Článek
Rusko pod vedením Vladimira Putina provede masivní kybernetický útok na Estonsko a zároveň k jeho hranicím začne přesouvat tisíce svých vojáků. Tak nějak by mohl vypadat pokus Moskvy otestovat pohotovost Severoatlantické aliance.
Aby Rusy od dalších kroků odradil, poslal by vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě na východ alianční vojáky. Česko by do takového manévru mohlo zapojit své dvě brigády.
Vojáci by se museli během několika dnů sbalit a vzít si s sebou vše potřebné k případnému boji. Od munice přes potraviny po zásoby krve pro raněné. Jenže tady by narazili. Vlastní zásoby krve a dalších transfuzních přípravků česká armáda téměř nemá.
„Naše zásoby jsou naprosto minimální. Ty, které jsou v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), jsou zlomkem potřebné kapacity,“ upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf sekce vojenského zdravotnictví generál Michal Baran.
Až za války
Problém je v tom, že podle aktuálně platné legislativy si armáda sice může sáhnout na zásoby, které drží krizová transfuzní centra po celé republice - jenže až v případě války.
Vojenští velitelé i alianční plánovači se ovšem shodují, že krizi popsanou v úvodu článku by bylo potřeba „uhasit“ ještě v době míru právě proto, aby k žádnému konfliktu nedošlo.
„Potřeba krve vyvstává již předtím, než je krizový stav vyhlášen. V současnou chvíli si Armáda České republiky nemůže sáhnout na krev, kterou drží krizová transfuzní centra předtím, než je vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav,“ vysvětluje generál Baran. Kdyby české brigády musely vyrazit na východní okraj NATO za týden, měly by velké potíže.
Baran a úředníci ministerstva obrany se proto snaží přesvědčit kolegy na resortu zdravotnictví ke změně pravidel. „Jedná se pouze o to, aby byl změněn metodický pokyn ministerstva zdravotnictví, který to umožní,“ říká šéf vojenského zdravotnictví.
Kromě přístupu k zásobám krve armáda také žádá krizová transfuzní centra, která jsou třeba ve fakultních nemocnicích, aby navýšila rezervu krve, kterou drží. Vojáci totiž propočítali, kolik litrů by s sebou potřebovali pro operaci na odstrašení Ruska vzít. Čísla jsou ale tajná.
„Stejně jako jsou zkalkulované zásoby léčiv nebo munice, které si musíte vyvézt, máme spočítáno, kolik krve potřebujeme. Kdybychom to číslo zveřejnili, tak se z něj dá poměrně jednoduchým způsobem dopočítat, jaké předpokládáme ztráty. A v ten moment už rozpočítáte všechno,“ vysvětluje důvod utajení Baran.
Generální štáb na problémy s krví upozorňoval ministerstvo zdravotnictví opakovaně, a to i veřejně, ale podle slov vojáků se k řešení resort dosud stavěl spíš vlažně.
Jak vyplývá z odpovědí mluvčí ministerstva zdravotnictví Hany Plačkové, resort nyní s obranou spolupracuje. Nařídila mu to totiž loni vláda Petra Fialy (ODS).
„Cílem je nalézt takové řešení, které bude odpovídat platné legislativě a zároveň nijak neohrozí dostupnost krve a transfuzních přípravků pro civilní zdravotnictví a pacienty v České republice, a to ani v případě mimořádných požadavků,“ napsala redakci Plačková. Dodala, že zatím nejde říct, kdy ke změnám požadovaným armádou dojde.
Vlastní lékárna
Dalším, i když ne tak velkým, problémem jsou podle Barana zásoby léků pro vojáky. Krizové zásoby léků zajišťuje Správa státních hmotných rezerv tak, že je rezervuje u distributorů.
„Když jsme se chtěli do tohoto systému připojit, tak nám pracoviště krizového řízení ministerstva zdravotnictví řeklo, aby se ministerstvo obrany zařídilo samo za sebe. Jenže paradoxně objemy léčiv, které by armáda potřebovala pro operační nasazení, jsou poměrně malé, takže nejsme pro velkodistributory ekonomicky zajímaví,“ stýská si Baran.
Armáda se proto rozhodla jít cestou částečné samostatnosti a staví teď vlastní lékárnu, kde budou vojáci vyrábět některé druhy léčiv pro své potřeby sami. Hotovo by podle Barana mělo být do roku 2028.
