Článek
Závislost investorů a poskytovatelů infrastruktury na budoucích příjmech OpenAI se prohlubuje. Firma stojící za chatbotem s prvky umělé inteligence (AI) ChatGPT sice očekává, že za letošní rok dosáhne obratu 20 miliard dolarů, zároveň však podepsala kontrakty na nákup výpočetní kapacity v hodnotě 1,4 bilionu dolarů (29 bilionů korun) na příštích osm let, píše deník Financial Times.
„Současný nedostatek výpočetního výkonu je největší překážkou pro růst OpenAI,“ uvedla společnost s tím, že budování infrastruktury je zásadní pro uspokojení rostoucí globální poptávky.
Investiční skupina Blue Owl Capital a společnosti zabývající se výpočetní infrastrukturou jako Crusoe se při obsluze úvěrů v hodnotě přibližně 28 miliard dolarů spoléhají také na smlouvy, které její zákazníci podepsali s OpenAI.
Podle zdrojů FT jedná skupina bank o půjčce za dalších 38 miliard dolarů pro Oracle a stavitele datových center Vantage na financování dalších infrastrukturních projektů pro OpenAI. Očekává se, že dohoda bude dokončena v příštích týdnech.
Jeden z vedoucích pracovníků OpenAI listu FT potvrdil, že strategie společnosti je využívat finanční rozvahy ostatních firem. Samotná společnost si u několika amerických bank zajistila úvěry v objemu čtyř miliard dolarů, které dosud nevyčerpala.
Globální výdaje na AI letos podle prognózy společnosti Gartner dosáhnou téměř 1,48 bilionu dolarů, zatímco loni to bylo 988 miliard dolarů. V příštím roce by se výdaje mohly vyšplhat nad 2,02 bilionu dolarů, předpovídá Gartner.
V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na technologii AI. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.
Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.
