Advokátní komora pod tlakem. Členové kritizují otočené hlasování

Roční poplatek za členství v České advokátní komoře se má zvýšit. Po usnesení předsednictva by advokáti místo současných 10 600 korun od ledna příštího roku platili 14 800. Částku předsednictvo zvýšilo podle míry inflace.

Proti navýšení se však mezi členy zvedla vlna odporu, mimo jiné si stěžovali, že komora donedávna nezveřejňovala informace o svém hospodaření. Advokát Vladimír Janošek proto sehnal podpisy stovky advokátů a vyvolal tak hlasování per rollam, ve kterém chce ustanovení zrušit a zanechat tak částku v současné výši.

„Způsob, kterým to představenstvo udělalo, nebyl korektní. Na volbách členů sněmu ČAK informace o tom, že by se poplatky měly zvyšovat, nepadla. A pak přišla advokátům do datových schránek informace, že zasedlo představenstvo a zvýšení odhlasovalo,“ popsal důvod k vyvolání hlasování. To je první svého druhu, možnost hlasovat mimo jednání sněmu totiž členové donedávna neměli.

Potřebné podpisy Janošek získal, snaha ponechat poplatky ve stejné výši se však zkomplikovala. Možnosti vyvolat hlasování totiž využila i další skupina advokátů a ve stejném období zvedla další téma. Navrhla, že by se měl počet podpisů k vyvolání hlasování zvednout na tisíc. S tím velká část advokátů nesouhlasí, argumentují, že tolik podpisů mezi členy realisticky sehnat nelze. Návrh ale potřebný počet podpisů získal.

ČAK určila, že se o obou návrzích rozhodne naráz. V materiálech, kterými členy o podobě hlasování informovala a redakce je má k dispozici, se body objevují ve stejném pořadí: zachování výše příspěvku jako první a zvýšení hranice podpisů pro vyvolání hlasování jako druhé. Někde jsou dokonce explicitně popsány jako „první“ a „druhý“ návrh.

Zcela první hlasování per rollam spustila ČAK v úterý 3. listopadu, členové na něj dostali osm dní. V systému se však návrhy objevily v opačném pořadí, než na dříve zasílaných materiálech. To je podle advokátů matoucí. V hlasovacím prostředí nejsou návrhy na první pohled snadno rozeznatelné, navíc vyžadují opačné odpovědi. Pokud chce člen zachovat poplatky v současné výši, musí zaškrtnout možnost pro, aby zamítl zvýšení potřebného počtu podpisů, je třeba zvolit proti.

Advokáti si na podobu hlasování začali brzy stěžovat na sociální síti LinkedIn. „Vyhlášení hlasování bez připojení konkrétních návrhů, o kterých se hlasuje, přímo v hlasovacím systému vnímám jako závažné pochybení. Chceme advokáty záměrně mást, znejistit, nebo opravdu zjistit, co si o návrzích myslí?“ Ptala se na síti advokátka a členka dozorčí rady Lucie Hladká.

Podle členů komory, se kterými redakce hovořila, se již objevují první lidé, kteří kvůli prohození otázek hlasovali opačně, než zamýšleli. „Měla proběhnout dvě oddělená hlasování, každý by viděl, o čem se rozhoduje. A když pak říkáte, že otázky budou A, B, a pak v hlasování jsou B, A, riskujete, že se pár lidí splete,“ kritizuje systém advokát Petr Němec.

ČAK se k podobě hlasování vyjádřila prostřednictvím Advokátního deníku. K nepřehlednosti argumentuje, že oficiální názvy stavovských návrhů není v hlasovacím prostředí možné měnit. Jiná označení podle komory umožňují její nelegislativní dokumenty, jako byly materiály zasílané před hlasováním.

„Při nahrávání návrhů do hlasovacího systému byl jako první skutečně vložen návrh týkající se výše příspěvku na činnost komory. Po následném nahrání druhého návrhu, který se týká změny organizačního řádu, došlo k automatické změně jejich pořadí,“ vysvětluje ČAK opačné pořadí návrhů.

Některým členům ale tato argumentace nestačí. „Probíhal testovací provoz. Nechápu, proč se návrhy nenahrály tak, aby byly v souladu s pořadím, které bylo předtím komunikováno,“ diví se Janošek.

Němec zase kritizuje vysvětlení, proč nejsou návrhy v systému označeny přehledněji. „Lidé, kteří se zaštiťují transparentní a otevřenou advokátní komorou, by asi měli být schopni udělat hlasování, kde by nebylo pochyby, o čem člověk rozhoduje. Určitě je v jejich moci to zjednodušit,“ myslí si.

Advokáti si nemyslí, že záměna byla záměrná, považují ji však za manažerskou chybu. Podle předsedkyně ČAK Moniky Novotné ale představenstvo komory nemělo na pořadí nahrání návrhů vliv. Jejich vložením do systému a zajištění hlasování měl na starosti odbor IT. Že se návrhy do hlasování propíšou podle pořadí nahrání, prý předem nevěděla.

„Řekli jsme, ať zveřejní ta dvě usnesení. Dokonce jsme zvažovali, jestli by nebylo vhodné je hlasovat odděleně, ale nakonec jsme se rozhodli, že souhrnné hlasování bude jednodušší,“ popsala předsedkyně redakci.

Že situace, která prohozením otázek nastala, není ideální, přiznává i Novotná. A slibuje, že si z něj ČAK vezme ponaučení. „Bylo to úplně první hlasování per rollam. Příště budeme jednotlivé body zveřejňovat samostatně, anebo dáme pozor, aby byly zveřejněny v původně komunikovaném pořadí,“ uvedla.

Na kritizované zvýšení poplatků o inflaci má předsednictvo podle stanov nárok. „Příspěvky jsme poměrně dlouhou dobu nezvedali, přestože náklady rostly. Hospodaření jsme udrželi díky úsporným opatřením a v tuto chvíli se ukázalo, že to dál tímto způsobem dělat nejde,“ vysvětlila Novotná. Dodala, že k poslednímu navýšení došlo v roce 2019.

Podle finančního plánu pro rok 2027, který má redakce k dispozici, by ČAK bez navýšení poplatků skončila přes 30 milionů v minusu, po jejich zvednutí by jí naopak na účtu zůstalo 29 milionů. Komora má v současné době na účtech rezervu 40 milionů korun, dalších asi 10 milionů vymáhá na pohledávkách po době splatnosti. Vlastní také státní dluhopisy v hodnotě okolo 50 milionů, podle Novotné jde o finanční rezervu pro případné náhlé výdaje.

Předsedkyně už nyní připouští, že v případě odhlasování zachování poplatků v současné výši bude komora hledat úspory. Pozastavit by musela některé plánované projekty, například v oblasti IT, do digitalizace chtěla komora investovat až 100 milionů.

Některým advokátům nevadí samotný růst částky, ale způsob, kterým byl prosazen. „Inflační tlak je jasný a komora potřebuje peníze. Ale hlasoval jsem pro zachování v současné výši, protože ČAK nehospodaří dobře a bez konkrétních reforem se peníze akorát nalijí do černé díry,“ myslí si Němec.

Komora členům totiž materiály popisující, kam chce prostředky investovat, poskytla až poté, co předsednictvo valorizaci příspěvku schválilo. Advokáti to kritizují, vadí jim také, v jaké podobě některé dokumenty jsou. Například u finančního plánu pro rok 2027 postrádají podrobnější komentář k jednotlivým položkám či jejich cíle.

Předsedkyně ČAK tvrdí, že o poskytnuté dokumenty nebyl velký zájem, z asi 15 tisíc advokátů si podle ní materiály stáhlo jen něco přes sto lidí. Souhlasí ale, že poskytnout je až po rozhodnutí o výši příspěvku byla chyba, a příště chce téma komunikovat jinak.

Členové komoře vyčítají také podle nich zbytečné náklady. „Udržování nákladných projektů, jako tištěného Bulletinu advokacie, stálého zastoupení v Bruselu a galavečera Právník roku, nemá pro advokáty reálný přínos,“ myslí si advokát Tomáš Nahodil, který si přeje poplatek ponechat v současné výši. Podle finančního plánu pro příští rok bude bulletin komoru po odečtení příjmů z reklamy stát přes tři miliony korun, bruselská kancelář vyjde na asi 1,6 milionu.

Nahodil kritizuje také nevýhodný pronájem v paláci Dunaj, na který dříve upozornily Seznam Zprávy. Podle Registru smluv opakovaně pronajímá Betlémskou kapli za čtyřicet tisíc korun a letos pro společenský večer prostory v Národním muzeu za sedm set tisíc korun. „To nepovažuji za hospodárné, má-li své vlastní prostory,“ říká advokát.

Novotná tvrdí, že komora všechny prostory potřebuje, pro skládání slibů prý nemá dostatečně reprezentativní prostory. „V paláci Dunaj sídlí školicí středisko a některé odbory, které už se do Kaňkova paláce nevejdou,“ vysvětlila. Prostory v Národním muzeu prý nebyly placeny z peněz komory, ale ze sponzorských darů advokátních kanceláří, které na akci přispěly.