„Topí se v miliardách.“ Kdo se v byznysu nebude těšit na návrat Babiše

Andrej Babiš, sám miliardář z TOP 10 nejbohatších Čechů, se do svých konkurentů na příčkách před ním naváží už delší dobu. Nejvíc mu vadí ti, kterým vytýká, že vydělali na válečné krizi. A navíc ho ještě někteří předběhli v prestižním žebříčku nejmovitějších lidí. To jsou zbrojař Michal Strnad nebo energetičtí hráči Daniel Křetínský a Pavel Tykač.

„Kromě zbrojařů a energetických společností – to jsou Fialovi kámoši, kterým jeho vláda dala vydělat stovky miliard a kteří se dnes topí v miliardách – není nikdo, komu by Fialova vláda pomohla,“ opakuje Babiš na mítincích. Jenže zatímco s Křetínským a Tykačem má šéf hnutí ANO vztahy neutrální, u Strnada je to mnohem ostřejší.

O tom, jestli se skutečně obávají Babišova comebacku a následně nějakých obtíží, se však nikdo z oslovených podnikatelů vůbec nechce bavit.

Třiatřicetiletý Michal Strnad, majitel zbrojařské skupiny CSG, je nepochybně číslem jedna na Babišově pomyslném žebříčku nepřátel. Jak známo, mezi oběma miliardáři dlouhodobě panuje velké napětí.

Babiš odmítá příběh, že Strnad junior je snaživý byznysmen, který od otce převzal rodinnou firmu a v rekordním tempu ji proměnil v globálního hráče jen díky svým schopnostem. Podle něho Strnad prudce roste zásluhou muniční iniciativy na pomoc Ukrajině, tedy díky aktivitě premiéra Fialy a jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Proto ji chce lídr ANO zrušit v této podobě. Řekl, že na ní „neúměrně bohatnou zbrojaři, ta munice je stejně plesnivá i předražená a na válce by se nemělo vydělávat“.

Strnadův holding CSG je však i pro post českého premiéra velký a mocný soupeř. Zbrojovka má už dnes většinu byznysu, odbytu i továren mimo Česko, třeba v Itálii, Španělsku, Velké Británii, USA, Makedonii nebo na Slovensku.

Sebevědomí manažeři zbrojovky se proto Babišovy pomsty tolik neobávají. Výpady šéfa ANO přičítají předvolební kampani a věří, že v realitě bude pragmatický. „Kdyby jako premiér sáhl na muniční iniciativu, bez níž se Ukrajina neobejde, tak mu bude okamžitě volat půlka Evropy s tím, co to jako má znamenat,“ říká anonymně jeden z nich.

Babišovým comebackem k moci jsou ohroženi také manažeři, ke kterým nemá dobrý osobní vztah. To je případ Daniela Beneše, generálního ředitele polostátní společnosti ČEZ. Šéf ANO se ho snažil jako předseda vlády odvolat z funkce už mezi lety 2017 až 2021. Vždy ale narazil na odpor tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který Beneše podržel. Teď už Beneš tak mocného ochránce nemá.

Andrej Babiš přitom bude potřebovat ve společnosti ČEZ spolupracující management, jenž nebude zpochybňovat, nebo dokonce bojkotovat jeho plán na zestátnění firmy. Jinak ho nepochybně vymění.

ANO chce vykoupit akcie od soukromých investorů tak, že je vyplatí ČEZ ze svých peněz. Jenže Benešovi se do takové operace vůbec nechce. Logicky argumentuje, že firmě by pak nezbyly peníze na naléhavé investice do stavby nových elektráren. Podle představ ANO by si firma pak měla půjčit peníze, jenže tím se výrazně zadluží.

Další ohroženou skupinou jsou miliardáři, jejichž obor Andrej Babiš „neuznává“. To je případ především Karla Komárka a jeho loterijní skupiny Allwyn, do níž patří i tuzemská Sazka. Oba miliardáři se dostali do sporu už před lety, kdy byl Babiš premiérem.

Hnutí ANO tehdy prosadilo zákon, kterým se zvýšila sazba daně pro číselné loterie z původních 23 na 35 procent. A tím je dalo na roveň výherním automatům, které se obecně považují za nejvíce škodlivé a návykové.

Sazka kvůli tomu přišla o několik miliard korun ročně. Komárek se tehdy Babišovi pomstil tím, že okamžitě stáhl inzerci z jeho médií. I dnes se musí obávat návratu ANO k moci, když si vzpomene na úvahy exministryně financí Aleny Schillerové, která by neřesti jako hazard a tabák zdanila klidně ještě více.

V nelibosti Babiše jsou také podnikatelé, kteří sponzorují různé neziskové organizace, iniciativy nebo nezávislá média. Neskrývanou zášť k nim ukázal šéf ANO letos v únoru v jednom ze svých projevů v Poslanecké sněmovně. Babiš během projednávání zvýšení poplatků pro veřejnoprávní média kritizoval české podnikatele, kteří dříve ve volbách finančně podpořili jeho politické oponenty.

Nejvíc se navezl do miliardáře a spolumajitele investiční skupiny Pale Fire Capital Jana Barty. Označil ho za oligarchu, který ovlivňuje politiku. Ve veřejném vystoupení ho pak dokonce obvinil z toho, že „bůhvíkde zaplatil daně“, a přitom si dovolil sponzorovat prezidentskou kampaň Petra Pavla. „A teď dal peníze pětikoalici, on si tak kupuje ty strany, všichni jsou v klidu,“ dodal šéf ANO.

Investor Jan Barta v reakci na to veřejně ukázal, že zaplatil na daních za rok 2023 celkem rekordních 1,7 miliardy korun. V klatbě ale není sám. Seznam nenáviděných oponentů, jejichž jména Babiš četl za sněmovním pultíkem na mikrofon, byl opravdu dlouhý.

Kromě Barty se na něm ocitl investor a filantrop Libor Winkler, Martin Vohánka z Eurowag, Václav Muchna ze softwarové společnosti Y Soft, Martin Hájek z Livesportu, Petr Borkovec z poradenské firmy Partners nebo investor Ondřej Fryc.

Mnozí z nich dnes tvrdí, že se necítí jako Babišovi protivníci, kteří by měli mít jakékoliv obavy. „Nejsem nepřítelem Andreje Babiše. A ani si nemyslím, že by on měl něco proti Alianci pro moderní stát, jejíž jsem donorem. Je to apolitická aktivita,“ říká Ondřej Fryc, jenž kdysi založil Mall.cz. a dnes spoluvlastní Reflex Capital.