Hlavní obsah

Kutila naštval Rohlík, aplikaci naprogramoval za dvě hodiny

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Pomoc umělé inteligence a trocha času stačily muži z Litoměřic, aby vymyslel aplikaci pro neslyšící kurýry. Pohánělo ho rozhořčení nad rozhodnutím jednoho z největších online supermarketů v Česku.

Článek

Příběh neslyšícího kurýra, kterého kvůli hendikepu odmítla zaměstnat společnost Rohlík, vyvolal velkou odezvu. Zatímco online supermarket i mnozí diskutující tvrdili, že domluva přes panelákový zvonek představuje velkou překážku, uklízeč a deratizátor z Litoměřic to viděl jinak. Po přečtení příběhu, který Seznam Zprávy podrobně popsaly, sedl k počítači a za hodinu a půl měl hotové funkční řešení.

„Hodně lidí tomu ještě přidalo v diskuzi. Psali, že to přece dává smysl, že neslyšící kurýr pro ně nemůže pracovat, protože nezvládne říct do bzučáku: Dobrý den, jsem tady. V tu chvíli mě to prostě naštvalo. Cítil jsem, že je to na hranici slušného chování i lehké diskriminace,“ popisuje Michal Obereiter. O možné diskriminaci dříve hovořily i odbornice z kanceláře ombudsmana a organizace Tichý svět.

Když totiž neslyšící Jaroslav Klein žádal v polovině října Rohlík o práci, byl ochotný společnosti ukázat své schopnosti v praxi. Argumentoval například tím, že již dříve dělal kurýra pro jiné rozvážkové společnosti a jeho sluchový hendikep nikdy nebyl problém. Nabízel také možnost, že si na zácvik zajistí tlumočníka.

„Neslyšící umí řídit auto. Umí nosit nákup. Umí číst navigaci a psát zprávy. Jediné, co neumíme, je telefonovat. A dnes se dá skoro všechno vyřešit písemně,“ hájil se tehdy Klein.

Firma své rozhodnutí odůvodnila třemi hlavními bariérami: rušným provozem ve skladech, dvoumístnými dodávkami, ve kterých by nebylo místo pro tlumočníka, a nutností volat zákazníkům přímo z trasy. „Jedná se o naše obchodní rozhodnutí, které pramení z toho, že náš provoz tomu není přizpůsobený. V tuto chvíli není spolupráce možná,“ uvedla firma.

Když tvůrce aplikace četl vyjádření společnosti, vzpomněl si na větu, kterou s oblibou říkával jeho dědeček: Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

„Viděl jsem, že Rohlík nehledá způsoby, ale důvody. Tak jsem si řekl: Tak to ne, s tím musím něco udělat. Chtěl jsem dokázat, že to jde – a navíc relativně bez peněz,“ říká.

S tvrzením, že se Rohlík nesnaží hledat způsoby, však firma nesouhlasí. „V oblastech, kde to podmínky umožňují už dnes, jsou neslyšící v Rohlíku vítáni. Zároveň spolupracujeme s organizacemi, které mají se začleňováním neslyšících zkušenosti, a s jejich odborníky chceme přímo v našich skladech posoudit, jaká opatření by tuto bariéru mohla odstranit,“ vysvětlil Ondřej Obergruber z PR týmu Rohlíku.

Jsem spíše kutil než programátor

Obereiter přitom nemá s programováním zkušenosti. S manželkou provozuje firmu zaměřenou na úklidové služby a deratizaci. Sám sebe označuje spíše za kutila, který se o technologie vždy zajímal, ale na hlubší proniknutí do světa IT nikdy neměl čas. Pocit, že firma hledá výmluvy, ho nakonec přiměl sednout k počítači a vyzkoušet, zda by řešení nešlo vymyslet.

„V hlavě jsem si poskládal, co přesně od toho chci a jak by to těm lidem u dveří pomohlo. Pak jsem sedl k počítači, otevřel ChatGPT v kombinaci s Gemini a zadal přesný pokyn. Trvalo to asi hodinu a půl a na druhou dobrou to začalo fungovat,“ popisuje vznik webové aplikace s názvem Jsem u dveří.

Princip platformy je záměrně jednoduchý, aby ho dokázal použít kdokoliv. Neslyšící kurýr má na výběr hned několik variant, které komunikaci se zákazníkem usnadní.

Aplikace nahlas přehraje věty, které kurýr použije u zvonku - je možné si vybrat z již připravených variant, nebo si kdykoliv napsat své vlastní. Když zákazník odpoví, aplikace automaticky přepíše mluvené slovo do textové podoby. Kurýr zároveň může použít předem připravené SMS zprávy. Pokud si některou z nich zvolí, web ho okamžitě přesměruje do textových zpráv v telefonu.

Foto: web jsemudveri.cz, Seznam Zprávy

Webová aplikace jsemudveri.cz umožňuje konverzaci mezi neslyšícím kurýrem a zákazníkem.

Aplikace zároveň nabízí možnost vytvoření soukromého chatu pomocí QR kódu, pokud by zákazník nebo kurýr potřeboval předat podrobnější informace.

„Nechtěl jsem žádné registrace, hesla ani stahování aplikací. Děda říkával i to, že v jednoduchosti je síla. Člověk prostě otevře web a funguje to,“ vysvětluje Obereiter s tím, že roční náklady na doménu vyjdou zhruba na tisíc korun, což hradí ze svého. Ani do budoucna ale nemá v plánu aplikaci zpoplatnit. Nápad se líbí i samotné společnosti.

„Aplikace je zajímavý nápad a oceňujeme praktickou snahu odstraňovat bariéry mezi kurýry a zákazníky. Rádi se s ní seznámíme a podíváme se, jestli by kurýrům mohla být užitečná, například při samotném předávání zásilky u dveří zákazníka,“ popsal za Rohlík Obergruber.

Projekt je zatím v testovací fázi. Obereiter se proto spojil s organizacemi zastupujícími neslyšící, aby získal zpětnou vazbu přímo od těch, kterým má sloužit. „Trochu jsem si pohrával s myšlenkou, co s ní bude dál, uvidíme. Zatím je to ve stádiu, že budu rád, když pomůže třeba jen pěti lidem,“ dodává.

Doporučované