Článek
Ta názorová výměna mezi imigračním agentem (ICE) a neznámou Američankou na ulici v Minneapolis se stala virální.
Žena se na videu agenta ptá, proč si zaznamenává její osobní údaje. „Protože máme takovou malou, hezkou databázi. A vy jste teď považována za domácí teroristku,“ odvětí jí.
„To si snad ze mě děláte srandu, ne?“ reaguje žena, která si počínání členů ICE (podobně jako celá řada obyčejných Američanů) nahrává s cílem zdokumentovat jejich případné excesy.
Jak se ukazuje, agentova slova o „malé, hezké databázi“ nebyla žádnou legrací či zastrašováním.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) podle listu The New York Times skutečně usiluje o identifikaci Američanů, kteří se staví proti imigračnímu a celnímu úřadu.
Administrativa k tomu přitom využívá technologie. Společnostem s velkými daty, jako jsou Google, Meta či Reddit, vládní úředníci zasílají stovky soudních obsílek, v nichž požadují jména k činnosti ICE kritických Američanů, jejich e-mailové adresy, telefonní čísla a další údaje spojené s účty na sociálních médiích.
Na prestižní deník se obrátili nejmenovaní zaměstnanci státní správy a technologických firem, kteří se znepokojením sledují, jak se vláda nabourává do soukromí obyčejných Američanů a tím podle nich přesahuje své pravomoci.
„V minulosti se takové soudní obsílky týkaly terorismu a obchodu s dětmi. Byly považovány za druh mimořádného opatření. Jejich použití v takovém rozsahu k odhalení účtů, které mají převážně politický obsah, je bezprecedentní,“ poznamenala jedna z autorek článku Sheera Frenkelová.
NYT upozorňuje, že se technologické společnosti mohou rozhodnout, zda informace předají či nikoli. Zavedenou procedurou prý je, že každý „podnět“ vlády firmy posoudí. Některé společnosti teď lidem v hledáčku Trumpovy administrativy poskytly 10 až 14 dní na to, aby se proti předvolání mohli bránit u soudu.
Nejmenovaní vládní činitelé každopádně pro NYT uvedli, že některé společnosti s vládou de facto spolupracují a žádostem vyhovují.
„Když obdržíme soudní příkaz, náš proces přezkoumání je nastaven tak, aby chránil soukromí uživatelů a zároveň splňoval naše zákonné povinnosti,“ uvedla v prohlášení mluvčí společnosti Google. „Informujeme uživatele, když jsou jejich účty předmětem soudního příkazu, pokud to zákon nezakazuje nebo pokud se nejedná o výjimečné okolnosti. Přezkoumáváme každou právní žádost a odmítáme ty, které jsou příliš obecné,“ dodala.
Agenti a zastřelení Američané
Minneapolis se stalo epicentrem střetu mezi agenty ICE a obyčejnými Američany, kteří v ulicích protestují proti jejich počínání a monitorují jejich zátahy s cílem odhalit případné přehmaty či přímo nezákonné jednání.
V lednu jeden z agentů zastřelil matku tří dětí Renee Goodovou, aby o dva týdny později byl při střetu mezi příslušníky pohraniční stráže zabit zdravotní bratr Alex Pretti. Oběma bylo 37 let.
Úmrtí vyvolala v Minneapolis i v dalších městech USA mohutné protesty.
Trumpova administrativa se agresivně snaží umlčet kritiku ICE nejen ve virtuálním prostoru, ale také přímo v ulicích, kde úřad své lidi nasazuje proti nelegální imigraci.
Agenti ICE demonstrantům v Minneapolis a třeba také v Chicagu řekli, že je natáčejí a následně k jejich identifikaci používají technologie rozpoznávání obličejů. ICE k rozklíčování obličejových rysů využívá program technologické společnosti Clearview AI a mobilní aplikaci Mobile Fortify, speciálně vyvinutou pro ICE firmou NEC.
Agenti k tomu využívají databázi vytvořenou společností Palantir. Ta se zabývá analýzou dat, přičemž kombinuje vládní a komerční data k identifikaci polohy osob v reálném čase, jak pro NYT uvedli současní a bývalí vládní úředníci.
Palantir Technologies
Firma se zaměřuje na vývoj analytických nástrojů pro státní i soukromou sféru. Její programy umí sdružovat údaje z jednotlivých databází a integrovat tak informace. Palantir zároveň do svých systémů zavádí umělou inteligenci, která má práci vyšetřovatelům či analytikům dál usnadnit.
Některé státy mluví o spolupráci s Palantirem otevřeně. Vedle USA využívá jeho programy třeba Izrael, anebo Ukrajina při vyšetřování ruských válečných zločinů. Jiné země to z bezpečnostních důvodů nekomentují. Nizozemsko teprve zpětně přiznalo, že programy od Palantiru používá už od roku 2011. Francie je zase využívala jen několik let v návaznosti na atentáty v Paříži v listopadu 2015.
Klíčovou postavou Palantiru je Peter Thiel. Německý rodák považuje technologie za klíčový nástroj k posilování národní bezpečnosti a k udržení západní dominance.
Vláda postup hájí jako snahu o ochranu svých agentů, kteří podle členů administrativy na ulici čelí násilným útokům, výhružkám a verbální šikaně.
Tom Homan, poradce Bílého domu pro otázky hranic, v televizi Fox News prohlásil, že on sám usiluje o „vytvoření databáze“ zatčených osob, které bránily v práci agentů, případně je přímo „napadaly“.
Trumpova administrativa se přitom nezdráhá prověřovat obsah sociálních sítí i u cizinců, kteří přijíždějí do USA (vstup může být odepřen lidem kritickým k prezidentovi) a rovněž aktivity zákonodárců na sociálních sítích.
„Je to odporné“
Ministerstvo spravedlnosti (DOJ) sledovalo několik členů Kongresu, kteří si prohlíželi neupravené soubory v dokumentech sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. DOJ také monitorovalo, jaké stránky si k tomu poslanci vyhledávali na internetu.
Proti počínání ministerstva se ostře ohradila celá řada opozičních demokratů a několik konzervativců, mezi nimi třeba republikánský předseda Sněmovny reprezentantů a spojenec Donalda Trumpa Mike Johnson. Ten ve čtvrtek uvedl, že takto kongresmany sledovat je „nevhodné“, aby nakonec vyjádřil přesvědčení, že se zřejmě jednalo o „nedopatření“.
Republikánská poslankyně Nancy Maceová, jedna ze čtyř republikánů, kteří se připojili k demokratům, aby vynutili hlasování o zveřejnění Epsteinových materiálů, na sociálních sítích napsala, že sledování zákonodárců je „odporné“.
