Článek
Hnutí ANO, vítěz letošních voleb do Poslanecké sněmovny, chce rozšířit investiční možnosti českých penzijních fondů, a tím zvýšit jejich dlouhodobou výnosnost. Opírá se o Hospodářskou strategii ANO 2025, kterou místopředseda hnutí Karel Havlíček představil už na začátku září a po víkendových volbách ji znovu připomněl.
Podle dokumentu je nízká výkonnost fondů jedním z největších strukturálních problémů české ekonomiky, protože brzdí tvorbu domácího kapitálu a podkopává důvěru lidí v dlouhodobé spoření. Strategie zároveň stanovuje cíl zvýšit výnosnost českých penzijních fondů alespoň na průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) do roku 2030.
Na slabé výsledky českých fondů již dříve upozornila právě OECD. Podle jejích dat dosáhly české penzijní fondy v období let 2012 až 2022 vůbec nejnižšího reálného výnosu ze všech zemí OECD. V průměru –2,4 procenta ročně, tedy po započtení inflace. Jinými slovy, úspory střadatelů v tomto období reálně ztrácely hodnotu.
Tento ukazatel ovšem zahrnuje všechny typy penzijních fondů, tedy jak starší transformované fondy se zákonnou garancí nezáporného výnosu, do nichž už nelze vstupovat, tak i novější účastnické fondy s volnější investiční strategií. Právě převaha těch prvních, které musejí investovat velmi opatrně, dlouhodobě snižovala průměrný výnos celého systému.
Plány ANO: vyšší výnosy, nižší poplatky
Hospodářská strategie ANO slibuje vyšší výnosy, nižší poplatky a větší zapojení fondů do české ekonomiky.
Podle návrhu by měly mít penzijní společnosti širší investiční možnosti – část prostředků by mohla směřovat do infrastrukturních projektů, fondů rizikového (venture capital) a soukromého kapitálu (private equity) nebo také do nájemního bydlení.
Tuto možnost přináší už novela schválená v roce 2025, která penzijním fondům nově umožní investovat do výstavby či nákupu bytů určených k pronájmu.
Zároveň už od roku 2024 mohou penzijní společnosti zakládat tzv. alternativní účastnické fondy, které mají volnější investiční pravidla. Ty mohou investovat například do nemovitostí či soukromých firem, tedy do aktiv, do nichž běžné fondy investovat nesmějí.
U těchto alternativních fondů jsou i vyšší poplatkové limity – až 2,5 procenta ročně z průměrné hodnoty majetku fondu a až 25 procent ze zisku.
Součástí strategických plánů ANO je také revize poplatkové struktury v celém systému. U transformovaných fondů je poplatek omezen na 0,8 procenta ročně z průměrné hodnoty majetku fondu a až deset procent ze zisku, u účastnických fondů pak na 0,4 procenta až jedno procento ročně podle typu strategie. Hnutí chce tyto rámce zjednodušit, zvýšit transparentnost a více je provázat s dosaženým zhodnocením.
Obrat k lepšímu?
V posledních letech se již výnosy penzijních fondů postupně zlepšují. Po propadu v roce 2022, kdy trhy citelně zasáhla inflace a růst úrokových sazeb, zaznamenaly české penzijní fondy v letech 2023 a 2024 výrazné zotavení.
Účastnické fondy – zejména ty dynamické a akciové – dosáhly v roce 2024 zhodnocení i v desítkách procent a po odečtení průměrné inflace kolem 2,4 procenta tak poprvé po delší době vykázaly kladné reálné výnosy.
Naopak transformované fondy zůstávají dál velmi konzervativní a výnosově se pohybují spíše kolem inflace. Zároveň roste počet střadatelů v novém systému – v roce 2025 poprvé přesáhl dva miliony účastníků doplňkového penzijního spoření, což by mělo průměrné výsledky systému postupně zlepšovat.
Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Investika Víta Hradila stojí za dlouhodobě slabou výkonností starších penzijních fondů kombinace několika faktorů.
„Speciálně u transformovaných fondů hraje velkou roli požadavek na nezáporné výnosy, který v podstatě diktuje extrémně konzervativní investiční strategii, a tudíž i mizivý výnos. Tyto fondy se navíc těší relativně malé přímé konkurenci, a nemají tudíž velkou motivaci se klientům podbízet,“ vysvětluje Hradil pro SZ Byznys.
S tím podle něj souvisejí i v mezinárodním srovnání relativně vysoké poplatky, které jsou sice legislativně omezené, ale většina fondů tento limit „využívá téměř naplno“. K rozšíření investičních možností fondů Hradil říká, že vyšší výnos může přijít jen za cenu vyššího rizika nebo nižší likvidity.
„V případě spoření na penzi to ovšem není zásadní problém, protože jde o velmi dlouhý investiční horizont. V jeho rámci lze přijímat i vyšší míru rizika, protože případné ztráty může střadatel v čase ‚vyčekat,“ doplňuje ekonom.
Promarněná příležitost
K budoucnosti českého penzijního systému je však spíše skeptický. „Okno příležitosti, kdy bylo možné český penzijní systém skutečně zreformovat, jsme propásli již před mnoha lety. Nyní už si v podstatě nemůžeme vybírat – systém bude buďto udržitelný, nebo atraktivní, nikoliv obojí,“ říká Hradil.
Podle něj je klíčové zachovat udržitelnost systému, přizpůsobit důchodové parametry demografickému vývoji a zároveň motivovat dnešní pracující k dobrovolnému dodatečnému spoření. „Dominantní úlohu ale vždy bude hrát průběžný pilíř, který stojí a padá s demografickou strukturou obyvatelstva,“ dodává Hradil.
Prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop upozorňuje, že hodnocení OECD zkresluje skutečný obraz českého penzijního spoření. „Do svého srovnání zahrnula i staré penzijní připojištění, do kterého se už více než deset let nedá vstoupit a které ze zákona nabízí pouze konzervativní aktiva s nízkým výnosem,“ říká Poklop pro SZ Byznys.
Podle něj tento produkt postupně mizí, zatímco nové doplňkové penzijní spoření (DPS) umožňuje klientům investovat i do akcií, rizikového kapitálu nebo nemovitostí. „Některé fondy v posledních letech opakovaně přinesly dvouciferný roční výnos, proto nepovažuji za nutné jejich nastavení měnit,“ dodává.
K plánům ANO na rozšíření investičních možností říká, že strategie v tomto ohledu nerozlišuje mezi starým a novým systémem.
„U starého penzijka, které lidé už jen opouštějí, žádné změny smysl nedávají. Naproti tomu nové doplňkové penzijní spoření umožňuje v dynamických fondech většinově akciové investice a v alternativních fondech i investice do rizikového kapitálu, private equity nebo třeba kryptoměn. Vyvážené fondy pak nově nabízejí i investice do nemovitostí,“ připomíná Poklop.
„Nové penzijko nabízí výborný výnos už po započtení poplatků a ve srovnání s podobnými investičními produkty je úroveň poplatků doplňkového penzijního spoření stejná, nebo dokonce nižší,“ tvrdí.
Podle Poklopa je navíc cíl dostat se na průměr OECD do roku 2030 více než reálný – a u DPS už v podstatě splněný. „Dynamické fondy nového penzijka dosahují v posledních šesti letech průměrného ročního výnosu kolem deseti procent,“ uzavírá.
Daňové pobídky a kapitálový trh
ANO plánuje také rozšířit daňovou podporu dlouhodobého investičního produktu (DIP) – z dnešních 48 000 korun na 100 000 korun ročně. Cílem je motivovat občany k vyšším vkladům a k dlouhodobému spoření.
Zároveň má vzniknout systém daňových pobídek pro fyzické osoby, které investují do inovací a malých či středních firem, po vzoru Švédska, Dánska, Velké Británie nebo Irska. Strategie zdůrazňuje, že bez silnějšího kapitálového trhu se výnosy fondů nezlepší.
Aby měly penzijní společnosti více možností, kam peníze investovat, chce ANO posílit domácí burzu a prostředí pro investory. Cílem je, aby v Česku vznikalo více veřejně obchodovaných firem – nejméně pět nových vstupů na burzu (IPO) ročně do roku 2035 – a aby se země do roku 2030 posunula mezi dvacítku nejatraktivnějších států OECD pro fondy rizikového a soukromého kapitálu.
Zároveň ale před volbami Karel Havlíček i předseda hnutí ANO Andrej Babiš opakovaně hovořili o možnosti stažení společnosti ČEZ z pražské burzy – tedy největšího a nejhodnotnějšího podniku, který se v Česku veřejně obchoduje. Takový krok by však podle části ekonomů mohl jít opačným směrem, než jaký strategie deklaruje – místo posilování kapitálového trhu by jeho význam mohl výrazně oslabit.
