Drony přinesly klíčovou stopu. Požár v Českém Švýcarsku vzplál podezřele rychle

„Vypadá to, že to nejhorší máme za sebou,“ říká mluvčí Správy národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov. Pak jeho slova přerušuje burácení jednoho z vrtulníků. Hasí požár schovaný někde za zalesněnými kopci, na které je výhled z letiště u města Chřibská.

Je pondělí po poledni, o pár hodin později zlepšení situace potvrzují i hasiči: Oheň, který od sobotního odpoledne ničí les mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou, se dál nešíří a šířit se nebude.

Ve chvíli, kdy letiště plné hasičů navštívili reportéři Seznam Zpráv, dal pohled na vrtulníky s naplněnými vaky vody a kmitající hasiče vzpomenout na ničivý požár před čtyřmi lety. Oheň tehdy zasáhl přes tisíc hektarů národního parku – desetkrát víc, než tomu bylo nyní.

„Bambi vaky mají dnes větší objem než při předchozím požáru,“ vysvětluje mluvčí hasičů Lucie Vyškrabková. To není jediné, co se od té doby změnilo. Přibylo míst pro vodu nebo moderní technologie, jako jsou drony s termokamerami.

Něco ale zůstává stejné. Práci opět komplikuje složitý terén, hasiči se pohybovali v těsných skalních soutěskách. A zřejmě i nyní budou vyšetřovatelé zkoumat, zda za požárem nestojí kromě sucha a horkého počasí i člověk.

„Je pravděpodobné, že to tak je,“ upozorňuje Tomáš Salov. Důkazy sice zatím chybí a hasičské vyšetřování teprve začne, správa národního parku ale podle něj pracuje se „statistickou pravděpodobností“.

„V našem prostředí je v zásadě jedinou přirozenou příčinou vzniku požáru zásah nějakého objektu bleskem. Nebyla žádná bouřka, spíše tedy počítáme s přímým nebo nepřímým vlivem člověka,“ dodává Salov.

Správa parku má zkušenosti už s více případy, kdy turisté svou neopatrností způsobili požár. Ten může vzniknout od odhozeného nedopalku nebo špatně uhašeného ohniště. Způsobit ho může třeba odhozená lahev, která následně zafunguje jako lupa a sluneční paprsky skrze ni podpálí zem pod ní. Požár může nastartovat i vařič, který turistovi spadne a skutálí se z kopce. Vyšetřovatelé budou také zkoumat, zda někdo požár nezaložil schválně.

„Bližší informaci nám mohou dát vyšetřovatelé od hasičů. Zhruba v 50 procentech případů se příčinu podaří blíže specifikovat, v druhé polovině ne,“ říká Salov.

Hasiči zatím nechtějí spekulovat. „O příčinách v tento moment zatím hovořit nemůžeme. Situace je taková, že vyšetřování příčiny bude teprve zahájeno,“ uvádí mluvčí Lucie Vyškrabková.

K myšlence na lidské zavinění vede Salova ještě jedna věc. Oheň se začal šířit až „prapodivně“ rychle. To ví národní park právě díky dronům. Jedné z technologií, které přibyly od posledního požáru.

Ty mají ochránci přírody od loňska dva, schované v terénu na kopcích v turisticky nepříliš známých místech. „Místo neprozradím, nechceme přilákat zvědavce,“ říká Salov. Drony čekají na vzlet ve speciálních dokovacích stanicích. Ty podle mluvčího vypadají jako jakási „otvírací kopírka“.

Operátoři, kterých je mezi zaměstnanci národního parku několik, pak bezpilotní letouny mohou ovládat odkudkoli, kde je internetové připojení. „Dron je vybavený běžnou kamerou i infrakamerou a je schopný detekovat i kouř,“ popisuje Salov.

Drony v době sucha vzlétají dvakrát denně – ráno a večer. Přelétají nad parkem a kontrolují, zda se odněkud z lesů nevznáší podezřelý kouř. Shodou okolností se takový objevil třeba v pátek před požárem. Nakonec ale jen někdo pálil balík sena mimo území národního parku.

„Dříve jsme na to měli lidské monitorovací hlídky. To znamenalo ráno vstát, vyjít na vyvýšené místo a přehlédnout po terénu. Pokud někde hořelo, spojili se dva hlídkaři a určili azimuty a lokaci na mapě. To je ale celkem náročná činnost,“ vysvětluje mluvčí, proč park přistoupil k nákupu dronů.

Ranní bezpilotní letoun ale v sobotu žádný kouř nezaznamenal. A na místě prokazatelně nebyl ani po poledni. „Shodou okolností v blízkosti místa, kde později začalo hořet, se na soukromém výletě pohyboval fotograf ČTK Ondřej Hájek, který z Křížového vrchu fotografoval směrem k budoucímu požáru a v půl jedné ještě nebyl vidět jediný náznak, že by něco hořelo,“ vypráví Salov.

Zhruba o hodinu a půl později už přijali hasiči hlášení, že z lesa stoupá mocný sloupec dýmu. Do akce šel opět dron. „Operátor, který drží pohotovost v době sucha, se letěl podívat, kde přesně hoří. Do 15 minut jsme měli souřadnici, kde hoří, a hasiči věděli přesné místo, kam mají jet,“ vysvětluje výhody nového systému Salov.

Pro hašení současného požáru hasiči používají vodu z říčky Chřibská Kamenice. Kdyby ale hořelo někde dál od zdroje vody, čeká na hasiče hluboko v lesích ukrytá další vymoženost, která přibyla od posledního požáru. Speciálně vyvinuté velkoobjemové vaky od děčínské firmy, které pojmou až 100 tisíc litrů vody a které jsou pro případ požáru schované hluboko v lesích.

Park uvažoval o zavedení ještě jedné technologie. Umístění speciálních senzorů na stromy, které by pak upozornily na případný kouř. Jejich zavedení testoval sousední národní park Saské Švýcarsko – jenže se neosvědčily. „Bohužel tato metoda se v našem terénu neověřila jako spolehlivá,“ říká Salov.

Požárům mají předejít i omezení pro turisty. V dobách sucha či požárů platí noční zákaz vstupu do lesů nebo příkaz chodit jen po značených stezkách.

Právě nezodpovědné chování lidí v terénu je podle Salova jedním z největších rizik vzniku požáru. „Musíme lidi kultivovat a učit je, že v přírodním prostředí se nemohou chovat lehkovážně. Že to není problém lesa, že může hořet, ale že je problém, že někdo oheň rozdělal,“ míní Salov.

„Je důležité říci, že přijatá opatření řádově převyšují zákonné požadavky, které jsou kladeny na vlastníky lesů v Česku. Stále přemýšlíme, jak to zlepšit, ale jsme na bodě, kdy jsme blízko maxima práce, kterou může vlastník lesa udělat. Ale nebude to fungovat do doby, dokud se na tom nebudou podílet všichni,“ dodává.

Zmiňuje třeba statistiku ze sousední CHKO Labské pískovce, kde také působí strážci z Českého Švýcarska. Za loňský rok tam likvidovali na 300 požářišť, která na místě zanechali lidé. „Takhle to nejde dělat, aby ochrana přírody byla hlídkou a uklízečem pro lidi, kteří tam dělají nepořádek,“ říká mluvčí parku.

Uvádí také, že v Česku nyní chybí vládní koncepce předcházení lesním požárům, která vznikla například v sousedním Sasku. „Měla by jasně definovat, kdo bude mít jaké kompetence, kdo je k čemu povinen, a měla by zahrnovat úkoly nejen pro vlastníky lesů, ale i říkat, jak mají být vybaveny hasičské jednotky a co mají zajistit obce,“ podotýká Salov.