Velká premiéra v ruském stínu. Hokejisté vykročili do nejisté sezony prohrou

Předloni v semifinále světového šampionátu schytali favorizovaní Seveřané v Praze drtivou porážku 3:7. Útočník Lukáš Sedlák při dvou sólech zcela identicky překonal brankáře Samuela Erssona, kterému lehce posunul puk mezi betony. Čtyřmi body zazářila zámořská posila Martin Nečas. Právě na tyhle motivy v rámci povolené reklamní přeháňky vsadil při kampani český svaz, aby prodal všechny lístky.

A povedlo se, přišlo přes 16 tisíc lidí, vyprodáno! Samozřejmě k atmosféře MS měl tenhle duel daleko, ale pořád se sem – do O2 areny – vraceli hokejisté poprvé od zlatého šampionátu, který na chviličku doopravdy stmelil národ. Rulík a jeho tým získali auru úspěšnosti, jakou už snad ani nemohli ztratit. Natolik ohromné slávy dosáhli.

„Chceme na jejich práci navázat,“ vyhlásil taky Zdeněk Moták, hlavní kouč, kterého na jaře jmenovali v tandemu s Pavlem Grossem coby asistentem. Později je ještě doplnili další asistent Richard Král, trenér brankářů Jaroslav Kameš a generální manažer Patrik Eliáš.

To jim měl čtvrteční večer v moderní napěchované hale patřit možná i ze všech nejvíc. Nelze se ale ubránit dojmu, že tomu tak nebylo.

Všechny pokřiky „Če-ši!“, fanfáry a potlesky alespoň trochu odvedly pozornost. Minimálně diváky v hale úvodní klání v rámci Nocco Hockey Games vtáhlo. Přesto vše zastiňuje dění ve světě, o němž ještě před týdnem při hráčské nominaci neměl nikdo tušení. Než v pátek Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS) vyšla s verdiktem, že se ruští hokejisté musí vrátit na mezinárodní scénu.

Každý další den pak zůstal spojený s neustálým proudem nových příspěvků, zpráv a reakcí. A tento čtvrtek nebyl výjimkou.

Zhruba hodinu před zápasem, zatímco fanoušci byli na cestě do libeňské arény, médii prolétlo vyjádření ruského vůdce Vladimira Putina. Ten odsoudil několika zeměmi (včetně Česka) vyhlášený bojkot.

„Je to hrubé porušení soudních rozhodnutí, tedy demokratických institucí,“ prohlásil s tím, že jde o vměšování politiky do sportu. Postěžoval si na jednání kanadského Marka Carneyho, jenž oznámil, že ruským sportovcům nevydá víza potřebná pro účast na světovém šampionátu do 20 let. Zámořská země ho pořádá v tradičním termínu na přelomu prosince a ledna.

Ostře se vymezila také Francie, která stáhla svůj tým ze šampionátu v para hokeji. A na mysli Putin jistě měl i vyhlášený bojkot Finska, Švédska, Norska, Dánska, Lotyšska, Česka a Rakouska.

Na ledě v Praze se spolu tak střetly dva týmy. Tradiční hokejoví soupeři. Ovšem pod hlavičkami svazů, z nichž se od úterý po kategorickém odmítnutí zápasů s Ruskem stali v daleko podstatnější bitvě spojenci.

I přes riziko finančních i sportovních sankcí se kvůli vyššímu principu vymezili vůči státu, co už takřka pět let vede otevřeně válku na Ukrajině, každý sportovní úspěch doma využívá k propagandě a před pár dny získal novou, právní oporu.

Dění se prolínalo. Výběr Tre Kronor se po dokonale přesné střele do horního růžku v podání obránce Filipa Roose ujal v osmé minutě vedení. Zatímco Česká tisková kancelář (ČTK) zveřejnila vysvětlení CAS, odkud se ona právní opora pro Rusy vzala. Podle arbitrážního senátu nepřišla Mezinárodní hokejová federace (IIHF) s dostatkem důkazů, kterými by obhájila zákaz startu ruských reprezentantů na turnajích.

Čeští hokejisté ve druhé třetině otočili skóre díky pohotovosti. Nejprve skvělého dosahu využil centr elitní lajny Radim Zohorna a zakončil i s hokejkou v jedné ruce. V polovině klání pak napadající Matěj Stránský zachytil švédskou rozehrávku a nadvakrát si poradil s gólmanem Melkerem Thelinem.

Ještě před druhou dvacetiminutovkou přišel za jedním ze sektorů do studia ČT Sport svazový šéf Alois Hadamczik. Zkritizoval rozhodnutí CAS jako neuvážené a neakceptovatelné, ještě když některé akce už mají jasně dané rozlosování.

„Rusové tam patří, jsou okrasou hokeje, jenže momentální situace je daleko silnější než hokej,“ vysvětloval. „Nemůžeme tohle podporovat, dokud je válka. Tohle není žádné spojování sportu s politikou, protože válka není politika. Válka je ta nejhnusnější věc, jaká může kohokoli potkat.“

A tak spolu běží dva paralelní světy. Jeden, o němž hokejisté s oblibou říkají, že ho můžou ovlivnit – zápas. A druhý, s nímž nic nenadělají, v němž se musí přijmout rozhodnutí jiných.

Extrémně zvláštní situace. Arénou se nesly pokřik „Kdo neskáče, není Čech“ i mexická vlna. Přitom některé bannery poutaly na mistrovství světa žen do 18 let, které má hostit Ostrava. A i sem se v lednu mají vrátit Rusky. Hadamczik proto žádal o součinnost také českou vládu.

Jak napínavý byl závěr, v němž Češi mačkali soupeře v útočném pásmu. Už poté, co úžasně chytajícího Dominika Frodla překonal čtyři minuty před koncem Jack Berglund. Stejný muž také rozhodl v nájezdech, když reprezentace v prodloužení nevyužila přesilové hry.

V zákulisí mezitím panuje trochu jiné napětí. Netrpělivě se čeká na vyjádření IIHF po jednání rady. Federace se dlouhodobě hájila pouze bezpečnostní situací a problém kolem nejen ruských, ale i běloruských hokejistů řešila zmrazením žebříčku, který jim ještě pomohl udržet se mezi elitou.

Jejich možný návrat na scénu zcela narušuje tu největší jistotu, jakou hokejový fanoušek má. Že v květnu zafandí a nejspíš i „vypomůže“ s trénováním českého mančaftu. Neexistuje jiná sportovní událost, která by v tuzemsku každoročně přilákala takovou pozornost.

Jenže teď se ocitá v zajetí pochybností.

Při velké premiéře nového trenérského štábu není zásadní první výsledek. Co na tom, že Češi prohráli. Předvedli velmi slušný týmový výkon.

Ani na tom ale nemusí záležet. Utkání Euro Hockey Tour, které všem účastníkům slouží zejména k hledání ideálních sestav a jako příprava k postupně se blížícímu vrcholu sezonu, mohou ztratit svůj hlavní účel.

Nikdo totiž netuší, zda na vrchol sezony vůbec dojde.