Pětka SZ: Proč by nás měl zajímat zatčený influencer Kajumi a trest pro SPD

Nejdřív přišla zpráva, že Adamu Kajumimu odtáhli růžové Lamborghini. Pak se objevily domněnky, že známého influencera zadržela policie, a neověřená zpráva začala prosakovat do bulváru. Nakonec během úterý kriminalisté zveřejnili tiskovou zprávu, kde psali o zadržení čtyř lidí, které podezřívají z obchodování s lidmi.

Postupně se k informování o události přidala i mainstreamová média. Možná až příliš opatrně a pomalu s přihlédnutím k tomu, že došlo k zatčení muže, který má přímý vliv na tisíce zejména mladých Čechů a Češek a je podezřelý ze zvlášť závažného zločinu. A přitom je vlastně jedno, jak kauza dopadne – zásadní bude v každém případě. I o tom informujeme v páteční Pětce SZ.

Ještě pět let zpátky o Adamu Kajumim slyšel jen málokdo. Pak se stal prvním Čechem, který na TikToku získal více než milion sledujících, a záhy začal podnikat v OnlyFans managementu. S dalšími společníky měl ve své firmě Reach Out spravovat profily modelkám, které chtěly na této stránce podnikat. Před rokem se ale díky zjištěním šéfredaktorky webu Page Not Found Apoleny Rychlíkové ukázalo, že přinejmenším část žen podepsala s Adamem Kajumim velmi nevýhodné smlouvy. Posléze byly pod záminkou, že jejich profily dostatečně nevydělávají, nuceny k tomu, aby dodávaly čím dál odvážnější fotografie. Celý příběh jsme už tehdy popsaly v podcastu 5:59.

Nyní k podobným závěrům jako tehdy novináři došli kriminalisté. Mezi obviněnými jsou čtyři lidé včetně Adama Kajumiho a jeho spolupracovníka Adama Zachariáše, a jedna právnický osoba. Policisté je podezírají z obchodování s lidmi, za což jim hrozí až 12 let vězení. I tentokrát jsme se posunu v případu věnovali v 5:59 s Apolenou Rychlíkovou. Pokud se případ dostane před soud, poprvé se v Česku bude rozhodovat o fenoménu tzv. digitálního kuplířství, a může se tak stát důležitým precedentem.

Padl první verdikt v případu předvolebních plakátů SPD. Soud rozhodl, že jimi strana podněcovala k nenávisti, a v nepravomocném rozsudku jí uložil třímilionový trest. SPD s verdiktem nesouhlasí, podle šéfa hnutí a předsedy Sněmovny Tomia Okamury „nebylo záměrem vyvolat nenávist“ a hnutí „necílilo na rasové pohnutky“. Že se za plakáty skutečně nestydí, demonstroval i tím, že je přinesl s sebou na středeční tiskovou konferenci a zkomplikoval tak život kameramanovi České televize, který švenkoval od obrázků, co mu ruce stačily.

Okamura v případu také figuroval, ale kvůli poslanecké imunitě bylo jeho stíhání přerušeno. Během brífinku oznámil, že se hnutí odvolá a že chce případ dovést až k Ústavnímu soudu. Proč je to dobře, v komentáři popisuje Jan Lipold. V páteční epizodě 5:59 jsme rozsudek rozebrali s politologem Alešem Michalem. Podle něj je možné verdikt vnímat v rámci konceptu „militantní demokracie“, v němž si „demokratický systém musí umět poradit se stranami, které poškozují ústavní hodnoty svojí rétorikou nebo politikou“.

Všichni přišli do práce v černém. Stovky zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu se tento týden znovu vymezily vůči chystané změně ve financování veřejnoprávních médií. Jejich obavy prý zesiluje chybějící odborná debata nebo „chaotický postup vlády“. A je pravda, že vláda skutečně je v přípravě nového zákona poněkud neuspořádaná. Chystaná reforma médií veřejné služby koncem minulého týdne spadla pod stůl. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) napsal na sociálních sítích, že podle koalice nebude nutné měnit celý systém. Premiér Andrej Babiš (ANO) ovšem poukázal spíš na to, že se k návrhu sešly stovky připomínek. Klempíř se nicméně zahnat do kouta nenechal a prý stále míří „k témuž cíli“.

Znovu eskaloval konflikt, na který se v konkurenci dalších válek na Blízkém východě někdy zapomíná. Izraelské jednotky se při bojích s Hizballáhem dostaly nejdále do libanonského vnitrozemí za poslední čtvrtstoletí. Během postupu za sebou nechaly mrtvé civilisty, zpustošené vesnice i městské čtvrti a místní obyvatele v nejistotě z budoucnosti. Pak přišla dohoda o příměří, za kterou stály Spojené státy. Libanon a Izrael s ní souhlasily, Hizballáh k jednacímu stolu ale nepřizvaly. V terénu se stále bojovalo a vůdce teroristické organizace nakonec řekl, že by se dohoda rovnala „kapitulaci“. Proč by nás v Česku kromě války v Íránu a humanitární krize v Pásmu Gazy měl zajímat i tento konflikt? O jeho kořenech a důvodech současné eskalace jsme v podcastu 5:59 na začátku týdne mluvili s expertem Janem Danielem.

Visegradská čtyřka se ještě nedávno jevila jako zmrazený projekt, teď se ale karta obrací. O návrat k tradiční regionální alianci mají, zdá se, zájem přinejmenším tři lídři: kromě českého premiéra Andreje Babiše i jeho protějšky ze Slovenska a Maďarska, tedy Robert Fico a nový maďarský předseda vlády Péter Magyar. Ten se teď snaží obnovit vztahy s Polskem, a dokonce navrhuje výrazné rozšíření V4 o další evropské země, například Rakousko. Plány maďarského premiéra blíže rozepsal zahraniční reportér Seznam Zpráv Filip Harzer.

Copak V4, ale Visegradská trojka! Hodně okatým oslím můstkem bych vám ještě chtěla doporučit nový projekt kolegů Lucie Stuchlíkové a Václava Dolejšího z podcastu Vlevo dole, kteří se spojili s Adamem Blaškem ze slovenského satirického podcastu Piatoček a vydali nový podcast Visegradská trojka. Pokud si o víkendu najdete čas, nezapomeňte si jejich speciál poslechnout.