Polní kuchyně za 66 milionů. Po dvou týdnech ministerstvo přiznalo, že ji nemá

Počátkem ledna se armáda na svých webových stránkách pochlubila, že má po čtyřiceti letech novou moderní polní kuchyni. Jednalo se o „přívěs“, který se připojí za auto. V tu dobu už měla mít i speciální velkokapacitní kontejnerovou kuchyň. Ministerstvo obrany ji objednalo v roce 2023 od firmy 4 Army expolitika Vlastimila Sehnala.

Tato brněnská firma sídlí na virtuální adrese a oficiálně nemá vlastní provozovny, kde by stamilionové zakázky, získané výhradně od ministerstva, kompletovala.

Redakce požádala Ministerstvo obrany o fotografie oné polní jídelny. Po dvou týdnech resort redakci přiznal, že kontejnerovou kuchyni za 66 milionů dosud nemá. Písemné vysvětlení k cenám zakázek doplnil mluvčí ministerstva Karel Čapek stručným odstavcem: „K vaší žádosti o fotografie sdělujeme, že vzhledem k tomu, že polní kuchyně dosud nejsou v našem majetku, není možné je bez souhlasu dodavatele poskytnout.“

Přitom podle kupní smlouvy z roku 2023, dostupné v registru smluv, měla Sehnalova firma 4 Army kuchyni s označením Kalich předat vojákům nejpozději v polovině října 2024. Za každý den prodlení přitom smlouva stanovuje sankci 0,2 procenta z celkového objemu zakázky.

Ministerstvo ve středu dodalo, že smluvní pokutu může požadovat až po dodání kuchyně. Předpokládá, že dorazí v červnu.

Výrobci kontejnerů, které Seznam Zprávy oslovily, se podivují nad cenami zakázek. „Vybavení musí být ze zlata,“ glosovali výši nákupu, jak už redakce popsala.

Ministerstvo obrany opakuje, že vítěz vzešel z otevřeného výběrového řízení. „Mohl se přihlásit kdokoli,“ argumentuje vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. Jakékoliv pochyby odmítá i Vlastimil Sehnal.

Souprava polní kuchyně sestává z pěti přepravních kontejnerů, které se podobají stavebním buňkám a experti je znají pod označením ISO 1 C. V jednom se připravuje teplé jídlo, v dalším studená kuchyně, jeden kontejner slouží jako výdejna jídla a dva zbývající boxy jako nádrže pro pitnou a odpadní vodu.

V technické části smlouvy se píše, že kapacita je přibližně 550 jídel podávaných 3× denně, z toho jedno jídlo včetně polévky a dezertu. Krátkodobě lze navýšit kapacitu až na 1000 jídel.

Každý kontejner má standardizovanou rozlohu 14 metrů čtverečních, tedy plochu o něco větší, než je paneláková kuchyně.

Jádro vývařovny a nejdražší část tvoří kontejner „teplá zóna“ určený pro teplou úpravu stravy. Ve smlouvě se píše o osmi kusech varných modulů včetně konvektomatu, friťáku nebo kotle. Kontejner „studená zóna“ slouží k čištění a přípravě potravin či mytí nádobí. Tvoří ho ledničky, mrazáky nebo myčky na nádobí. Kontejner „výdejna“ je vybaven nerezovými stoly, skříněmi s nádobím a část i šatnou personálu.

Seznam Zprávy oslovily dvě profesionální kuchyňská studia, která zařizují zázemí pro restaurace, nemocnice, školní jídelny a další provozy, aby příslušné vybavení obsažené ve smlouvách nacenila.

„Vůbec nechápu, jak mohli dojít k tak vysoké částce. To musí být ten kontejner ze zlata,“ podivil se specialista na projektování velkých kuchyní. Pracuje u jednoho z největších dodavatelů gastro vybavení v Česku, má pětadvacetiletou praxi, připravoval desítky velkých kuchyní a jídelen pro školy, firmy, nemocnice nebo hotely. Svou identitu však nechce zveřejnit, aby případně neohrozil snahu firmy získat veřejné zakázky.

Seznam Zprávy mu poskytly technickou specifikaci, která je součástí kupní smlouvy. Nacenil jednotlivé položky vybavení od vařičů po nádobí. Výsledek v cenách bez DPH lze vidět v boxech.

„Naceňoval jsem to v plných, katalogových cenách, tedy bez jakýchkoliv slev a v té nejvyšší kvalitě. Vybavení kontejneru teplé zóny vyšlo na 3,2 milionu korun, studené zóny na bezmála půl milionu korun a výdejny na necelý milion,“ upřesnil.

„Vybavení kontejnerů je normální nerezová kuchyně. Tam nejsou žádné speciální podmínky výlučně pro armádu. Jedině, že moduly musejí fungovat i na agregát, ale to požadují třeba i nemocnice. Podle smlouvy se jedná o standardní zakázku,“ uvedl ohledně požadavků na vybavení jednotlivých kontejnerů, které jsou ve smlouvě.

Oslovený specialista ve své kanceláři porovnal aktuální projekt kuchyně do školní jídelny, na kterém pracuje. Je v ní trojnásobek spotřebičů, myček, ledniček, horkovzdušných trub. Cena? Osm milionů korun. „V tom studeném kontejneru jsou dvě ledničky, myčka, nějaké stoly a chtějí za to 13 milionů. Nemám tušení, co by takovou cenu mohlo obhájit,“ dodává.

Navíc - jak už zaznělo - armáda ani osm měsíců po smluvním termínu kuchyni nemá. „Po dodání zboží bude vypočítána doba prodlení a výše smluvní pokuty. Dodavatel odůvodňuje pozdní dodání zboží okolnostmi, které nemohl ovlivnit, konkrétně problémy v mezinárodní námořní dopravě a s tím spojenou nestabilitou výrobních a dodavatelských řetězců a odstraňováním následků povodní u poddodavatele,“ sdělil mluvčí ministerstva Karel Čapek.

Podle něj resort oznámil prodávajícímu, že požadavek na prodloužení doby plnění neakceptuje. „Zda budou při výpočtu smluvní pokuty zohledněny okolnosti, které vylučují odpovědnost prodávajícího, bude řešeno až v rámci jednání o výši smluvní pokuty,“ doplnil Čapek.

Ministerstvo obrany jen krátce před popisovanou zakázkou - v letech 2019 až 2021 - nakoupilo kuchyně s podobným vybavením. Tehdy však armáda od firmy Variel za 89 milionů korun získala hned čtrnáct kontejnerových kuchyňských souprav, byť s mírně odlišným vybavením daným rozdílnou požadovanou kapacitou výroby jídel.

Kuchyňská sestava Kalich od 4 Army zvládne 550 jídel třikrát denně, levnější souprava od Varielu 250, nicméně čtrnáct takových kuchyní celkově nasytí 3500 strávníků třikrát za den.

Sehnalova firma 4 Army za dva nejdůležitější kuchyňské kontejnery inkasovala 33,5 milionu korun (varna - teplá zóna a výdejna), zatímco Variel čtyři roky před tím ocenil kombinaci spojitelné varny a výdejny na 6,4 milionu. Kupní smlouva z roku 2019 navíc ministerstvu zaručuje množstevní slevu. Dvoukontejnerovou kuchyni od Varielu tak mohlo získat za 4,5 milionu.

Ministerstvo argumentuje právě větší kapacitou. „Kontejnery kuchyně Kalich mají odlišné, rozsáhlejší a dražší složení soupravy a výbavy, protože jsou konstruovány na více jak dvojnásobně vyšší kapacitu jídel,“ řekl mluvčí Čapek. A dodal, že kuchyni Kalich pohání naftový zdroj.

„Jsou použité naftové varné technologie, které jsou sofistikovanější, a tedy přirozeně nákladnější,“ poukázal a zmínil také „dramatický vliv inflace, který zapříčinil nárůst cen o desítky procent“.

Zástupce dalšího velkého dodavatele, kterého Seznam Zprávy oslovily, prostudoval obě kupní smlouvy i požadované vybavení. Upozornil, že sice nezná přesnou specifikaci sestav, ale násobné prodražení si nedokáže vysvětlit. „To je extrém. Ceny vybavení šly po pandemii covidu nahoru, ale maximálně o deset procent,“ řekl.

Podivil se i nad informacemi z vypsaného tendru. „Ve zmíněné armádní zakázce je tolik nestandardních věcí. Ze zadávací dokumentace gastrař nepozná, o jaké stroje se jedná. Tohle je velmi všeobecné. V tendru musí být uvedená maximální možná specifikace zařízení. Bez ní z toho může být velmi dobrý kšeft,“ doplnil.

Vůbec nejdražší položkou kuchyňské sestavy od 4 Army je samotný kontejner varny za téměř 10 milionů korun včetně DPH. Nové komerční kontejnery typu ISO 1C lze na webech specializovaných firem pořídit od 150 do 400 tisíc korun.

Ministerstvo obrany namítá, že objednané přepravní buňky splňují speciální normy, požadavky na takzvanou stohovatelnost, podnikové i vojskové zkoušky, liší se i nátěrem.

Jak však mimo záznam potvrzují také lidé z armády, kontejnery nejsou výrazně jiné než komerční produkty. Výrobci pak upozorňují, že připravit jeden „obal“ kontejneru zabere týmu slévačů či zámečníků řádově sedm dní. Kompletaci vnitřního vybavení pak mohou zdržovat dodávky komponent.

Zástupci ministerstva opakují, že ceny určily otevřené tendry a odpovídaly průzkumu trhu. „Výsledná cena vzešla z otevřené soutěže, které se zúčastnily společnosti obchodující v daném oboru. Veškeré zakázky resortu obrany jsou pod vnitroresortní kontrolou včetně vnitřních a interních auditů,“ sdělil vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka.

Sehnalova firma uspěla s nabídkou bezmála 66 milionů korun za kompletní zakázku, další dva uchazeči předložili nabídky o jeden až dva miliony dražší. Jiný zájemce s nabídkou o deset milionů nižší než 4 Army z tendru předčasně vycouval.

Koudelka už před časem upozornil, že ministerstvo primárně rozhoduje podle nabídkové sumy. „Produkty většinou soutěžíme na nejlepší cenu. Vyhrává, kdo dá lepší nabídku. Nevýhodou otevřených řízení je, že nemůžeme komunikovat s dodavatelem. Není možní s nimi vyjednávat, měnit nabídky,“ řekl před dvěma lety v rozhovoru pro CZDefence.

Bývalý senátor za ODS Vlastimil Sehnal nevysvětlil, kde jeho firma s virtuálními sídly zakázky kompletuje. Redakci tvrdil, že má tři provozovny, přestože je firma nikde veřejně neuvádí. Oficiálně sídlí v brněnském mrakodrapu AZ Tower, kde má adresu dalších tisíc „schránkových“ společností.

Za šest let své existence získala veřejné zakázky výhradně od Ministerstva obrany za více než 300 milionů korun. Armádě dodává malé kontejnery v různých úpravách. „Máme zaměstnance, máme subdodavatele. Nevím, pane, jestli se o tom chci vůbec bavit. Nevím, proč bych měl něco vysvětlovat,“ sdělil redaktorovi Seznam Zpráv Sehnal.

Neupřesnil také, jak společnost, která měla ještě v roce 2023 jen pět zaměstnanců a základní kapitál jednu korunu, byla schopná zvládnout tak velké zakázky. „Naše přidaná hodnota je, že to všechno vyvíjíme. Armáda si objednává něco, co nemá. Napíše textovou část a něco si přeje. A my jsme s tím zvítězili a to plníme,“ reagoval.