Článek
Ruská armáda nutí k odvodu Ukrajince, kteří zůstali na okupovaných územích. Ať chtějí či nechtějí, musejí jít bojovat proti zemi, v níž vyrostli a strávili větší část života.
Vladimir Putin 26. listopadu podepsal výnos, podle něhož musí úřady na okupovaných územích „posílit ruskou identitu obyvatel a jejich sepětí s ruským státem“. Dokument se oficiálně nazývá Strategie ruské národní politiky do roku 2036.
Z okupovaných území mizí ukrajinské učebnice, knihy a vše, co připomíná Ukrajinu. Pro mladé Ukrajince, kteří tam zůstali, to ale také znamená nábor do ruské armády a nasazení do boje proti svým krajanům.
Ukrajinský voják Ihor původem ze Záporožské oblasti, který si nepřál zveřejnit své příjmení, řekl Seznam Zprávám, že jeho spolubojovníci už zajali lidi pocházející z Ukrajiny. I z těch částí, které Rusko okupuje od roku 2022, případně je dobylo později.
„Mám to potvrzené. Ukrajince v ruských uniformách zajali naši v Pokrovsku. Lidé na okupovaných územích nemají moc na výběr. Když odmítnou jít do armády, čeká je vězení, mučení a velmi pravděpodobně smrt,“ řekl Ihor.
Potvrzuje to i český dobrovolník, který bojuje na ukrajinské straně v Doněcké oblasti. Podle něj nemají velkou chuť bojovat nejen Ukrajinci z okupovaných měst a vesnic, ale ani samotní Rusové.
„Jsou tlačeni válečnou mašinérií a komandy smrti vpřed. Hlavní cíl téměř všech z nich je dorazit na místo určení, tam se schovat do díry a přežívat, jak nejdéle to jde. Každý šestý zajatý ruský voják je dnes nuceně mobilizovaný Ukrajinec z východní Ukrajiny. Nejsou tam dobrovolně, jsou tam, aby ochránili své rodiny před deportací, zajistili jim léky, neposlali je do gulagu, nebo aby je prostě Rusové nezastřelili,“ uvedl Čech.
Situace na východě Ukrajiny.
Branná povinnost a příkaz bojovat proti rodné zemi je v rozporu se Čtvrtou ženevskou úmluvou o ochraně civilistů v době války, kterou Rusko ratifikovalo. Úmluva zakazuje mobilizace obyvatel okupovaných území do armády státu-okupanta.
Není známo, kolik mužů v bojeschopném věku v okupovaných oblastech zůstalo. Krym a část Doněcké a Luhanské oblasti jsou mimo kontrolu Ukrajiny od roku 2014.
Někteří muži z těchto regionů se účastnili už plošné ruské invaze. Teď se Moskva snaží do bojů zapojit i muže z míst okupovaných od roku 2022. Celkem zůstaly na okupované Ukrajině, představující zhruba pětinu rozlohy země, přibližně tři miliony lidí.
„Pro Rusy je výhodné a žádoucí, aby rodiny na okupovaných územích měly muže, kteří zemřeli ve válce proti Ukrajině. A zapojení mužů z okupovaných území do útoků je prioritním úkolem jak pro ruskou armádu, tak pro ruskou propagandu,“ citoval zpravodajský server Suspilne ukrajinského vojáka Vitalije Ovčarenka, který pochází z okupovaného Doněcka.
„Pokud se některý Ukrajinec už ocitne na frontě v řadách okupační armády proti Ukrajině, existuje jediná cesta ven. Na bojišti, nebo se dopředu domluvit s někým na ukrajinské straně,“ řekl.
Server rovněž zveřejnil svědectví Ukrajince z okupované části země, kterého donutili k mobilizaci.
„Nejdříve jsme byli v Doněcké oblasti, pak nás odvezli do Rostova a vlakem jsme jeli tři dny na Ural. Poslední úsek cesty nás vezli v nákladních autech. V táboře na Urale jsme sekali trávu, kopali, nakládali věci do nákladních vozů, na střelnici jsme šli jednou. Pak si nás zavolal kapitán a dával k podpisu smlouvu, že půjdeme bojovat a že musíme bránit vlast. Když jsem odmítl, zbili mě,“ vylíčil voják vystupují pod jménem Roman.
Podařilo se mu zběhnout a dostat do Kazachstánu.
