Článek
Počet lidí, kteří si v rámci třetího pilíře spoří na penzi se státním příspěvkem, klesá. Zatímco v roce 2012 měly penzijní fondy přes 5,1 milionu účastníků, ke konci letošního třetího čtvrtletí to bylo zhruba 3,9 milionu. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí a dlouhodobého vývoje počtu smluv.
Ještě na začátku tisíciletí spořilo na penzi asi 2,4 milionu lidí. Zájem pak rychle rostl a v letech 2000 až 2012 se počet účastníků více než zdvojnásobil. Vrchol přišel právě v roce 2012, kdy si na stáří odkládalo peníze 5,13 milionu Čechů. Od roku 2013 ale křivka mírně, zato vytrvale klesá. Loni měly penzijní fondy kolem čtyř milionů klientů, letos podle aktuálních dat ministerstva financí to bylo 3,92 milionu.
Pokles se děje i přes to, že si lidé spoří stále podobné částky. Průměrný měsíční vklad účastníka letos činí 834 korun, což je jen o několik desítek korun méně než na konci roku 2024. Státní podpora je ale relativně nízká – průměrný měsíční příspěvek státu klesl na 116 korun. U starších smluv penzijního připojištění stát vyplácí v průměru 100 korun měsíčně, u novějšího doplňkového penzijního spoření 133 korun.
Co je třetí pilíř
- Třetí pilíř je dobrovolné penzijní spoření se státním příspěvkem.
- Tvoří ho starší penzijní připojištění v takzvaných transformovaných fondech a novější doplňkové penzijní spoření, kde si lidé vybírají investiční strategii.
- Stát k vlastním vkladům přidává příspěvek a spoření může podporovat i zaměstnavatel.
Důležitou roli hraje změna struktury třetího pilíře. Ve starých transformovaných fondech, do kterých už nelze vstoupit, zůstává 1,8 milionu lidí, tedy zhruba o 200 tisíc méně než na konci roku 2024. Část klientů z tohoto systému odchází do důchodu a smlouvy ukončuje, další část přechází do novějšího doplňkového penzijního spoření.
To má nyní 2,12 milionu účastníků a letos naopak přilákalo zhruba 139 tisíc lidí navíc. Celkový počet střadatelů se ale i tak snižuje.
Výstup ze starých fondů
„Pokles počtu účastníků bude patrně nejvíce souviset s vystupováním účastníků z tzv. transformovaných fondů, kteří po dosažení nárokového věku, typicky 60 let, volí jednorázové vyrovnání a systém opouštějí,“ říká pro SZ Byznys ekonom Vladimír Bezděk, předseda představenstva AVANT investiční společnosti a odborník na důchodovou problematiku.
Zjednodušeně řečeno, systém tak přichází hlavně o starší účastníky, kteří po dosažení důchodového věku odcházejí, a nenahrazují je v dostatečné míře noví klienti. Bezděk připomíná, že svou roli hraje i změna zákona.
„V rámci novely zákona z roku 2024, která odebrala státní příspěvek pro účastníky, co již pobírají státní důchod, tito lidé patrně nezakládají nové spoření v doplňkovém penzijním spoření, a tudíž celkový počet účastníků klesá,“ doplňuje.
Podle Asociace penzijních společností však rychle roste objem peněz v novém doplňkovém penzijním spoření. Účastníci v něm měli ke konci třetího čtvrtletí na svých účtech celkem 288,5 miliardy korun, zatímco ve starém penzijním připojištění leželo 355,7 miliardy korun.
„Objem prostředků v novém penzijku se brzy vyrovná objemu prostředků ve starých transformovaných fondech, které lidé přirozeně opouští,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
Podpora zaměstnavatele
Přes jednu třetinu účastníků má své penzijní spoření podpořené i zaměstnavatelem. Příspěvek firmy je veden u 1,72 milionu smluv, což je podobný podíl jako na konci roku 2024. Firmy tak zájem o podporu spoření na stáří zatím výrazně neztrácejí.
Podle Asociace penzijních společností pobíralo k 30. září příspěvek zaměstnavatele 1,28 milionu účastníků. Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 1 096 korun a na doplňkové penzijní spoření 1 207 korun.
Kladné výnosy
Podle nejnovějších údajů doplňkového penzijního spoření dosáhly dynamické fondy od ledna do konce října průměrného zhodnocení 15,65 procenta. Vyvážené fondy za stejné období vykázaly průměrný výnos 8,88 procenta a povinné konzervativní fondy 2,11 procenta.
Zdroj: Asociace penzijních společností
Novou možností, jak si se státní podporou spořit na stáří, je od loňského roku takzvaný Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Funguje vedle penzijního spoření jako samostatný investiční účet, který také přináší daňové zvýhodnění – lidé si mohou z daňového základu odečíst až 48 tisíc korun ročně, pokud peníze nechají investované alespoň deset let a nevyberou je před šedesátkou.
Do DIP už vložilo peníze více než 184 tisíc Čechů. V praxi tak DIP s klasickými penzijními fondy „bojuje“ o stejné peníze, které jsou domácnosti ochotné na důchod odkládat, nebo je odvádí do jiných forem dlouhodobých investic.
Podle Vladimíra Bezděka ale současný pokles počtu účastníků třetího pilíře není způsoben přeléváním lidí do jiných produktů. „Nedomnívám se, že jde o důsledek konkurence jiných forem zabezpečení se na stáří,“ říká.
Statistiky tedy potvrzují, že lidí, kteří si spoří na penzi ve třetím pilíři, ubývá. Současně roste zájem o nové formy dlouhodobého spoření a investic, například Dlouhodobý investiční produkt. Jak se tyto změny projeví na budoucnosti třetího pilíře, zatím není jasné. „Výše uvedený jev nepovažuji za negativní,“ říká Bezděk.
„Národohospodářsky nedává smysl, aby stát podporoval ke spoření na stáří osoby, co již nejsou v produktivním věku,“ dodává. Podle něj by se do budoucna měly podmínky třetího pilíře nebo jeho státní podpory upravit tak, aby více motivovaly ke vstupu mladé účastníky.
