„Jsou drahé, a co máme dělat?“ Tendr na kuchyně zrušit šlo, oponují experti

Nákupy moderně vybavených kontejnerů různého účelu pro vojáky či polní kuchyně na přívěsném vozíku, které organizuje Ministerstvo obrany od roku 2019, mají postupně nahradit zastaralé výrobky tehdejší lidové armády. Celkem přitom jde o miliardové položky.

Nicméně odborníci oslovení redakcí Seznam Zpráv upozorňují nejen na vysokou cenu, ale i na problémy při zadávání samotných tendrů. Některé smlouvy podle nich mohou být dokonce neplatné. Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), za jehož působení v čele resortu se s nákupy začalo, potvrdil, že hnutí ANO už kvůli problematickým zakázkám podalo trestní oznámení. Poukazuje i na jiné tendry.

Seznam Zprávám řekl, že tak učinil minulé pondělí. „Jedná se o upozornění na netransparentní a neekonomické nákupy na resortu Ministerstva obrany, kde existuje důvodné podezření z korupčního jednání a proto by vše měly prošetřit orgány činné v trestním řízení,“ sdělil.

Pochybnosti se podle Metnara týkají třeba i obchodů ministerstva se společností 4 Army bývalého senátora ODS Vlastimila Sehnala. Nakoupilo od něj zboží za více než půl miliardy korun.

Zakázky 4 Army Seznam Zprávy již popsaly v dřívějších textech. Jedná se o dodávky desítek speciálně upravených přepravních kontejnerů. Některé vojákům slouží jako toalety, další jsou předělané na polní kuchyně, jiné slouží jako chladící boxy nebo rezervoáry na pitnou vodu. První zakázky získala brněnská firma krátce po svém založení v roce 2019 bez referencí, bez webových stránek, zaměstnanců či oficiálních výrobních prostor.

Ministerstvo obrany i podnikatel Vlastimil Sehnal pochybnosti odmítají.

Nynější šéfka resortu Jana Černochová (ODS) nejprve tvrdila, že s kolegy obhájí každou investovanou korunu. Později jisté pochybnosti připustila. „Mně to taky přijde drahé, ale co mám jako ministryně obrany dělat, pokud splníme všechny náležitosti, které nám ukládá zákon, zveřejníme zakázky v evropském věstníku a cenový výsledek je tento?“ řekla před několika dny na jednání sněmovního obranného výboru a zadala vnitřní audit zakázek.

Reagovala třeba na nákupy kontejnerové polní kuchyně za 66 milionů korun nebo minimálně 16 kuchyní na přívěsném vozíku, jejichž pořízení stvrdila rámcová smlouva s celkovým plněním až 101 milionů korun.

Dokument však chybí v takzvaném Registru smluv, čili databázi veřejné správy, který eviduje obchody státních či samosprávných institucí a jejich podřízených podniků. „Není tam, protože se jednalo o užší řízení – pořízení vojenského materiálu,“ vysvětlovala právnička Ministerstva obrany Barbora Krejčí Stoklasa.

To však oslovení odborníci rozporují. „Argumentaci vůbec nerozumím. Naopak se domnívám, že ministerstvo v tomto případě pochybilo a je otázkou, zda-li je rámcová smlouva vůbec platná, pokud není zveřejněná v Registru smluv,“ míní vedoucí analytik Marek Chromý z organizace Transparency International.

„Výjimka pro užší tendry neexistuje,“ potvrzuje Jiří Skuhrovec ze společnosti Datlab, která se zabývá audity veřejných zakázek.

Tendry kritizuje šéf sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar. „Argumentace ministerstva je zcestná. Nezdá se mi, že vyčerpali všechny možnosti. Když se to zdá všem drahé, včetně ministryně, zákon nikde nezavazuje zadavatele smlouvu uzavřít. Mohli jej zrušit,“ popisuje.

Metnar zakázky pro 4 Army kritizuje navzdory tomu, že na ministerstvu začaly už v roce 2019, kdy obranný resort vedl. „Je to špatně a mrzí mě, že jsem se o tom nedozvěděl už za svého mandátu. Zakázky se nedostaly ke mně, ani k poradnímu kolegiu,“ tvrdí dnes.

V půli roku 2023 - tedy už v době působení Jany Černochové - Sehnalova 4 Army ovládla užší tendr na přívěsné polní kuchyně jako jediný uchazeč poté, co resort kvůli nesplnění podmínek vyřadil druhého zájemce - výrobce přívěsů Agados.

Pojízdnou kuchyni s názvem PK 4 Army tvoří vozík na dvou kolech o rozměrech zhruba 4,5 x 2,3 x 2,7 metru, varné moduly, komín a sklápěcí střecha. Zvládne navařit plnohodnotné menu až pro 250 strávníků.

Jeden kus stojí 4,7 milionů korun. Nejdráž 4 Army účtuje varné zařízení - tvořené nerezovými nádobami na pečení, smažení či tlakové vaření s hořáky napájené naftou. Cena: 2,4 milionu korun. „Když nacením to nejdražší na trhu a přístroje budou fungovat na naftu, jak si armáda přeje, tak je to stále jednou tak drahé,“ vypočetl odborník na gastro vybavení, kterého Seznam Zprávy oslovily. Jméno nechtěl zveřejnit, aby neohrozil svoji firmu, redakce ho zná.

Odborníci namítají, že zadavatel může při pochybnostech tendr zrušit. „Jedním z důvodů je právě například to, pokud je v zadávacím řízení jen jeden účastník. To pro některé zakázky přidělené společnosti 4 Army bezesporu platí,“ říká za organizaci Transparency International vedoucí analytik Marek Chromý. 

Podle Jiřího Skuhrovce ze společnosti Datlab může zadavatel zajistit větší počet účastníků, když je předem osloví. „Poptat výrobce může. Pokud nediskriminuje, čili jim nedá informaci v předstihu před uveřejněním. Lepší cesta, jak jít naproti konkurenci, je realizace tržních konzultací, průzkumu trhu,“ vysvětluje. Resort opakuje, že si ceny prověřil, detaily však neupřesnil.

Ministryně Černochová hájí zákonné postupy. „Naprostá většina zakázek byla realizována formou otevřeného výběrového řízení. Do soutěže se mohl přihlásit neomezený počet účastníků,“ zdůraznila.

Dva z tendrů - kontejnerovou kuchyni a zmíněné přívěsné kuchyně - získala 4 Army v užším řízení. Podle odborníků je to legitimní postup, má však rizika. „Úřadům ho nedoporučujeme pro vyšší rizika koluze (tajné dohody) a horší dosažené ceny,“ upozorňuje Skuhrovec.

Užší řízení má dvě fáze. V první se může hlásit neomezený počet dodavatelů. Když splní stanovené podmínky, zadavatel pak ve druhé fázi vybrané uchazeče vyzve k podání cenových nabídek. „Potenciální riziko tohoto postupu spočívá především v tom, že se zadavatel dozví totožnost zájemců již ve fázi podávání žádostí o účast, tedy před samotným podáním nabídek,“ upřesňuje Chromý. Podle něj se tak o účastnících řízení mohou předem dozvědět i další zájemci.

„Což v krajním případě umožňuje, aby konkrétní uchazeči přizpůsobili cenové nabídky s ohledem na předpokládanou konkurenci,“ doplňuje.

Redakce také popsala, že 4 Army ve většině tendrů meškala s dodávkami. Část z nich spadá do období pandemie nemoci covid-19, kdy obecně na dodavatele dopadla různá omezení a komplikace de facto na celém světě. „Zákon umožňuje vyloučit firmu, která pochybila při minulém plnění,“ vysvětluje dále Skuhrovec.

Vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic na Ministerstvu obrany Lubor Koudelka uznává, že je 4 Army „klasický přeprodejce“. Firmu bez předchozích referencí hájí tím, že doložila základní a profesní způsobilost. „Nemáme uchazečům povinnost dávat přísnější kritéria jako minimální počet zaměstnanců, existenci webovek či sídlo firmy. Okamžitě by to napadli jako diskriminaci,“ řekl.

„Lze požadovat třeba reference, odborný personál, vzorek plnění - tam, kde takový požadavek dává smysl,“ namítá Skuhrovec.

Marek Chromý z Transparency potvrzuje, že si zadavatel může stanovit konkrétní požadavky. „Jejich stanovení je úzce vázáno na schopnost zadavatele unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodné konkurenční zvýhodnění určitého dodavatele či skupiny dodavatelů,“ říká.

Jak vyšlo najevo, ministerstvo třeba u pětikontejnerové kuchyně s výrobním názvem Kalich za 66 milionů korun nevyžaduje po 4 Army položkové rozpočty. Na vyúčtování kuchyňských spotřebičů do kontejneru o ploše 14 metrů čtverečních stačila úředníkům kolonka: „varná technologie - 8 milionů korun“.

„Rozhoduje celková nabídková cena. Rozpad na trouby, gastronádoby nemáme,“ uvedla právnička ministerstva Barbora Krejčí Stoklasa.

Není tak jasné, zda resort nakupoval třeba konvektomat za sto tisíc korun, nebo za půl milionu. „Je to manažerské selhání. Musí tam být detailní přehled o cenách,“ říká k tomu Lubomír Metnar s tím, že ne všechny zakázky se dostanou na stůl ministra.

Šéf akvizic Koudelka zdůraznil, že svůj podpis za pět let vedení připojil k zakázkám za 400 miliard korun. Což jsou tisíce tendrů, které úřednici musejí vyřídit.

Nicméně bývalý ministr za hnutí ANO Metnar požaduje změny na vedoucích pozicích i v úřednickém aparátu. Například stran kapacity a odbornosti. „V Česku je na akvizicích asi 230 úředníků, ve Švédsku pracuje ve stejné sekci více než 800 zaměstnanců, aby byli dostatečně schopní zpracovávat jednotlivé projekty. Změny budou potřeba. Není možné, že se potíže takto opakují,“ dodal

Chromý poukazuje na hlubší potíže. „Ministerstvo obrany má dlouhodobý problém s vysvětlováním svých kroků a jen tak posiluje nedůvěru ve své vnitřní procesy. V důsledku to tak může vést k silnému podezření, zda-li ministerstvo řádně hospodaří se svými prostředky. Anebo zda-li nekvalitním akvizičním procesem neohrožuje bezpečí českých vojáků a obranyschopnost České republiky,“ dodává analytik.