Článek
Andrej Babiš se po vítězství ve sněmovních volbách znovu opřel do české muniční iniciativy. Tento projekt, řízený Ministerstvem obrany, dodává dělostřelecké granáty ráže 155 mm na Ukrajinu.
Babiš o ukončení české muniční iniciativy mluvil už v předvolební kampani a svůj postoj zopakoval i ve svém sobotním vítězném projevu ve volebním štábu hnutí ANO v Praze.
„Pokud někdo vydělá 30 miliard na úkor Ukrajiny a na válce, nám se to nelíbí. Máme na to jiný názor, budeme to řešit,“ řekl Babiš na tiskové konferenci. „Nemám problém o tom jednat i s (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským, pokud bude chtít. „Uděláme to tak, aby to bylo transparentní,“ dodal.
Vzápětí ještě Babiš prohlásil, že nebude bránit českým firmám ve vývozu zbraní na Ukrajinu. „To není žádný problém,“ uvedl lídr vítězného hnutí ANO.
Dodávky dělostřelecké munice představují významnou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské agresi. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského Česko díky iniciativě výrazně snížilo dělostřeleckou převahu Ruska na bojišti. „Bylo to 1 : 10 a dneska je to 1 : 2,“ prohlásil v dubnu Lipavský o poměrech vystřelených granátů na frontě.
Dosud tak Ukrajina díky českému projektu získala podle prezidenta Petra Pavla celkem 3,5 milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 mm.
Předražené nákupy?
Pochybnosti o cenách munice nakupované v rámci českého projektu se objevily loni v létě. Senátor za Pirátskou stranu Lukáš Wagenknecht tehdy zveřejnil analýzu dodávky 180 tisíc granátů, ve které zaplatilo Německo české firmě CSG 3,2 tisíce eur za kus.
CSG nicméně tyto granáty nakoupilo od tureckého dodavatele, který je nabízel CSG i přímo ukrajinské armádě za částku 2,5 tisíce eur za kus. „Došlo k neopodstatněnému navýšení ceny dodávky 100 tisíc kusů munice o 1,48 miliardy korun, v procentním vyjádření o 22,4 procenta,“ uvedl senátor Wagenknecht.
Zbrojní skupina CSG si podle senátora účtovala marži ve výši 500 eur na každém dělostřeleckém granátu.
Obvinění z předražených nákupů však odmítlo jak Ministerstvo obrany, tak CSG. Mluvčí Ministerstva obrany David Šíma odkázal na starší vyjádření resortu, ministryně Jana Černochová na dotaz nereagovala.
Podle ministerstva dostávají partnerské země nabídky, které by při podezření na předražení bezpochyby odmítly. Ministerstvo obrany propojuje výrobce střeliva se státy, které mají toto střelivo k dispozici, a se zeměmi, které jsou ochotné nákupy munice financovat. Donoři si z nabídek vyberou a zaplatí.
„K maržím soukromých firem můžeme pouze říct, že odpovídají realitě trhu a rozhodně nevybočují ze zavedené praxe. Že byly dosavadní dodávky předražené asi o 1,4 miliardy, je zcela nepravdivá informace,“ dodal resort.
Podle CSG zveřejnil Wagenknecht dokument, který je „evidentně indikativní informativní nabídkou“, jde navíc o cenu ve skladu výrobce bez nákladů na obaly, dopravu, pojištění, ostrahu i opravy a modernizaci části granátů.
„Tvrzení, že marže dodavatele je 500 eur, je zcela lživé a vykonstruované. Na dodávce je samozřejmě realizován zisk, ale zásadně nižší a zcela v rámci toho, co lze označit za zisk přiměřený,“ uvedl mluvčí CSG Andrej Čírtek.
CSG dodává nejvíc
Kdo podle Babiše na muničních nákupech vydělává 30 miliard, jak ve volebním štábu prohlásil, není jasné, předseda hnutí na textovou zprávu s dotazem nereagoval.
Vzhledem k tomu, že skupina CSG loni vydělala přes 27,4 miliardy korun, ale mohl šéf ANO mířit právě na zbrojní firmu miliardáře Michala Strnada. Tu by konec muniční iniciativy významně poškodil.
CSG je hlavním dodavatelem české muniční iniciativy. Z celkového počtu 3,5 milionu dodaných nábojů připadají na CSG podle informací SZ Byznys zhruba dvě třetiny.
Podle výroční zprávy CSG se divize Defence, pod niž spadá výroba velkorážní munice, podílela na zhruba stomiliardovém obratu skupiny více než 77 procenty. Jak SZ Byznys řekl v dubnu finanční ředitel CSG Zdeněk Jurák, podíl velkorážní munice na obratu divize CSG Defense se pohyboval kolem 75 procent.
Z těchto údajů vyplývá, že tržby CSG za velkorážní munici dosáhly loni přibližně 58 miliard korun. Na hrubém provozním zisku (EBITDA) ve výši 27,4 miliardy se divize Defence podílí více než 83 procenty.
Zdroje SZ Byznys mluví také o tom, že masivní zapojení CSG do muniční iniciativy hraje velkou roli při ocenění Strnadovy skupiny při uvažovaném vstupu na burzu.
CSG povolební vyjádření Andreje Babiše přímo nekomentovala. „Českou muniční iniciativu vnímáme nejen jako byznys, ale i jako prestižní a mezi spojenci vysoce ceněný projekt, který měl a má zásadní pozitivní vliv na obranu Ukrajiny proti ruské agresi,“ napsal mluvčí CSG Andrej Čírtek.
„Věříme proto, že nová vláda bude český obranný průmysl ze všech výše uvedených důvodů nadále podporovat. Vyjádření politiků nekomentujeme,“ dodal.
Kromě CSG se do muniční iniciativy zapojili i další čeští výrobci a obchodníci s municí, především společnosti STV Group, Colt CZ Group a další. Tyto firmy zatím na dotazy redakce neodpověděly.
Česko dalo celkem 7,7 miliardy
Jednu z dodávek zaplatila i Česká republika, když loni nakoupila velkorážovou munici od české zbrojovky STV Group za 865 milionů korun. Kromě toho darovala Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 7,7 miliardy korun.
Andrej Babiš už před volbami mluvil o tom, že by muniční iniciativu mělo převzít NATO. To však odmítl ministr zahraničí Jan Lipavský, podle něhož se členské země NATO neshodnou, jestli se mají na Ukrajinu dodávat zbraně.
Českému exportu na Ukrajinu Babiš bránit nechce. To má společné se slovenským premiérem Robertem Ficem, který odmítá posílat na Ukrajinu vojenskou pomoc.
Slovenské zbrojovky, z nichž některé patří české CSG, ale jedou naplno. Loni na Ukrajinu dodaly munici a zbraně v hodnotě téměř 28 miliard korun, což bylo o 115 procent více než v roce 2023.
Proč Ukrajina potřebuje granáty ráže 155 mm?
Ukrajina v uplynulých desetiletích používala ve svých dělostřeleckých systémech převážně střelivo ráže 152 mm, které dodnes používá Rusko a v minulosti jej měly ve výzbroji i další země bývalé Varšavské smlouvy včetně tehdejšího Československa.
Po napadení Ruskem v únoru 2022 Ukrajina získala od západních států stovky houfnic a dalších dělostřeleckých zbraní ráže 155 mm, kterou po druhé světové válce zavedly do výzbroje členské státy NATO.
Dělostřelecký granát ráže 155 mm
Náboj ráže 155 mm z produkce CSG.
- Standardní granát této ráže měří kolem 60 centimetrů, váží zhruba 23 kilogramů a v průměru má přesně 155 milimetrů.
- Používá se hlavně v samohybných i tažených houfnicích s dostřelem kolem 24 kilometrů.
- Cena jednoho granátu se pohybuje kolem 3,3 tisíce eur, v přepočtu zhruba 80 tisíc korun.
- Granáty ráže 155 mm zavedly do výzbroje armády NATO po druhé světové válce kvůli výhodné kombinaci dostřelu, velikosti a ničivé síly.
- Rusko používá dělostřelecké granáty ráže 152 mm. Ty měly ve výzbroji i armády někdejší Varšavské smlouvy včetně komunistické Československé lidové armády.
Podle dostupných odhadů vystřelí ukrajinské dělostřelectvo každý den průměrně mezi pěti až sedmi tisíci těchto granátů. Ročně tak pro obranu své země potřebují ukrajinské ozbrojené síly zhruba dva miliony dělostřeleckých nábojů.
Velkorážovou munici dodávají Ukrajině i další země. Například Spojené státy v době vlády prezidenta Joea Bidena poslaly Ukrajině tři miliony těchto nábojů.
