Článek
Německá vláda hodlá vynaložit pět miliard eur (cca 60 miliard korun) na snížení cen elektřiny pro tamní průmysl. Polovina toho, co německý těžký průmysl spotřebuje, bude dotována tak, že částka za silovou elektřinu klesne na pět centů za kilowatthodinu. To znamená na polovinu ceny, kterou by platily české firmy.
Přestože úlevy by neplatily na veškerou spotřebu elektřiny ani na plyn, náklady sousedům klesnou, zatímco Čechům se nezmění.
Zástupci českého průmyslu se dívají na německý plán s obavami. Už nyní považují ceny energií za problém a jeden z důvodů ztráty konkurenceschopnosti nejen Česka, ale i celé Evropy.
Podle zástupců tuzemského těžkého průmyslu vytváří německé snížení ceny konkurenční nevýhodu a ohrožuje celé sektory. „Naše firmy investovaly do úspor a inovací, ale nemohou konkurovat sousedovi, jehož náklady masivně dotuje stát. Nežádáme o výhodu, žádáme o rovné podmínky,“ říká prezident Asociace sklářského a keramického průmyslu Jan Hadraba. „Bez odpovídající reakce českého státu se firmy ve sklářském a keramickém průmyslu mohou dostat do existenčního ohrožení,“ dodává.
Dotovaná cena elektřiny u sousedů může podle firem znamenat tlak na marže a zastavení investic, zejména do modernizace a dekarbonizace. Může dojít i k přesunu výroby do zemí s nižšími cenami energií, či zvýhodnění německého průmyslu v dodavatelském řetězci, varují čeští průmyslníci.
„Pokud by v této situaci měly české podniky v energeticky náročných odvětvích platit plnou tržní cenu, stanou se takřka přes noc nekonkurenceschopnými,“ řekl Roman Blažíček, jednatel společnosti Lasselsberger, jediného výrobce keramických obkladových materiálů v Česku.
Ceny energií v Evropě jsou některá průmyslová odvětví zásadní. Třeba oceláři v Evropě bojují kvůli vysokým nákladům na energie o přežití. „Přetrvávání problému s vysokými cenami energií a dovozy ze třetích zemí by spíše znamenalo uzavření oceláren a naši závislost na dovozu oceli, a to zejména ze zemí mimo EU. Jaké by to mělo dopady na naši bezpečnost a vůbec budoucnost Evropy, snad není potřeba ani komentovat,“ popisuje Marcela Kubalová, předsedkyně představenstva Ocelářské unie.
Německé opatření by však nemuselo mít pouze negativní dopady, pokud by stát pro tuzemské energeticky náročné výrobce našel mechanismus podpory, který by rozdíl mezi českou a německou cenou elektřiny zmírnil.
„Fungující ekonomika v Německu může mít i pozitivní efekt na fungování ekonomiky České republiky. Recese v Evropě je z velké části dána drahými energiemi. Vlastní výroba v Evropě je na velmi nízkých hodnotách 60 až 70 procent našich kapacit. Pokud by se dokázala zvednout, mohlo by to mít pozitivní efekt na Česko. Podmínkou je, že seženeme systém podpory,“ říká Daniel Tamchyna, ředitel chemičky Spolana.
Česká podpora bude slabší, říká Havlíček
Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) je přesvědčen, že Česko nemůže plánovanou německou podporu dorovnat. „Je bez šance dosáhnout pěti centů jako v Německu. Tomu se nedá zcela konkurovat. Ověřoval jsem si to i u ČEZu. Jestliže oni budou na pěti centech, u ČEZu je cena dnes na 11 a bude na 10 centech za kWh, takže jsme zhruba na dvojnásobku německé ceny,“ popisuje Havlíček.
Podle šéfa Spolany se však nehraje jen o cenu, ale i o čas. Německý program má odstartovat již za měsíc a trvat má do roku 2028, případně až 2029. „Pokud se o tom budeme dva roky jen bavit, tak už některé firmy v chemickém průmyslu to potřebovat nebudou, protože zavřou. Už dnes je to za pět minut dvanáct,“ varuje Tamchyna. Rychlé pomoci se dožaduje i Hadraba z Asociace sklářského a keramického průmyslu.
Havlíček slibuje, že firmy i domácnosti osvobodí od poplatku z podporovaných zdrojů energie (POZE), které tvoří u podniků 224 až 263 Kč za MWh bez DPH. „Zjednodušeně řečeno by se to mohlo projevit poklesem průměrně 10 procent na celkové ceně elektřiny,“ říká Havlíček.
Kromě odpuštění POZE chce Havlíček pokračovat i v kompenzaci nepřímých nákladů pro energeticky náročné firmy. „Jsme připraveni o tom diskutovat a máme vůli podporu tohoto charakteru o něco zvýšit. Pokusíme se získat větší množství peněz a částečně vykompenzovat nevýhodu vůči Německu,“ dodal Havlíček.
Podle Havlíčka může Česko dohánět 50procentní rozdíl v silové části ceny elektřiny oproti Německu jen v regulované složce. „Srovnat krok s Německem úplně nemůžeme, ale můžeme ty nůžky začít svírat. To bude právě tím krokem, který chystáme,“ uvedl.
Firmy slíbenou státní podporu vítají. „Pomoc ze strany státu je běžná i v okolních zemích, kdy například v Německu firmy poplatky za obnovitelné zdroje neplatí již delší dobu. Pro energeticky náročný průmysl by tato pomoc znamenala důležitou úsporu nákladů, které by mohly firmy jinak vynaložit na svůj další rozvoj a zvýšit svou konkurenceschopnost. Zde opravdu věříme ve vstřícné kroky budoucí vlády,“ říká Kubalová.
Průmysl žádá i nižší daň
Spotřebitelé elektřiny by se úlevy měli dočkat už začátkem příštího roku podle toho, kdy bude jmenována vláda a jak rychle stihne projednat téma odpuštění POZE, které má státní kasu vyjít zhruba na 18 miliard korun. „S Energetickým regulačním úřadem je domluvené, že by se to dalo udělat v řádu jednotek dnů. V prvních dnech předpokládám, maximálně týdnech bychom to měli zprocesovat a potom to začne platit okamžitě,“ dodává Havlíček.
Asociace i jednotlivé podniky patřící mezi energeticky náročná odvětví budou po budoucí vládě požadovat i další podpůrné kroky. Vláda podle nich může cenu elektřiny dále stlačit také snížením poplatku za systémové služby nebo snížením daně z elektřiny.
Německé zlevňování elektřiny pro průmysl podle deníku Handelsblatt čelí i kritice německého průmyslu. Ten sice podporu považuje za užitečnou, ale nikoliv dostatečnou. Podle tamních podniků nebude cena pěti centů za kWh dosažena a kritizují, že se pomoc vztahuje jen na polovinu spotřeby. Navíc alespoň ekvivalent poloviny částky, kterou jim stát poskytne, musí investovat například do modernizace zařízení či jiných opatření ke snížení emisí.
Podporu německému průmyslu musí ještě schválit Evropská komise. Očekává se, že masivní podpora v Bruselu projde.
