Noční schůzka bez Merze. Kancléř přijímá zodpovědnost za volební porážku

Před berlínskou centrálou CDU čekali v pondělí ráno novináři. Špičky strany ale kolem nich většinou procházely bez zastavení.

Po nejhorším volebním výsledku v historii strany se jim situaci nechtělo veřejně komentovat.

Stranické vedení CDU začalo jednat v devět hodin, o dvě hodiny později na něj navázalo širší spolkové grémium. Ve skutečnosti však debata začala už předchozí večer.

Sedm z osmi zemských premiérů z řad CDU se totiž po nedělní schůzce předsednictva přesunulo do sídla berlínského zastoupení Porýní-Falce. Přidali se k nim i předsedové CDU z Bádenska-Württemberska a Dolního Saska. Tentokrát však bez předsedy strany a kancléře Friedricha Merze.

Jednali přibližně dvě hodiny. Přitom už předtím strávili několik hodin s Merzem v centrále CDU.

Po odchodu nechtěl obsah další schůzky nikdo z účastníků komentovat. Agentura Reuters s odkazem na jednoho z účastníků schůzky napsala, že nešlo o přípravu „revolty nebo spiknutí“ proti Merzovi. Shoda ale panovala na tom, že kancléř musí po sérii porážek nabídnout víc.

Ještě několik dní před volbami se přitom všech osm premiérů CDU společně postavilo proti debatě o výměně kancléře. Ve veřejném prohlášení slibovali další spolupráci s Merzem a zdůrazňovali potřebu politické stability.

Jenže od té doby se situace CDU ještě zhoršila.

V Meklenbursku-Předním Pomořansku získala strana podle předběžného konečného výsledku jen 4,9 procenta hlasů. Poprvé v historii se tak vůbec nedostala do některého zemského parlamentu. Volby ovládly AfD a SPD.

V Berlíně se křesťanští demokraté propadli na 18,8 procenta a skončili druzí až za radikální Levicí. A jen dva týdny předtím utrpěli historickou porážku také v Sasku-Anhaltsku, kde získali 17,2 procenta proti 43,8 procenta pro AfD.

Někdejší dlouholetý šéf meklenburské CDU Eckhardt Rehberg v pondělí v reakci na propad strany řekl, že vidí „kus svého životního díla zničený“. Za příčinu označil spolkovou politiku, blokování ze strany SPD a také „nedostatek empatie spolkového kancléře“.

Stejný výraz v pondělí ráno použila i spolková ministryně školství a místopředsedkyně CDU Karin Prienová. „Zjevně jsme lidem pořádně nenaslouchali. Chybí empatie,“ řekla rozhlasu Deutschlandfunk. Výslovně komentovala i Merze: „Kancléř sám ví, že se bude muset změnit.“

O otevřenou vzpouru proti Merzovi však zatím nejde.

Místopředseda CDU Karl-Josef Laumann v pondělí řekl, že vedení strany za kancléřem stojí. Personální debatu odmítl i místopředseda poslaneckého klubu CDU/CSU Günter Krings.

Zároveň platí, že každé veřejné vyjádření podpory Merzovi obsahuje nějaké „ale“. Například Laumann upozornil, že se CDU musí víc starat o lidi s průměrnými a podprůměrnými příjmy a že reformy musí být nastavené tak, „aby lidem seděly“.

Severoporýnská ministryně a členka předsednictva Ina Scharrenbachová zase prohlásila, že část plánovaných změn lidé vnímají jako nespravedlivou.

Z opačné strany tlačí hamburský předseda CDU Dennis Thering. Ten reformy zmírňovat nechce. Merz podle něj musí začít dlouho slibované změny skutečně prosazovat. Ve hře je podle něj i žádost o vyjádření důvěry ve Spolkovém sněmu.

Strana tak Merze veřejně nepodkopává, zároveň je jasné, že zatím nenašla shodu na tom, jak se po volebních porážkách změnit.

Sám kancléř podle zákulisních zpráv německých médií mluvil na jednání stranického vedení o potřebě nového politického „příběhu“ své vlády a strany, bez podrobností o tom, co by měl znamenat.

Když nakonec v pondělí odpoledne vystoupil před novináři, neoznámil odchod ani změnu koalice. Otevřeně připustil vlastní podíl na výsledku. „Spolková politika hrála velkou roli a roli hrála také moje osoba,“ řekl. Příčiny podle něj zároveň sahají hlouběji.

Výsledek v Meklenbursku-Předním Pomořansku označil za „hluboký předěl“ a „těžkou ránu“, která bude ve straně ještě dlouho doznívat.

Zároveň připustil i širší problém CDU. „Nemůžeme zůstat tam, kde jsme teď. Na příliš mnoho otázek už nemáme uspokojivé odpovědi,“ řekl Merz. Strana podle něj musí debatovat o svém programu, profilu, způsobu práce i vztahu mezi spolkovou a zemskou úrovní.

Dostal se i k pojmu „lidová strana“. Tak se po svých volebních úspěších začala označovat AfD. Podle Merze je teď CDU lidovou stranou už jen z části, protože neoslovuje všechny skupiny společnosti. Merz proto slíbil „velmi konkrétní“ návrhy, jak CDU vrátit tam, „kde kdysi byla“. Zmínil změny v systému zdravotního pojištění.

Současně ale trval na tom, že problémy, kvůli kterým vláda reformy připravovala, volebním výsledkem nezmizely. Koalice se sociálními demokraty má podle něj pokračovat.

Své hodnocení volebních výsledků má právě i SPD. Její spolupředseda Lars Klingbeil v pondělí ujistil, že sociální demokraté od vládní odpovědnosti neustupují. Dodal ale, že v některých případech nestačí reformy pouze „lépe vysvětlovat“, ale bude nutné změnit i jejich „podstatu“.

Už v neděli vedení SPD odmítlo Merzovu představu, že správnou odpovědí je reformní tlak ještě zvýšit.

Merze už v úterý čeká další důležitá schůzka, tentokrát s poslanci CDU/CSU ve Spolkovém sněmu.