„Bojím se, zda má vůbec něco připravené.“ SPD tlačí na Klempíře kvůli poplatkům

Už v pondělí musí ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) na koaliční radu přinést plán, jak zrušit koncesionářské poplatky a jak nově financovat veřejnoprávní televizi a rozhlas.

Motoristé i část ANO by o řešení chtěli ještě nějakou dobu debatovat, ocitli se ale pod tlakem koaličního partnera SPD.

Hnutí Tomia Okamury tlačí na co nejrychlejší řešení, jak Českou televizi a rozhlas nově financovat.

V SPD jsou nespokojeni s tím, že Klempíř zatím nepředstavil žádný návrh. „Zatím jsem žádný návrh neviděl a bojím se, zda má pan ministr vůbec něco připraveno. Snažíme se, aby se to projednalo co nejrychleji,“ řekl Seznam Zprávám poslanec za SPD Jaroslav Foldyna.

Reportéři Seznam Zpráv byli v minulých dnech ve sněmovních kuloárech svědky rozhovoru šéfa SPD Okamury s Klempířem právě na téma poplatků. Po chvíli se k nim přidal i vlivný poslanec hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, který téma řešil i v minulosti.

Když se reportéři později chtěli Okamury na téma zeptat, odmítl s nimi hovořit. Již dříve ale řekl pro server iDnes: „V ideálním případě chceme, aby to platilo od 1. ledna příštího roku. Naši voliči to chtějí.“

SPD především Českou televizi dlouhodobě kritizuje. Okamura na rychlou dohodu tlačí proto, že prosadit změnu do začátku příštího roku bude obtížné - předlohu nejspíš vrátí Senát ovládaný opozicí i prezident Petr Pavel.

Jaké varianty Klempíř v pondělí na koaliční radu ponese, není jasné. Bude jich ale víc, možná tři až čtyři. „Dal jsem si na toto téma mediální klid,“ řekl redakci.

Ve čtvrtek ministra ve věci interpeloval opoziční poslanec František Talíř (KDU-ČSL). Ani on se konkrétní odpovědi nedočkal, Klempíř pouze naznačil, že ČT a ČRo možná dostanou peněz méně. „Musí se uskromnit,“ uvedl.

„Určitě nový model i definici veřejnoprávních médií představíme odborné i široké veřejnosti, ale dokud není shoda v rámci koaliční skupiny na výsledném řešení, tak vlastně jakákoli debata, jak odborná, tak politická, je zbytečná,“ prohlásil později Klempíř na další interpelaci Ester Weimerové z hnutí STAN.

Ministr kultury v minulých týdnech vystřídal řadu návrhů, aniž by bylo jasné, ke kterému se kloní. Zpočátku nechtěl poplatky rušit vůbec, později hovořil například o tom, že by se poplatky mohly odpouštět seniorům. Zmiňoval také australský model, kde na veřejnoprávní média přispívají velké digitální platformy.

Po návštěvě slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové zase naznačil, že by mohl být ve hře slovenský model. V něm veřejnoprávní média dostávají podíl z HDP. „Slovensko v tom má náskok. Paní ministryně mě upozornila na určité pasti, kterým bychom se měli vyhnout,“ komentoval to Klempíř.

Ve stejný den se se Šimkovičovou sešel i Okamura. Právě slovenský scénář ale ukazuje, jak snadno politici v takovém modelu na média veřejné služby dosáhnou. Jedním rozhodnutím snížili podíl z HDP, a tím i rozpočet.

Zároveň si Klempíř přebral návrh poslance hnutí ANO Patrika Nachera, který hovořil o zřízení speciálního úřadu, přes nějž by peníze z rozpočtu plynuly. Seznam Zprávy o něm informovaly už dříve.

Zda ale bude mezi variantami, které Klempíř na koaliční radu ponese, není jisté. Ministr dal několikrát najevo, že chce návrh zpracovat jako šéf resortu sám. Jak podrobně budou jednotlivé návrhy připravené, se neví. U části koaličních politiků to vyvolává obavy, že řešení bude připravené narychlo a může přinést problémy.

Jednání se totiž odehrává v citlivé době, kdy se bouří zaměstnanci obou institucí. Pod prohlášení proti rušení poplatků je nyní podepsáno více než dva a půl tisíci lidí. A není vyloučeno, že by kvůli zásahům do médií veřejné služby mohli vyjít do ulic.

Česká televize po zvýšení poplatků v loňském roce ze 135 na 150 korun měsíčně očekává v letošním roce výnos 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun více. Český rozhlas letos počítá se zvýšením příjmu z poplatků o 409 milionů korun na zhruba 2,48 miliardy. Poplatek se loni zvýšil o deset korun na 55 korun měsíčně.