Článek
Boj o stomilionovou firmu, pokus o získání rodinného domu nebo pomoc s odložením nástupu do vězení - tohle jsou také případy, ve kterých podle detektivů Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) měly sehrát klíčovou roli křivé psychiatrické posudky.
Ty si zájemci podle vyšetřovatelů objednávali u psychiatra Vlastimila Tichého, primáře psychiatrického oddělení v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Na vytváření účelových posudků se měl podílet také jeho kolega Ilja Žukov. Oba lékaře policie obvinila spolu s další osmičkou lidí, která jejich služeb využívala.
„Lékaři Ústřední vojenské nemocnice v Praze v rámci klientelistických vazeb vybudovaných nejen v prostředí Armády ČR zpracovávali znalecké posudky, které mohly být podstatnou okolností pro rozhodování orgánů činných v trestním řízení a mohly vést k zastavení k přerušení trestního stíhání…“ zaznamenali kriminalisté.
Primář Tichý nechtěl policejní obvinění komentovat. „Je to ve fázi vyšetřování, já vám k tomu zatím nic neřeknu,“ odvětil lékař.
V policejních dokumentech, s nimiž se mohly Seznam Zprávy seznámit, popisují detektivové pět případů, v nichž měli doktoři za úplatek vyrobit cinknutý posudek. Detektivy na Tichého stopu přivedly zkušenosti jiných kriminalistů. Ti už nějaký čas naráželi na posudky, kterými se oháněli obvinění. A jejich společným jmenovatelem byla právě psychiatrie ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. Začali proto Tichého a další podezřelé sledovat a odposlouchávat.
Postupně získávali plastický obrázek o tom, jak se na vedoucího psychiatrie vojenské nemocnice obraceli lidé s velkými i menšími „problémy“.
Kolik si má připravit
Jedna taková kauza se týkala rodinného sporu o majetky za půl miliardy korun. Policie zaznamenala, jak k Tichému do kanceláře přišel v půlce roku 2025 jeden podnikatel s právničkou. Snažil se dostat zpátky k majetku, který před tím převedl na děti.
Z vyšetřování vyplývá, že k tomu měl sloužit právě posudek od Tichého. Ten by uváděl, že v době převodu firem se muž nacházel v manické fázi, což by mohlo zvrátit majetkové přesuny. Policejní technika zachytila, jak přítomná právnička zmiňuje, že znalecký posudek potřebují jako jakýsi „nátlak na děti“, aby podnikatel získal alespoň část nemovitostí z rodinného portfolia.
Detektivové popsali, jak se přítomná právnička obrací na primáře Tichého a ptá se, kolik si má podnikatel „připravit na tohle všechno“ s tím, že je jim jasné, že peníze budou muset dát „bokem“.
„Tichý uvádí, že sice neví, kolik stojí posudek u Žukova, ale prsty na rukách ukazuje číslici šest,“ poznamenali si k tomu kriminalisté. Po odchodu právničky z místnosti zachytila policejní technika, jak podnikatel dal primáři Tichému několik dvoutisícových bankovek.
Následně psychiatr Tichý požádal dvě své kolegyně, aby podnikateli vypracovaly propouštěcí zprávu podle jeho nálezu. Posléze se nicméně ozvala podnikatelova právnička s tím, že muž nemá peníze ani lékařský posudek od Žukova, protože přišel o celé dědictví.
Dům za 18 milionů
V dalším případě popisuje policie snahy manželského páru získat rodinný dům od muže trpícího Alzheimerovou chorobou. Jistý T. Š. podle policie využil mužovy vážné nemoci a nechal na sebe přepsat jeho rodinný dům v hodnotě asi 18 milionů korun.
Když kriminalisté případ vyšetřovali, nechali si znaleckým posudkem potvrdit, že v době podpisu už muž trpěl střední demencí. Druhý posudek měla vypracovat dvojice expertů z Ústřední vojenské nemocnice. Manželé proto šli podle závěrů policie za Tichým s tím, jestli by dokázal posudek připravit podle jejich potřeb.
Detektivové zaznamenali rozhovor mezi Tichým a jedním z lékařů, kteří měli posudek připravit. „Něco ti daj,“ zachytily odposlechy Tichého, jak apeluje na svého kolegu. Ten ale nechtěl nepravdivý posudek vypracovat. Tichý se proto obrátil ještě na kolegu Žukova, ale i on odmítl.
Advokát Václav Chum, který obhajuje dva obviněné, Seznam Zprávám řekl, že s policií spolupracují, jeho klienti ale trvají na své nevině. „Proti policejnímu usnesení si budeme podávat stížnost,“ popsal Chum.
Posunuté vězení a „depresivní alkoholik“
Další případ, který detektivové zmapovali, se týká odsouzeného muže, který chtěl za úplatek oddálit nástup do vězení, kam měl zamířit na osm let. Primář Tichý mu proto zařídil hospitalizaci na psychiatrii kvůli údajným sebevražedným tendencím.
Ani pobyt v pražských Bohnicích doplněný lékařskou zprávou ale nakonec soud neobměkčil a muž skončil letos v lednu ve věznici.
Tichého spoluobviněný kolega Žukov měl zase podle policie vyhotovit falešnou lékařskou zprávu pro muže, který měl soudem nařízenou protialkoholní léčbu. Zastavila ho totiž policejní hlídka, když řídil pod vlivem alkoholu. On odmítl dechovou zkoušku a vyrazil za Žukovem. Dohodli se, že mu lékař napíše zprávu, ve které nebude o alkoholu zmínka, ale celý incident se vysvětlí tím, že muž trpí depresí a vzal si před řízením větší množství léků.
Žukovův advokát Michal Sýkora pro Seznam Zprávy uvedl, že jeho klient s policií spolupracuje. „Jsme přesvědčeni o nevině klienta,“ řekl Sýkora s tím, že i oni si budou proti obvinění podávat stížnost.
Poslední případ, který detektivové zmiňují, se týká lékařské zprávy, kterou měla využít studentka pražských práv k prodloužení maximální délky studia. Falešný posudek jí měl pomoci studium na čas přerušit. Otec studentky dal Tichému podle policie za zkreslený posudek několik tisíc.
Pomoc vojákům?
Další vyšetřování může policisty přivést i do armádních struktur. Už v minulosti se totiž objevila podezření, že v Ústřední vojenské nemocnici si mohou falešné posudky objednat i trestně stíhaní vojáci. Zabývala se tím i bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Vojáci, kteří spáchali nějaký trestný čin, totiž mohli využívat mezery v zákoně, aby získali výsluhu v celé výši. V armádě se o tom mluvilo jako o „veřejném tajemství“.
Před loňskou změnou legislativy byl systém nastavený tak, že trestně stíhaný voják, který ukončil služební poměr na vlastní žádost, o výsluhu přišel. Pokud ale skončil kvůli zdravotním problémům, výsluhu dostal, i když byl následně pravomocně odsouzený. Jak teď Černochová potvrdila Seznam Zprávám, na tuto praxi upozornila policii.
„Tehdy šlo o vojáka, kterému hrozil opravdu vysoký trest. On si včasným vysvléknutím uniformy zajistil plnou výsluhu. Mně to tehdy bylo podezřelé, tak jsem to nechala prošetřit. O výsledcích vnitřního šetření jsme okamžitě informovali policii a poskytli jim maximální součinnost a konkrétní podnět,“ popsala Černochová.
Loni pak ministerstvo obrany pod vedením Černochové nachystalo novelu zákona o vojácích z povolání, která pravidla narovnala. Nově se tak s rozhodnutím o výsluze čeká až do chvíle, kdy je jasno o vině, či nevinně vojáka.
Zda kriminalisté zahrnuli do aktuální vyšetřování i tuto záležitost, není jasné. Státní zástupce Richard Petrásek odmítl o probíhajícím vyšetřování mluvit.
S přispěním Václava Dolejšího.
