Expert: Mírový plán? Zmačkat a zahodit. Trump je diletant a Putin blafuje

Mírové plány pro Ukrajinu se tento týden začaly vršit. Nejdříve svět šokoval 28bodový návrh Spojených států, podle kritiků nesl rukopis maximalistických požadavků Putinova režimu včetně okleštění ukrajinské suverenity. Evropská diplomacie poté přišla s tím, že se podařilo odvrátit to nejhorší. Vysvítá naděje na brzký mír, jak tvrdí prezident Donald Trump?

Nejdříve přišlo minulý týden 28 bodů v návrhu Spojených států na to, jak ukončit ruskou agresi na Ukrajině. Obsahovaly například ustanovení o územních ústupcích Ukrajiny zahrnující také oblasti, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit. Chyběly v nich zároveň bezpečnostní záruky, na které by se Ukrajina mohla v budoucnu spolehnout. Země se mimoto měla zavázat, že nevstoupí do NATO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně v projevu k veřejnosti uvedl, že jeho země stojí před těžkou volbou. A reagovaly i politické špičky evropských zemí. Společně se zástupci Spojených států se o několik dní později sešli v Ženevě a vypracovali revidovaný návrh mírového plánu, tentokrát s 19 body.

„Poněkolikáté začínáme končit,“ shrnuje dění posledních dní v podcastu 5:59 politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen. „Ale nemyslím si, že to bude průlom, protože při pročítání jedné nebo druhé verze plánu vidím naprostou neprůchodnost u některé z těch stran,“ vysvětluje.

Jelen se domnívá, že pro ruského vůdce Vladimira Putina by nebyl přijatelný ani původní návrh, se kterým přišly Spojené státy a který přitom podle kritiků nesl rukopis maximalistických požadavků Kremlu. „Já bych ho klidně zmuchlal a zahodil,“ podotýká Jelen s tím, že podle něj rozhodně nešlo o jakkoli podstatný mezník.

Podle politického geografa z nejstarší české univerzity z Trumpova návrhu čiší neoimperiální diskurz, kdy dvě velmoci mohou přijít s konceptem míru, do jehož vyjednávání jedna z válčících stran vůbec nemohla promluvit. „Někdo udělal plán a váš životní osud vám naplánoval bez vás. A to je špatně. Je tam spousta bodů, které jsou pro Ukrajinu destruktivní – nejen teritoriální ztráty, ten plán v podstatě dělá z Ukrajiny nesuverénní zemi ve smyslu možnosti rozhodovat o své vlastní budoucnosti,“ konstatuje Jelen.

Ukazuje se to například v bodě, který mluví o ukrajinském závazku nevstoupit do NATO. Jelen podotýká, že takový požadavek „omezuje suverenitu země“ a je „eticky nepřijatelný“. Je to prý dokonce „horší než případné územní ztráty“, se kterými zřejmě Ukrajinci v tuto chvíli tak jako tak počítají.

Politický geograf se brání tomu, srovnávat požadavek na neutralitu Ukrajiny s Finskem, které rovněž sousedí s Ruskem, až donedávna nebylo členem NATO a v otázkách zahraniční politiky bylo po desítky let do jisté míry ne zcela suverénní zemí.

„Zkraje padesátých let měli šikovného prezidenta, který dokázal vyvažovat sovětské tlaky, ale zároveň vedli poměrně samostatnou politiku, mohli se rozhodovat o sobě na svém vnitřním území. A já se domnívám, že Rusku jde primárně o to, aby se Ukrajina nemohla rozhodovat o sobě na svém vlastním území,“ vysvětluje politický geograf.

Ruská snaha vynutit si omezení svrchovanosti Ukrajiny pak má podle Jelena jasný důvod: otřást současným politickým režimem v zemi a dosadit do jejího čela proruské představitele.

„(Vladimir Putin) už pochopil, že to nedokáže vojensky. Na začátku byl jeho hlavní cíl obsadit vojensky Kyjev, donutit je (ukrajinské politické špičky) ke kapitulaci, zatknout Zelenského. To se nepovedlo. A teď ví, že na to musí jít jinak, a proto to osekání suverenity, snaha Ukrajinu co nejvíc ekonomicky oslabit, snaha demoralizovat obyvatelstvo, aby kyjevský režim příští volby třeba nevyhrál,“ popisuje politický geograf.

I když Donald Trump prohlašuje, že Rusko dělá velké ústupky už jen tím, že nezabírá další ukrajinské území a je připraveno zastavit boje, Jelen se nedomnívá, že by se Putinovy cíle směrem k Ukrajině jakkoli změnily. „Jen blafuje,“ říká o ruském prezidentovi, který se podle něj nevzdal představy nastolit v Kyjevě proruský režim.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč politický geograf dlouhodobě vidí v chování Trumpovy administrativy vůči Rusku diletantismus nebo jestli má Rusko stále kapacitu nejen dále rozvíjet svoji válečnou ekonomiku, ale také dostávat na bojiště dostatečné množství nových rekrutů. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.