Nové informace v kauze Viktorka. Chtěl zabít matku, soud mu i tak dal dítě

V říjnu 2025 rozhodla soudkyně benešovského soudu, že muž dostane do péče malou Viktorku. Ta byla od narození v dubnu 2023, kdy se jí matka zřekla, v péči pěstounů.

A teď díky nově získaným dokumentům víme, že rozhodnutí padlo dva a půl roku poté, co znalci v oboru psychiatrie zkoumali mužův stav. Stalo se tak po napadení vlastní matky, kdy na ni s nabitou puškou přiloženou k hlavě křičel „zabiju tě“.

Matka tehdy synovo řádění přežila.

Dcera Viktorka vražedný útok 21. března 2026 už bohužel ne.

Znalec Vlastimil Tichý z Ústřední vojenské nemocnice v Praze v dubnu 2023 do posudku napsal: „Posuzovaný je čistě z psychiatrického hlediska společnosti nebezpečný.“

Navrhl proto uložení protitoxikomanického a protialkoholního ochranného léčení ústavní formou a zároveň ambulantní psychiatrickou léčbu. Muž trpí paranoidní schizofrenií a syndromem závislosti na návykových látkách. Jak znalec uvedl: „Je bez náhledu na nutnost abstinence a nedodržuje ji.“

Soud v Rakovníku v červnu 2023 rozhodl o uložení ochranné léčby. Muž se snažil prosadit pouze ambulantní formu, zdůvodňoval to tím, že se mu narodila dcera. Soud mu ale nevyhověl.

V odůvodnění usnesení se k tomu mimo jiné píše: „To, proč by mu měl soud věřit, že navržené ochranné léčení dodrží i ve formě ambulantní, odůvodnil tím, že se mu nedávno narodila dcera, která je pro něj velkou motivací pro změnu dosavadního přístupu k těmto látkám a alkoholu. Zároveň však jedním dechem připustil, že ani těhotenství jeho partnerky nebylo pro něj dostatečným odrazujícím momentem, aby svůj postoj k těmto látkám změnil. Uvedl, že marihuanu měl naposledy před čtyřmi dny, pervitin včera a i v den veřejného zasedání si dal dvě piva.“

Ochranná léčba skončila na jaře 2024.

Muž měl nadále dodržovat přísnou abstinenci, pokračovat v léčbě a docházet na terapie.

V té době byla Viktorka u pěstounů a on požádal o svěření holčičky do své péče. Na podzim 2025 mu soud v Benešově vyhověl. Viktorka měla před sebou ještě pět a půl měsíce života.

Právnička a senátorka Hana Marvanová, která teď zastupuje mimo jiné pěstounku Viktorky a díky tomu má přístup k opatrovnickému i trestnímu spisu, žádá prověření, kdo měl tyto alarmující informace k dispozici - a proč se nepromítly do rozhodování.

„Tohle je naprosto zásadní. Pokud tato informace nebyla v rozhodování o svěření do péče zohledněná, je to vážné selhání. A pokud byla a někdo ji ignoroval, tak je to ještě horší,“ říká Marvanová v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

„Tady je potřeba přesně říct, kdo co věděl a co s tím udělal. A pokud někdo neudělal to, co měl, musí nést odpovědnost.“

Podle ní není možné, aby případ skončil obecným konstatováním, že „se něco nepovedlo“.

Případ malé Viktorky tak získává nové a zásadní rozměry.

Rekonstrukci případu s detaily o rozhodování soudu a orgánů sociálně-právní ochrany dětí přinesla minulý víkend investigativní podcastová série Viktorka v rámci pořadu Ve stínu.

Dále přinášíme editovanou verzi rozhovoru s právničkou a senátorkou Hanou Marvanovou.

Paní senátorko, jak jste se k tomu případu vlastně dostala?

Působím jako advokátka a nabídla jsem pomoc pěstounce, která po zavraždění malé Viktorky otcem veřejně promluvila o celé situaci a svých podezřeních, která měla, a o rizicích, na která přes svěřením do jeho péče upozorňovala. Poté jsem se spojila i s částí pozůstalé rodiny a jako advokátka jsem obdržela plnou moc, tím pádem se mohu seznamovat se závažnými skutečnostmi a postupně jsem se dostala k dalším podkladům.

Musím říct jednu věc: paní pěstounka je podle mě hrdinka. Ona se snaží, aby se to celé vyšetřilo a aby se to nezametlo pod koberec, aby se systém napravil, aby se to prostě už nedělo. Nebýt jí, tak se o celé řadě informací vůbec neví.

K jakým zdrojům informací jste se tak už dostala?

K soudnímu spisu, to znamená, že teď už přesně víme, na základě jakých informací soud rozhodoval o svěření Viktorky do péče. Víme, že to doporučil OSPOD s tím, že není žádný problém.

A vy už víte, co měl OSPOD Kladno v tu dobu v ruce?

K jejich informacím jsem se dostala, ale tam mě upozornili, že jsem vázána přísnou mlčenlivostí z důvodu ‚ochrany dítěte‘. Já vím, že je třeba chránit nezletilé děti, ale tady ten systém Viktorku neochránil. Viktorka není - a je v zájmu jejích pozůstalých a lidí blízkých, aby se naopak tyto informace dostaly na veřejnost. Musíme vědět, jak probíhalo jednání OSPOD, jak je možné, že doporučili předání Viktorky jejímu velmi rizikovému otci, jak se tohle mohlo stát. Ty informace na veřejnost jít musí – jinak se nic nestane a opět to bude pokračovat. Dneska je hodně dětí, které jsou ohroženy. Každý měsíc zemře v důsledku takovýchto situací násilí ze strany rodičů jedno dítě, případů přibývá. Takže bez toho, aby se zveřejnilo, jak funguje systém OSPOD, to nelze změnit.

Co nám tedy k informacím, které měl OSPOD k dispozici, můžete říct?

Na základě studia podkladů mám jednoznačný názor: je nepochopitelné, absurdní, že OSPOD na Kladně doporučil vyhovět žádosti otce a matky, tedy biologickým rodičům, aby jim byla předána Viktorka do péče.

Měli informace o tom, jak velká rizika jsou na straně rodičů: drogy, u otce agresivní minulost, dokonce trestní minulost, nebezpečné vyhrožování, ochranná léčba, těžké duševní onemocnění - paranoidní schizofrenie. Taková kumulace nejrůznějích hrozeb! Matka byla dokonce zbavena možnosti pečovat o své starší dítě kvůli všem rizikům na její straně. A přesto OSPOD doporučil předání ani ne dvouapůlletého dítěte do péče těchto rodičů.

Dokonce jsem nabyla dojem, že opatrovnickému soudu ani nesdělovali všechny informace, ke kterým se dostali. I to by měli zodpovědět před veřejností.

OSPOD měl podle rozhodnutí soudu vykonávat v rodině takzvaný dohled. Víte, jak ten probíhal?

V tom selhal i OSPOD z Prahy 4 (Viktorka bydlela s rodiči v Novodvorské ulici v Braníku, v lese za domem ji otec zavraždil, pozn. red.). Tam měli ten spis měsíc a půl, za tu dobu rodinu nenavštívili, jen jednou se s rodinou setkali na úřadu, to je všechno. Nezjistili, že otec Viktorky opustil zaměstnání, že dál bere drogy. Všechno toto mohli zjistit. Dnes víme, že na začátku března otec ukončil práci v chráněné dílně, bylo velmi jednoduché jedním telefonem na zaměstnavatele zjistit, že už práci nemá… Podle mě tu soudní dohled probíhá naprosto formálně, jenom se vyplní nějaké papíry, ale v terénu se nezjišťuje, co se skutečně děje.

Co jsou ty nejzávažnější informace, ke kterým jste se díky přístupu ke spisům dostala a u kterých dnes můžete říct, že se jimi OSPOD a benešovský soud při rozhodování o předání Viktorky od pěstounů k biologickým rodičům nezabýval?

Je jich extrémní množství. To nejzásadnější pochybení je v tom, že tito biologičtí rodiče Viktorku neměli dostat do péče, protože – otci byla z důvodu jeho agresivního trestného jednání nařízena ústavní ochranná léčba. Tedy nikoliv jenom kvůli drogám, ale kvůli tomu, že v důsledku své agresivity páchal závažnou trestnou činnost, dokonce vyhrožoval zabitím své matce. Za tento čin nebyl odsouzen pouze pro nesouhlas poškozené matky. Proto mu byla soudem v Rakovníku nařízena ochranná léčba.

Z toho, když s ním bylo v minulosti vedeno trestní řízení, také víme, že vyhrožoval nejen své matce, ale i své partnerce, matce Viktorky. Ta popisuje, že se ho bála. Takže pokud by si někdo podrobně studoval podklady, vyžádal si dokumenty, které má justice k dispozici, tak prostě zjistí, že ten člověk je extrémně rizikový.

V rozsudku o svěření do péče jsou tyto rozsudku zmíněny ve smyslu, že soud rozhodoval, ale bez detailů, k čemu došel. Stejně tak je tam zmíněno rozhodnutí z roku 2022, že byl otec Viktorky omezen ve svéprávnosti…

Ano, k tomu omezení došlo na návrh psychiatričky – a v době, kdy muž dostal Viktorku do péče, tak jeho stav omezení svéprávnosti měl trvat další dva roky. To znamená, že ve vztahu k Viktorce měl ten otec více práv než sám k sobě, protože sám k sobě byl vlastně nebezpečný, nezodpovědný.

Ze zvukového záznamu z jednání soudu, kdy soudkyně Sandra Kimmelová 9. října 2025 svěřila Viktorku do péče rodičům, víme, že to doprovodila větou: „My prostě potřebujeme, aby se děti vracely biologickým rodičům, a to i v mnohem horších případech.“ Zjistila jste, co mohla touto větou myslet? „My prostě potřebujeme…“

Můžeme se jenom dohadovat, nemáme to nikde černé na bílém, ale vypadá to, že takhle jsou soudy instruovány. Otázka je, jestli na nějakých školeních. Třeba na justiční akademii? Nebo jestli jsou takhle metodicky vedeny i OSPOD. Ale ta praxe taková skutečně je. Podle mého zjištění vlastně ve chvíli, kdy jsou rodiče ve shodě a jsou třeba oba nezpůsobilí, oba vysoce rizikoví, oba závislí na drogách, duševně nemocní nebo s trestní minulostí, ale jsou ve shodě - tak nikdo nic nezkoumá, protože, jak řekla soudkyně, „my potřebujeme, aby děti byly v péči těchto naprosto rizikových rodičů“. To je úplně zvrácený přístup, který je v rozporu s Úmluvou o právech dítěte, protože nad právy biologických rodičů přece musí stát právo dítěte na život a zdraví, na bezpečí. A to je úplně opomíjeno.

Co s tím teď bude dál?

Já bych si přála, aby všechny instituce, které tady selhaly, byly povinné veřejně vystoupit a vysvětlit, proč takhle rozhodovaly, proč to třeba nevzaly do úvahy… Nebo aby řekly: „My jsme to nečetli.“ Nebo: „Byl na nás takový tlak, že přestože to víme, tak musíme takhle rozhodnout.“ Anebo: „Dost jsme se tomu nevěnovali.“ A aby se se omluvily.

Podle mě to ale nestačí. Musí být vyvozena odpovědnost konkrétních osob. Musí se změnit systém. Musí se změnit zákon, protože ani v zákoně není dostatečně zakotvena povinnost chránit na prvním místě bezpečí dítěte před násilím. A zároveň se musí vyvodit odpovědnost, protože pokud toto projde, tak přijdou další případy dětí zabitých rukou vlastních rodičů, kterým budou svěřeny.

Víme, že ministři sociálních věcí a spravedlnosti už oznámili, že v této věci prověřují, jak se rozhodovalo a kde se stala chyba. Věříte, že to povede k vyvození odpovědnosti?

Měla jsem schůzku s panem ministrem Juchelkou, sdělovala jsem mu všechny tyto strašné informace, které jsme dali dohromady. Byl zděšen a přislíbil okamžitou nápravu. Vzhledem k tomu, že je zřízena komise pro nepřirozená úmrtí a má se tím zabývat, tak bych chtěla, abych tam byla přizvána, abych jim mohla sdělit všechny tyto informace. Chtěla bych, aby tam byli pozváni ti, kteří nesou odpovědnost. Zkrátka, aby se nejdřív popsalo, kdo všechno selhal. Potom bude jasné, kdo neplnil svou roli a do jaké míry.

Pan ministr by taky měl neprodleně rozhodnout i o personálních změnách, bavíme se tady o městských úřadech, OSPOD Kladno, OSPOD Praha 4. Vedení soudu nebo krajský soud může podat kárnou žalobu. Ministerstvo spravedlnosti může podat stížnost na znalecký posudek. Toto všechno by se mělo zahájit. A ne čekat na nějaké trestní oznámení. Když nebude zbytí, tak ho podáme. Ale já bych chtěla iniciovat, aby ty instituce jednaly v bytostném veřejném zájmu. Nevěřím, že to prostě lze vymlčet. Veřejnost je velmi pobouřena.

Teď tedy čekáte na další postup ministerstev, nebo…?

Jednám o tom s dalšími kolegy senátory a s některými poslanci: nebude-li konat ministr práce a sociálních věcí a ministr spravedlnosti, budeme konat my. Je mnoho možností, jak to zvednout v Parlamentu. Chceme urychleně předložit novelu zákona, která uloží všem příslušným institucím, aby zejména na prvním místě byla ochrana dětí před násilím, ochrana jejich života, zdraví, včetně psychického, ochrana proti týrání. To chceme předložit v nejbližší době.

Ale změna zákona nestačí. Zákon uplatňují lidé. Pokud tam budou na těch místech sedět lidé, kteří to budou bagatelizovat a říkat: „Nebudeme zkoumat, kdo pochybil,“ tak to nemůže fungovat lépe. Nejde napravit systém, pokud se na tomto případě přesně neřekne, co všechno bylo špatně. A nevyvodí se odpovědnost. Ti, kteří selhali, neselhali jenom na základě nějakých pokynů, ale i v nějaké lidskosti. To děvčátko bylo opravdu vystaveno obrovskému riziku, nebezpečí - a to se naplnilo, Viktorka už nežije.

A zaštiťovat se mlčenlivostí v zájmu ochrany dítěte, které už nežije, je úplně absurdní. Je v zájmu malé Viktorky a lidí, kteří ji měli rádi, aby naopak všechny informace byly na veřejnosti podány, aby byla vyvozena odpovědnost a byl změněn zákon a systém. Případ malé Viktorky se už nesmí opakovat!

Další nové informace o případu přineseme o víkendu v podcastové sérii Viktorka v rámci investigativního pořadu Ve stínu.