Článek
Ministryně financí Alena Schillerová jela do Bruselu, aby se svými protějšky probrala jeden z největších ekonomických projektů Evropské unie, v němž má Česká republika specifickou pozici. Ekonomický gigant jménem Unie úspor a investic (SUI) podle plánu použije biliony eur, jež mají Evropani na bankovních účtech, a vytvoří z nich palivo pro evropské investice. V naplnění plánu hrají roli uspořené peníze všech.
„Jedná se jen o ilustrativní odhad, ale pokud by se podařilo aktivovat deset procent bankovních úspor českých domácností – momentálně zhruba 350 miliard korun – tak díky vyšším výnosům na finančních trzích, které můžeme konzervativně stanovit na čtyři procenta nad inflaci, by pak nárůst bohatství českých domácností mohl činit 14 miliard ročně,“ uvádí hlavní ekonom brokerské společnosti XTB Pavel Peterka.
Mezi členskými státy jsou Češi jednak šetřící šampioni a současně silně euroskeptický národ. U pátečního jednání ministrů financí se potkávají oba dva z těchto národních rysů. Schillerová s ostatními ministry totiž jednala především o tom, jak má vypadat centrální dohled Bruselu nad národními regulátory, jako je Česká národní banka.
„ČR podporuje cíle Unie úspor a investic, zejména rozvoj kapitálových trhů, odstranění překážek přeshraničního investování a posílení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Souhlasíme s tím, že Evropa potřebuje mobilizovat více soukromého kapitálu pro investice a růst,“ popsal český postoj na dotazy redakce Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí.
„Zároveň zdůrazňujeme, že základním principem musí být zjednodušování pravidel, snižování administrativní zátěže a proporcionalita. V případě balíčku MISP (Balíček pravidel pro integraci trhu a dohled – pozn. red) máme výhrady zejména k rozsáhlé centralizaci dohledu na úroveň evropského orgánu ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy – pozn. red),“ dodal.
Dvě strany téže mince
Na jedné straně stolu tak stojí nutnost rozpohybovat úspory ve výši nepředstavitelných deseti bilionů eur. Kdybychom tyto peníze vzali a rozdělili je rovným dílem mezi úplně všechny obyvatele Evropské unie, každý jeden člověk z 452 milionů Evropanů by dostal přibližně 550 tisíc korun. Česko podle ministerstva financí Unii úspor a investic podporuje a skepticismu tuzemských spořicích šampionů se neobává.
„Češi tradičně preferují bezpečné formy spoření a tato preference je zcela legitimní. Pokud má Unie úspor a investic uspět, musí občanům přinést konkrétní a srozumitelné výhody. Nelze očekávat, že větší zájem o investování vznikne pouze na základě nové regulace,“ vysvětlil Fous. „Ale již dnes vidíme velký zájem o Dluhopis Republiky jako alternativy ke spořicím účtům. Vidíme rostoucí zájem o investiční fondy, vidíme potenciál DIP, tedy očekáváme, že by správně nastavená Unie úspor a investic mohla tyto trendy podpořit,“ dodal.
Evropa potřebuje rozhýbat a prohloubit sjednocení trhu, pokud nechce upadnout do „pomalé agonie“ neboli ekonomického stínu USA a Číny, jak varoval bývalý guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi ve svém reportu. Jenže to s sebou přináší řadu kontroverzních rovin, kvůli kterým se ostatně dekády nedařilo sjednotit trh Evropské unie.
Jednak je pro scelení trhu potřeba přenést část kompetencí od národních regulátorů systému, jako je Česká národní banka, na evropskou úroveň. Tomu se věnuje Balíček pravidel pro integraci trhu a dohled, který zmiňuje české ministerstvo financí a o němž ministři financí v Bruselu jednali. Jednotný trh Evropy potřebuje společná pravidla a autoritu, k níž se národní instance v případě porušení těchto pravidel mají odkazovat.
„S přesunem dohledových pravomocí by měla být spojena i odpovídající odpovědnost. V současném návrhu MISP vidíme problém v tom, že fiskální odpovědnost za případné dopady finančních krizí zůstává na členských státech, zatímco rozhodovací pravomoci by byly částečně přesunuty na evropskou úroveň. Zároveň je dohled na úrovni EU objektivně dražší a komplikovanější,“ vysvětluje Fous.
Národní regulátoři mají podle ministerstva financí výhodu také díky lepší znalosti místního trhu, právního prostředí i klientů.
Nohama na zemi
Bruselský dohled odmítá řada národních hráčů, benefity plynoucí z jednotného trhu EU by naopak přivítali. Podle Ekonoma Peterky ale nelze jedno bez druhého uskutečnit.
„Těžko můžeme mluvit o jednotném finančním trhu bez jednotných pravidel a bez jednotného způsobu dohledu. Odmítání větší jednotnosti a centralizace dohledu u jednotnějšího a centralizovanějšího řešení je politická pozice a otázka. Bez jednoho nemůžeme mít druhé. Při správné implementaci evropského řešení budou pozitiva výrazně převyšovat náklady, a to včetně těch politických,“ míní Peterka.
Bez centralizovanějšího dohledu a přístupu podle Peterky může Evropská unie pokračovat ve stávající strategii, která ji dostala do pozice, kdy členské státy diskutují každou změnu. Ekonom se pokusil vypočítat, co současný přístup Evropu stojí.
„Jen je teda třeba si ukázat, kam nás tento přístup v poslední dekádě dovedl. S trochou nadsázky můžeme říct, že nikam. Podíl HDP EU na světové ekonomice byl v roce 2009 ještě srovnatelný s USA. Od té doby Unie ztratila a pohybuje se okolo 17 procent. USA s největším kapitálovým trhem na světě jsou na 26 procentech. Výrazně získávala právě Čína a v dalších letech budeme poměřovat síly i s rostoucí Indií. Právě rozdíly ve finančních trzích obou regionů jsou jedním z hlavních důvodů tohoto vývoje. Třeba se poučíme. Nebo třeba ne a ekonomická relevance našeho regionu bude dále klesat,“ dodává ekonom.
Jak nastavit pravidla, aby vyhovovala všem sedmadvaceti členským zemím, se ministři zatím nedohodli.
„Evropa potřebuje silnější kapitálové trhy, které pomohou financovat investice a podpoří hospodářský růst. Současně ale musíme dbát na to, aby nové evropské předpisy nepřinášely zbytečnou administrativu ani další centralizaci tam, kde nepřináší skutečnou přidanou hodnotu. Česká republika bude i nadále prosazovat pravidla, která posílí konkurenceschopnost evropské ekonomiky a zachovají dostatečný prostor pro efektivní fungování národních orgánů dohledu,“ shrnula výsledek jednání na webu ministerstva financí Schillerová.
