Nové testy jaderných zbraní. Reakce USA na ruské provokace i vzkaz Pekingu

Spojené státy chystají zásadní obrat ve své dosavadní politice.

Prezident Donald Trump během své cesty po Asii avizoval, že Washington po 30 letech obnoví testy jaderných zbraní.

„Kvůli programům (jaderných) testů jiných zemí jsem dal pokyn ministerstvu války, aby začalo na stejném základě testovat naše jaderné zbraně. Tento proces bude zahájen okamžitě,“ uvedl v příspěvku na své síti Truth Social, přičemž použil jím zavedený alternativní název Pentagonu.

Oznámení přišlo jen krátce poté, co se Rusko rozhodlo podniknout své vlastní testy a neváhalo se s nimi veřejně chlubit.

Šéf Kremlu Vladimir Putin v několika posledních dnech oznámil, že úspěšně otestovali jadernou střelu s plochou dráhou letu i jaderné torpédo Poseidon. Druhá zmíněná zbraň je navržena tak, aby z východního Ruska mohla zasáhnout západní pobřeží USA. Také první testovaná raketa by podle tvrzení Kremlu mohla proniknout americkými obrannými systémy.

Tyto systémy přitom nejsou nijak nové, ruský režim je předváděl už během prvního Trumpova funkčního období. Jak navíc upozorňují experti, není jisté, zda jsou plně funkční.

Důležité je v tomto ohledu načasování. Ruské chřestění jaderným arzenálem přišlo krátce poté, co se rozpadl plán na další summit prezidentů, ke kterému mělo dojít v Budapešti.

„Jakýkoli závažný nepřátelský krok Spojených států nebo jiných západních zemí tradičně vyvolává reakci Kremlu. Takové demonstrace mají ukázat, že Rusko je vždy připraveno reagovat symetricky, nebo dokonce asymetricky,“ popsal ve svém komentáři někdejší ruský diplomat Boris Bondarev, který ze země odešel po rozsáhlé invazi na Ukrajinu.

Testování se setkalo s velkou podporou mezi ruskými propagandisty, kteří jej označili za velmi úspěšné. Podobná tvrzení o zázračných zbraních, jež dodávají Moskvě mimořádnou pozici, ovšem přišla už několikrát. Působí tak spíše jako politické než vojenské kroky.

Jak už Trump naznačil ve svém prohlášení, americká reakce by měla zůstat ve stejném duchu.

Spojené státy tak pravděpodobně předvedou sílu svých raket nebo podmořských jaderných sil. Samotné odpálení jaderné zbraně ale nyní pravděpodobně není na stole, napsal deník The New York Times. Prezident později už své prohlášení odmítl komentovat.

Mluvčí Kremlu reagoval tím, že proběhlé ruské testy nelze považovat za zkoušky jaderných zbraní. A dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem.

Zatímco Donald Trump ve svém příspěvku uvádí, že Spojené státy vlastní více jaderných zbraní než „kterákoli jiná země“, data hovoří jinak.

Podle Federace amerických vědců (FAS) nyní všechny jaderné mocnosti světa dohromady disponují více než 12 tisíci kusy jaderných hlavic, přičemž Rusko stojí v popředí s více než 5500 hlavicemi. Následují Spojené státy s 5044 hlavicemi. Třetí největší jadernou velmocí je podle FAS Čína s 600 hlavicemi.

Dlouhodobě se jaderné zbrojení dostávalo pod kontrolu i díky dohodám, které mezi sebou Rusko a Spojené státy uzavíraly. Nynější Trumpovo oznámení ale přichází ve chvíli, kdy zbývají poslední asi tři měsíce před vypršením platnosti smlouvy Nový START.

Ta je přitom poslední platnou dohodou o jaderných zbraních, která mezi velmocemi existuje.

Podle ní nesmí žádná ze zemí rozmístit více než 1550 strategických jaderných hlavic na 700 mezikontinentálních balistických střelách, ponorkách a bombardérech. Jednání o vzniku obdobné dohody se sice v posledních měsících objevila, ale doposud nepřišel žádný závěr.

Kromě ruských testů Trumpova slova směřovala ještě jiným směrem – k Pekingu. A to příhodně před schůzkou s čínským lídrem Si Ťin-pchingem, se kterým jednal poprvé po šesti letech.

Čína představuje pro amerického lídra těžko čitelnou jadernou velmoc. Země rychle rozšiřuje svůj jaderný arzenál a rozmisťuje rakety na nových místech. Podle amerického think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Čína za posledních pět let zhruba zdvojnásobila svůj jaderný arzenál a očekává se, že do roku 2030 překročí 1000 zbraní.

Peking nikdy nepodepsal žádnou ze smluv o omezení jaderných zbraní, přesto od roku 1996 neprovedl jaderný test.