Článek
Jednání se spolkovým kancléřem, pózování na německé policejní motorce, currywurst a lahev berlínského ležáku u pouličního stánku, ale i návrh na zásadní rozšíření Visegrádské skupiny, tedy spolupráce Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.
To vše stihl v úterý nový maďarský premiér Péter Magyar při návštěvě německé metropole. Z ní hned ve čtvrtek pokračoval do Paříže na první jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Magyar tak pokračuje ve svých prvních zahraničních cestách, na kterých mimo jiné opakuje své nápady na resuscitaci visegrádské čtyřky.
Visegrád znovu na vrcholu?
Ze zemí V4 zatím zavítal pouze do Polska, kam v květnu vyrazil na svou první zahraniční cestu. Navštívil Varšavu, Gdaňsk a také Krakov, kde prohlásil, že základem visegrádské spolupráce musí být „dynamické a silné polsko-maďarské vztahy“.
„Dobře si pamatuji dobu, kdy byla maďarsko-polská spolupráce a Visegrádská skupina ještě na počátku druhého desetiletí tohoto století na vrcholu. K tomu se vrátíme,“ řekl Magyar.
„Naším cílem je dokonce rozšířit V4 i o další země, například Rakousko a další státy,“ dodal.
O rozšíření V4 mluvil ještě jako opoziční politik v říjnu 2024 v Lublani na sjezdu křesťanskodemokratické strany Nové Slovinsko. Zmiňoval rozšíření „o další středoevropské země“.
Rakousko, Slovinsko a kdo dál?
Ve volební kampani letos v březnu už mluvil konkrétněji: o Rakousku, Chorvatsku a Slovinsku. Stejně mluvil i na své tiskové konferenci den po vítězství ve volbách v polovině dubna.
Při nedávné návštěvě Varšavy pak dodal k trojici států i Rumunsko, země západního Balkánu a také skandinávské státy.
V úterý v Berlíně dodal jako adepta na vstup do V4 i Německo.
Pokud by se takový plán uskutečnil, šlo by o největší proměnu projektu od jeho vzniku v roce 1991. Visegrádská skupina by se z úzkého formátu čtyř středoevropských zemí proměnila v mnohem širší regionální platformu.
Babiš: Jsem určitě pro
Dřív Magyar mluvil jen o „ad hoc spolupráci“ V4 s Berlínem, Paříží a Římem. Spolkový kancléř Friedrich Merz na Magyarův výrok v úterý veřejně nereagoval.
Jak si takovou širokou regionální spolupráci Magyar představuje, není jasné. Podobných regionálních platforem už existuje celá řada, například Trojmoří, Bukurešťská devítka, Slavkovský formát a Středoevropská pětka.
S visegrádskými premiéry chce své návrhy probrat na summitu V4 v Budapešti 23. června.
Magyar už uvedl, že pozvání přijali všichni tři premiéři, včetně předsedy české vlády Andreje Babiše. Seznam Zprávy se s dotazem na rozšíření V4 obrátily přímo na premiéra. „Já jsem určitě pro,“ napsal redakci Babiš bez dalších podrobností.
Samotná Visegrádská skupina byla roky ve stadiu klinické smrti. Důvodem byly rozdílné přístupy vlád k válce na Ukrajině. Z V4 tak byly několik let dvě „V2“: Česko a Polsko na jedné straně, na druhé pak Slovensko v čele s Robertem Ficem a Maďarsko za Viktora Orbána.
Schůzka se Zelenským na obzoru
Komplikované byly hlavně polsko-maďarské vztahy. Premiéři Tusk a Orbán si kvůli orbánovské proruské politice vyměňovali ostré vzkazy. Budapešť zas otevřeně podporovala polskou opozici a poskytla mezinárodní ochranu i dvěma stíhaným politikům opoziční polské pravice.
Orbánova prohra situaci ve V4 odblokovala. Magyar s Tuskem teď mluví o renesanci polsko-maďarských vztahů a novém startu V4. Testem případného oživení skupiny proto bude postoj Magyarovy vlády ke Kyjevu. Ten zatím zůstává pragmatický.
Nový kabinet si sice hned v prvních dnech po nástupu předvolal na kobereček ruského velvyslance kvůli bombardování západní Ukrajiny.
Ve vztazích s Kyjevem je Magyarova vláda výrazně smířlivější než Orbánova, dál ale odmítá Ukrajinu podporovat vojenským materiálem. Současně však naznačuje ochotu podpořit další kroky na ukrajinské cestě do Evropské unie, má však podmínky.
Magyar v úterý zopakoval, že usiluje o osobní setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, a mluví o otevření „nové kapitoly“ maďarsko-ukrajinských vztahů.
Ve středu v Paříži oznámil, že Budapešť a Kyjev dosáhly dohody o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv maďarské menšiny na Zakarpatí. Právě tato otázka byla dlouhodobě hlavní překážkou ve vztazích obou zemí.
Co s Bratislavou?
Otázka maďarské menšiny ale ovlivňuje i vztahy s dalším sousedem, visegrádským partnerem Slovenskem.
Přestože slovenský premiér Robert Fico po Magyarově vítězství ve volbách vyzýval k oživení V4 a nového maďarského premiéra označil za očekávaného „čtvrtého mušketýra“, vztahy mezi Bratislavou a Budapeští zatím zůstávají opatrné.
Magyar zdůrazňuje především význam obnovení maďarských vztahů s Polskem a Českem. Slovensko ve svých projevech zmiňuje výrazně méně a zatím jej ani nezařadil mezi cíle svých prvních bilaterálních návštěv.
Hlavním sporným bodem je slovenská novela trestního zákona přijatá loni na podzim. Ta kriminalizuje zpochybňování poválečného uspořádání a Benešových dekretů, které jsou spojovány také s konfiskacemi majetku na etnickém principu.
Magyar během volební kampaně slíbil, že bude na Bratislavu tlačit, aby zákon zrušila. Po povolebním telefonátu s Ficem uvedl, že o dalších politických otázkách lze jednat teprve tehdy, až Slovensko poskytne záruky, že tamním Maďarům nebude kvůli této legislativě hrozit trestní stíhání.
Přesto by se oba premiéři měli během června sejít hned dvakrát, nejprve na summitu EU v Bruselu a následně na schůzce V4 v Budapešti. Právě tam se ukáže, zda dokáže Magyar vedle obnovy vztahů s Polskem nastartovat také složitější dialog s Bratislavou.
