Obrana výrazně omezí nákupy polních kuchyní. Vojáci o ně prý nestojí

Používají se i čtvrtstoletí a některé připomínají spíše muzejní kousky než vývařovny, které mají posloužit vojákům v terénu. „Jsou zastaralé, značně opotřebované a prakticky za hranou své životnosti,“ popisovala loni stav polních kuchyní tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která plánovala s vedením armády rozsáhlou výměnu čtyř set kusů.

Kuchyně mají pomáhat při výcviku, humanitárních akcích typu povodní či tornád, ale také na „ostrých“ misích.

Seznam Zprávy nyní zjistily, že nové vedení resortu otočilo a nákupy výrazně omezí. „Ministerstvo obrany aktuálně neeviduje požadavek Armády České republiky na další obměnu polních kuchyní,“ sdělil redakci šéf kanceláře ministra obrany Roman Hrabačka v odpovědi na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Předešlé vedení ministerstva chtělo za mobilní vývařovny utratit až pět miliard korun. Zda aktuální redukce plánů souvisí s kauzou sporných nákupů u brněnské 4 Army, která loni skončila v insolvenci, zástupci resortu neuvedli.

„Zmrazení“ nákupů se nicméně netýká zdaleka nejvyšší čtyřmiliardové investice do armádních kuchyní, zabudovaných do nákladních aut. Státní Vojenský technický ústav, spadající pod obranný resort, pokračuje se zakázkou vývařoven na tatrovkách s modelovým označením Poka 5.

Ministerstvo za vedení Jany Černochové ještě loni plánovalo nakoupit mimo jiné až 64 přívěsných kuchyní na vozících. Od společnosti 4 Army do loňska pořídilo 16 kusů modelu PK Army. Podle původně zveřejněných smluv měl jeden vozík s vývařovnou vyjít stát na 4,7 milionu korun, tedy v ceně malého rodinného domku.

Odborníci pro Seznam Zprávy popsali, že je podle nich technika předražená. Jak plyne z aktuální odpovědi ministerstva, obrana brněnskému dodavateli nakonec zaplatila o něco méně - za 16 kuchyní dala 56,2 milionu korun, tedy přibližně 3,5 milionu za kus. Další výměnu této techniky ale resort nyní nechystá.

Podobně to bude i s desítkami kusů další výbavy, kterou mají vojáci ve skladech. Část kuchyní přitom pochází z let 1950 až 1982. I proto Černochová a dřívější velení armády hovořily o nutnosti rozsáhlé obměny.

„Ministerstvo na základě dostupných informací nemá v dohledné době v plánu zadávací řízení ani proces směřující k uzavření smlouvy či rámcové dohody na obměnu polních kuchyní. Ať už těch, kterými Armáda ČR v současné době disponuje, anebo těch, které obdrží na základě aktivních smluv či rámcových dohod,“ reagoval mluvčí resortu Petr Pešek.

Kromě vyšších desítek přívěsných kuchyní armáda také plánovala obměnu malých polních kuchyněk PK-50 za 30 nových kusů, přičemž každá taková vývařovna postačí na 50 strávníků denně. Ani tady však resort nová výběrová řízení prozatím nepřipravuje.

Proč nyní vojáci nežádají nové kusy uvedené techniky, když loni hovořili o zastaralé výbavě, zástupci armády ani po opakovaných dotazech nekomentovali. Mluvčí generálního štábu Zdeňka Sobarňa Košvancová dodatečně odkazovala na vyjádření ministerstva.

Kromě stovek zastaralých kousků však armáda disponuje i několika novými sestavami. Ministerstvo od roku 2019 získalo tři přívěsné kuchyně od firmy Agados, 14 dvoukontejnerových od společnosti Variel, tři kontejnerové vývařovny od 4 Army a loni od stejné firmy zmíněných 16 přívěsných vozíků.

Právě tendry pro 4 Army provázejí vleklé potíže. Za sedm let stát od firmy nakoupil specializované kontejnery, včetně polních kuchyní, za téměř půl miliardy korun.

Už dříve Seznam Zprávy upozornily na to, že úvodní tendry obrana, kdy byl ministrem Lubomír Metnar (ANO), vysoutěžila jen pár měsíců existující firmě exsenátora Vlastimila Sehnala s minimem zaměstnanců a základním jměním jedna koruna. Šlo mimo jiné o pětikontejnerovou kuchyni Kalich za 66 milionů korun.

Jihomoravský politik loni v říjnu zemřel, v téže době firma skončila v insolvenci. Zakázky navíc provázejí prodlení a reklamace a stát se v pokračujícím insolvenčním řízení stal největším věřitelem brněnské firmy.

Ministerstvo pod vedením Jaromíra Zůny (za SPD) se nicméně rozhodlo nezasahovat do zakázky s největším finančním plněním. Stát chce nadále investovat do kuchyní na nákladních autech.

Už předloni resort uzavřel rámcovou dohodu se státním podnikem Vojenský technický ústav (VTÚ) v hodnotě 4,03 miliardy korun. Smlouva umožňuje objednat až 62 polních kuchyní typu POKA 5, které jsou na terénních autech kopřivnické Tatry T-815.

Pojízdná kuchyně má kapacitu přípravy zhruba 250 dávek jídel denně v režimu tří hlavních jídel nebo 600 dávek jednoho jídla. „Varná nástavba“, což je standardní kontejner, obsahuje konvektomat a jeden smažící a tři varné kotle.

Ještě letos má armáda obdržet osm těchto speciálních tatrovek. Resort nešel cestou otevřeného výběrového řízení, ale řídil se podle zvláštního ustanovení o vertikální spolupráci v zákoně o veřejném zadávání zakázek. Vojenský technický ústav totiž spadá právě pod ministerstvo obrany.

Tuto polní kuchyni na terénním nákladním voze navíc zařadil jako vojenský materiál, a tudíž jsou veškeré smlouvy včetně položkového rozpadu neveřejné. „POKA 5 nelze jako celek pořídit v běžné obchodní síti nebo v zahraničí. VTÚ je dodává na základě speciálních technických požadavků,“ tvrdí resort.

Běžným dělením vychází, že jedna polní kuchyně, která se skládá z podvozku Tatry, nástavby na přípravu stravy a přívěsu s technologickou nástavbou, vyjde zhruba na 67 milionů korun. Přesnou cenu však ministerstvo obrany neuvedlo. Stejně tak jako jakékoliv další informace.

K původní ceně už resort uzavřel s dodavatelem tři dodatky. „Cena sjednaná v rámcové dohodě ani cena plnění podle úvodní výzvy nebyla uvedenými dodatky změněna,“ sdělila Seznam Zprávám Katarína Dalešická z VTÚ. Podle ní mají vozy za sebou kontrolní i vojskové zkoušky.

„V současné době však ještě nebylo dokončeno jejich vyhodnocení, proto jejich výsledek nelze v této fázi předjímat,“ doplnila.

Podle předešlých vyjádření VTÚ má armáda dalších 12 speciálních aut získat příští rok. „Můžeme potvrdit, že veškeré procesy směřují k naplnění smluvního termínu dodání v souladu s uzavřenými kontrakty,“ uvedla na začátku roku asistentka ředitelství státního podniku Dana Prokůpková.

S přispěním Jana Nováka.