„Na hraně legality.“ Příběh Adama Kajumiho a jeho byznysu na OnlyFans

Populární server OnlyFans láká na blízkost mezi těmi, kdo obsah - často erotického charakteru - vyrábí, a těmi, kdo si ho chtějí koupit. Jenže do hry postupem času vstoupili další hráči, o kterých přitom běžný uživatel vůbec nemusí vědět. Novinářka Apolena Rychlíková v 5:59 líčí příběhy predátorských praktik světa za oponou.

Připojíte se na populární placenou internetovou platformu, kde obsah - včetně toho erotického - nabízejí přímo samotní tvůrci. Dokonce můžete s konkrétní modelkou komunikovat a koupit si od ní videa či fotografie, které vám pošle do soukromé zprávy. Dá se předpokládat, že spokojené jsou ve výsledku obě strany.

Jenže v případě serveru OnlyFans to často může mít háček. Přesněji řečeno, může jich být hned několik a mohou platit pro všechny zúčastněné.

„Předpokládáte (jako klient), že na druhém konci je modelka, které posíláte peníze. V realitě je to tak, že tam je většinou nějaký muž, který genericky píše zprávy,“ říká novinářka a šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found Apolena Rychlíková, která současnou realitu byznysu kolem OnlyFans nasvítila v sérii článků. V rozhovoru pro podcast 5:59 vysvětluje, že velkou část trhu dnes obsadily agentury věnující se takzvanému OnlyFans managementu.

V jeho rámci nespravují účty na OnlyFans přímo ženy, jejichž uměleckou identitu nesou, nýbrž právě zmíněné agentury. Na oplátku za podíl na výnosech totiž mohou nabídnout silnou marketingovou podporu - třeba na sociálních sítích - která dnes pro úspěch na OnlyFans bývá klíčová. A postarají se třeba také o komunikaci s klienty, kteří si tak píší s najatými lidmi, tzv. chattery. O tom, že konverzaci nevedete s konkrétní modelkou, ale někým jiným, přitom nemusíte mít vůbec tušení.

Naznačený háček v reálném fungování světa kolem OnlyFans nicméně platí i pro druhou stranu. Konkrétně pro ženy, které se rozhodnou spolupracovat s některými agenturami. Mohou se totiž dostat až do pasti, z níž nevede snadná cesta ven.

Novinářka Rychlíková na serveru Page Not Found přinesla příběhy několika modelek, které podepsaly smlouvu s agenturou Reach Out českého podnikatele a influencera Adama Kajumiho. Ten patří ke známým tvářím tuzemského světa sociálních sítí, například na TikToku dokázal nasbírat více než milion sledujících.

Spolupráci s Kajumim a jeho agenturou navázala i dívka Lenny (jde o přezdívku používanou platformou Page Not Found, pozn. red.). Za produkci domluveného počtu fotek a videí měla dostávat tarif 20 tisíc korun měsíčně a případný podíl z reklamy. Odměna se - alespoň dle smlouvy - na základě „výkonu profilu“ mohla navyšovat.

Obsah vytvářený Lenny na OnlyFans bodoval a během jediného roku vydělal v přepočtu více než čtyři miliony korun. Problém byl ale v tom, že mladá žena o svém úspěchu vůbec netušila - do jejího účtu na OnlyFans ji Reach Out nepustila a dál jí vyplácela základní odměnu ve výši 20 tisíc korun měsíčně. Lenny navíc ztratila jakoukoliv kontrolu nad dalším šířením materiálů, které agentuře odevzdávala.

„Ty smlouvy jsou nastavené způsobem, který modelky strašně vykořisťuje. Často nemají přístup ke svým účtům. Nevědí, kolik reálně vydělávají, což je dostává do pasti toho, že musí vlastně spekulovat - často je jim říkáno, že ten účet nefunguje (nevydělává). (…) Vzniká prostor pro nějakou velkou zranitelnost, protože to samozřejmě může vést k tomu, že ty ženy jsou tlačeny třeba do obsahu, který samy nechtějí produkovat, třeba do nějaké tvrdší pornografie,“ popisuje novinářka.

Podle Rychlíkové Lenny opakovaně žádala Kajumiho o ukončení spolupráce, ale bez úspěchu. Postupně začala mít psychické problémy, pokusila se o sebevraždu a skončila v péči psychiatrů.

Smlouvu s Reach Out Lenny i další modelky podepsaly dobrovolně. Apolena Rychlíková nicméně podotýká, že šlo často o mladé dívky, které právě dosáhly dospělosti a které zřejmě uvěřily Kajumimu, že to s nimi myslí dobře. A upozorňuje i na tvrzení Lenny o tom, že při uzavření smlouvy měla možnost vidět jen první dvě strany dokumentu, zatímco jeho zbytek včetně ustanovení o podmínkách spolupráce a smluvních pokutách dostala do rukou až později.

„Nějakým způsobem nebyly (dívky) dostatečně opatrné. (…) Mají za situaci částečnou odpovědnost, ale ten systém, z něhož není možné vystoupit, je hrozně nátlakový,“ míní šéfredaktorka platformy Page Not Found, podle které se Adam Kajumi při svém podnikání pohybuje na „hraně nějaké legality“, zároveň ale smlouvy s modelkami koncipuje tak, aby byly jen těžko napadnutelné.

S žádostí o reakci novinářka opakovaně oslovila i samotného influencera, odpověď však nedostala. K záležitosti se Kajumi nicméně vyjádřil v rámci svých tiktokových videí, kde například označil média za „podvod“ a vzkázal, že se nikdy „ničeho nekalého nedopustil“.

Kajumiho Reach Out každopádně není jedinou firmou, která se dravě zapojila do fenoménu kolem OnlyFans. Přičemž Rychlíková upozorňuje, že je v kontaktu i s modelkami, kterým spolupráce s některou z agentur vyhovuje. Přesto je podle ní nepochybné, že z OnlyFans coby původně „příjemné myšlenky“ podporující liberalizaci sexuální práce na internetu se stal především velký byznys. „A nejsmutnější je, že z něj primárně profitují mladí muži, pro které je tato forma výdělku velmi lákavá a velmi jednoduchá.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, jak funguje svět tzv. OnlyFans managementu, nebo co se může dít s fotkami a videi poté, co nad jejich dalším osudem ztratí modelka jakoukoliv kontrolu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.