyvolávají v celé EU obavy. Belgie se obává zejména toho, že případná mírová dohoda uzavřená mezi Washingtonem a Moskvou by mohla anulovat sankce EU a přinutit Euroclear k okamžitému vyplacení prostředků Ruska. Podle návrhu Komise by ale Ukrajina musela peníze vrátit pouze v případě, že by Rusko souhlasilo s vyplacením reparací Kyjevu.
