„Je to tu čím dál špinavější.“ Berlín volí a stará pravidla přestávají platit

Pod zvláštní brutalistickou věží, které Berlíňané přezdívají „Pivní štětec“, působí nákupní ulice Schloßstraße pořád jako výkladní skříň spořádaného západního Berlína.

Lidé si tu prohlížejí butiky, navštěvují kosmetické salony a kavárny. Čtvrť Steglitz-Zehlendorf na jihozápadě města patří desítky let k nejspolehlivějším baštám berlínské CDU.

Jenže letos se místní politická mapa může překreslit.

Reportáž deníku Berliner Zeitung (BZ) zmiňuje, že každý, kdo se tu s reportéry dal do řeči, začal mluvit o nepořádku nebo bezpečnosti.

„Je to tu čím dál špinavější,“ stěžovala si devětapadesátiletá domovnice Angelika. Večer už podle svých slov nerada jezdí veřejnou dopravou. S CDU spokojená není, kancléře Friedricha Merze označila za „žvanila“. Tentokrát chce volit AfD. „Dát prostě jednou šanci někomu jinému,“ vysvětlovala.

Z textů BZ, jehož reportéři prošli před hlasováním všech dvanáct berlínských obvodů, vyplývá zpráva o tom, že politické mapy Berlína po desítkách let přestávají platit.

Spandau a Reinickendorf bývaly samozřejmým územím konzervativců, Friedrichshain-Kreuzberg nebo Pankow zase Zelených a postkomunistické Levice (Die Linke). Marzahn-Hellersdorf a Lichtenberg se zas v posledních letech staly nejsilnějšími oblastmi AfD.

Právě tyhle hranice se ale v letošním volebním roce posouvají. Stačí se ze Steglitzu na jihozápadě vydat směrem na východ města.

Jen několik kilometrů dál leží zelená plocha, která v Berlíně zabírá přes tři sta hektarů a přesto na ní nestojí prakticky žádné domy.

Na Tempelhofer Feld se běhá, jezdí na kole a kolečkových bruslích, pouštějí se tam draci nebo jen leží v trávě. Z bývalého letiště vznikl obrovský veřejný prostor - jeden z největších v evropských metropolích. Současně ho ze všech stran obklopuje město, kde se nedostupnost a ceny bydlení staly hlavním politickým tématem.

„Nájmy? Šílené,“ shrnula to jedna z žen, které Berliner Zeitung v Tempelhofu oslovil. Právě tady se berlínský problém mění v politický spor.

Kandidát CDU na starostu Stefan Evers chce umožnit zástavbu okrajů plochy a mluví o prostoru pro více než dvacet tisíc bytů. Kandidát SPD Steffen Krach naopak tvrdí, že Berlín potřebuje Tempelhofer Feld jako své „zelené plíce“.

Berlíňané přitom už jednou rozhodli. V referendu v roce 2014 většina odmítla tehdejší plány na zástavbu části bývalého letiště. O dvanáct let později se spor vrátil právě kvůli nedostatku bydlení a vysokým nájmům.

V zářijovém průzkumu BerlinTrend označilo bydlení a nájmy za nejdůležitější problém města 32 procent dotázaných. Druhé téma za nimi zaostává o více než dvacet procentních bodů.

O bydlení jako o problému mluví i sociální pracovnice Juliane Meinholdová. Podporuje zvyšování zástavby a výstavbu na městských brownfieldech. Zastavění parku Tempelhofer Feld ale zásadně odmítá. „Za žádných okolností by se tu nemělo stavět, má pro Berlín velký význam,“ řekla BZ.

O kousek dál na východ vypadá volební kampaň úplně jinak.

Politici krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) si tu pro kampaň vybrali rozhraní obvodů Kreuzberg a Neukölln. Jde o oblast mezi stanicí metra Hermannplatz a hustě zastavěnou čtvrtí Donaukiez.

Sama berlínská policie zónu zařadila na seznam „kriminálních oblastí“. Kvete tu podle ní obchod s drogami, na kterém se podílejí zločinecké klany. Vytížený uzel městské hromadné dopravy, tržiště a obchody navíc nahrávají kapsářům a dalším krádežím.

Politici AfD tudy na začátku září provedli delegaci jejich sesterských rakouských Svobodných z FPÖ. Hostům chtěli ukázat část Berlína, která má podle nich problém s migrací a ztratila kontrolu nad veřejným prostorem.

„Stát se tady jako pořádková síla do značné míry stáhl,“ tvrdil berlínský politik AfD Thorsten Weiß. Pak zvolil ještě tvrdší příměr. AfD podle něj musí být „šerifem“, který vyrazí dveře, aby „vykouřil chlív“.

Strana navrhuje více policistů v ulicích, rozšíření kamerového dohledu a zvláštní jednotku zaměřenou na vyhošťování cizinců, kteří se dopustili trestné činnosti a musí Německo opustit.

Statistiky z lokality jsou ale složitější. Celý Neukölln je dnes jedním z migračně nejpestřejších berlínských obvodů. V polovině roku 2025 mělo migrační původ 52,2 procenta obyvatel. V posledních letech tu ale kriminalita klesá. V oblasti Hermannplatz-Donaukiez to bylo v roce 2024 meziročně o 11 procent.

Stejně rozdílné jsou i názory lidí, kteří tu žijí. Obchodník Murat popsal pro BZ, že dopady kriminality a drog tu zažívá každý den a tvrdší postup podporuje. Demonstrantka Sofia naopak souhlasila, že Neukölln má bezpečnostní problém, odmítala ale, aby AfD automaticky spojovala jeho příčiny s lidmi s migračním původem.

Ještě perspektivnější je pro AfD jiná berlínská čtvrť: Marzahn, kde v 80. letech vyrostlo největší panelové sídliště ve východním Německu.

Deník BZ mezi paneláky zastihl ženu, která popsala strach o čtyřiadvacetiletou dceru, když se v noci vrací veřejnou dopravou. Ztráta pocitu bezpečí se projevuje i tak, že člověk přestane někam chodit, vyhýbá se určitým spojům nebo že ho večer raději někdo vyzvedne.

Pro AfD je právě Marzahn berlínskou základnou. Při loňských volbách do Spolkového sněmu tam strana získala přes 31 procent a také přímý poslanecký mandát.

Ani tady přitom pocit frustrace nesedí jednoduše na ekonomická čísla. Deník BZ uvádí, že tamní nezaměstnanost nebo počet firem v insolvenci nijak zvlášť nevybočuje. Pocit nespokojenosti se často týká spíš bezpečí, respektu, fungování státu a přesvědčení, že politici lidem nenaslouchají.

Čtyři zastávky v německé metropoli dobře ilustrují, proč je letos souboj o berlínskou Červenou radnici tak otevřený.

Průzkum BerlinTrend z 10. září totiž dává Levici (Die Linke) 21 procent, CDU 20, AfD 18, Zeleným 16 a SPD 12 procent. Vyrovnanou podporu ukazují i další průzkumy.

Obraz Berlína jako města, které se rozpadá pod náporem vlastních problémů, by ale byl zavádějící.

Metropole dál roste a ekonomicky si vede lépe než Německo jako celek. Její hospodářství loni vzrostlo o 1,1 procenta, zatímco celoněmecké jen o 0,2 procenta. Od roku 2013 rostl Berlín každý rok rychleji než spolková ekonomika.

Právě kontrast mezi úspěchem města a nespokojeností obyvatel je tématem kampaně. Na fungování města, bezpečnost a pořádek sází CDU, která městu dosud vládne. Křesťanskodemokratický kandidát na starostu Stefan Evers se na plakátech označuje za „protivníka berlínského šlendriánu“.

Konkurenční Levice s Elif Eralpovou v čele staví kampaň především na cenách bydlení a sociální nerovnosti. Chce zastropovat nájmy v městských bytech, tvrději zasahovat proti přemrštěnému nájemnému a dál prosazuje převedení velkých soukromých bytových společností do veřejného vlastnictví za náhradu.

Právě krize bydlení jí přitom hraje do karet. Je to s velkým náskokem nejdůležitější téma berlínských voličů. Eralpová se tak dostala do situace, která by ještě před několika lety působila nepravděpodobně: postkomunistická Levice může poprvé vyhrát berlínské zemské volby a získat nárok na Červenou radnici.

Ani vítěz voleb ale nebude mít jednoduchou cestu k vládě.

Současná koalice CDU a SPD už podle průzkumů většinu nemá. Při nynějších číslech se rýsují hlavně dvě trojkoalice: Levice, Zelení a SPD, nebo CDU, Zelení a SPD.

První variantu komplikuje spor o bytovou politiku. Eralpová trvá na převodu velkých bytových společností do veřejného vlastnictví, zatímco SPD to odmítá. Napětí vyvolává také postoj části berlínské Levice k Izraeli a obvinění z antisemitismu.

Druhá varianta by zase znamenala pokračování CDU a SPD, tentokrát se Zelenými. Tedy stranou, proti jejíž dopravní a klimatické politice křesťanští demokraté v Berlíně dlouhodobě vedou kampaň.

Při současných číslech bude k sestavení většiny pravděpodobně potřeba trojice stran.

Rozdíly mezi CDU, Levicí, AfD a Zelenými jsou přitom malé. SPD, která Berlínu vládla téměř nepřetržitě od roku 2001 do roku 2023, se propadla až za ně.