Článek
Mladí lidé z generace Z se ukazují jako odvážní investoři, kterých přibývá. Názory, jak zodpovědně k financím přistupují, se napříč experty liší.
Řada odborníků cení, že se mladí o své peníze zajímají a nechtějí je nechat na pospas inflaci. Zároveň však někteří z nich upozorňují na finanční zranitelnost Gen Z nebo na zaměňování investování se spořením.
Generace Z, tedy lidé narození přibližně mezi lety 1997 a 2010, často volí dynamické investiční nástroje, jako jsou akcie, ETF nebo kryptoměny. Ty však mohou znamenat větší riziko vzhledem ke kolísavosti trhu.
„V jejich věku to dává smysl. Mají před sebou desítky let, během kterých se krátkodobé propady srovnají,“ míní například investiční analytik společnosti Partners Lubomír Valík. Výhodou Gen Z je také fakt, že s investováním začínají mnohem dříve než jejich rodiče a často i po menších částkách v řádech několika stovek korun měsíčně.
Redakcí oslovení příslušníci Gen Z berou kolísání trhu vesměs s klidem. „Vím, že je to normální, investice mám dlouhodobé a křivka sice kolísavě, ale stoupá. Takže věřím procesu,“ říká například 22letá Barbora.
Řada dalších to pak bere jako příležitost k dalšímu nákupu. „Při výrazném poklesu pošlu více peněz během pravidelného vkladu,“ popisuje například 27letý Tadeáš.
Odvážný přístup
Dominanci dynamických nástrojů, které mladí lidé využívají, potvrzuje například i mluvčí za Fio banku Karel Kopeček.
„V portfoliu našich klientů ve věkové skupině osmnáct až třicet let jednoznačně dominují investice do akcií, které tvoří 79 procent celkového objemu investic,“ uvádí. Druhou nejvýznamnější volbou mladých je podle něj ETF. „Podíl našich klientů, kteří u nás mají aktivní investorský účet, je ve věkové skupině mezi osmnácti až třiceti lety pět procent,“ doplňuje.
Podle společnosti Portu pak jejich klienti, včetně Gen Z, nejčastěji volí automatizovaná ETF portfolia. „Naše data zároveň potvrzují typický investiční cyklus. Mladší generace častěji volí dynamičtější akciová portfolia s vyšším rizikovým profilem, zatímco s přibývajícím věkem roste preference konzervativnějších portfolií,“ vysvětluje zakladatel a šéf Portu Radim Krejčí. Mladší ročníky také preferují moderní způsob investování skrze jednoduché aplikace v telefonu.
Krejčí ale upozorňuje, že přílišná atraktivita s sebou nese i možné negativní efekty. „Mladí lidé začnou spekulovat, obchodovat, často prodělají peníze a kvůli této špatné zkušenosti dlouhodobé investování rovnou zavrhnou,“ pokračuje s tím, že investování by mělo být z podstaty nudná věc. „Člověk by ale měl vědět, co dělá a jaká jsou rizika,“ zdůrazňuje.
Počítat s rizikem
Valík nicméně upozorňuje, že samotné kolísání trhu není až tak velkým rizikem pro generaci Z jako spoléhání se na jednu variantu, tedy na jednu akcii, kryptoměnu nebo tip ze sociálních sítí.
„Potřebuje hlavně diverzifikaci, tedy nesázet všechno na jednu kartu, a pravidelnost,“ pokračuje a zdůrazňuje důležitost finanční rezervy, kterou by lidé měli mít, než s investováním začnou.
Z řady průzkumů totiž vyplývá, že mladí lidé zhruba do 30 let věku bývají finančně zranitelní a často jim chybí finanční rezerva na delší období při náhlém výpadku příjmu. Například podle průzkumu společnosti Deloitte, který vyšel letos v květnu, zhruba 50 procent mileniálů a generace Z žije „od výplaty k výplatě“. Z loňského průzkumu společnosti XTB pak vyplynulo, že 30,5 procenta dotázaných z generace Z mělo vytvořenou finanční rezervu pouze na jeden měsíc, třetina by pak při výpadku příjmu vydržela čtvrt roku.
Šéf investic společnosti Air Bank Petr Žabža však generaci Z neoznačuje jako nezodpovědnou. Podle jejich dat dokáže 57 procent mladých do 25 let odkládat každý měsíc pravidelně alespoň desetinu svého příjmu. „Současně vidíme, že mladí chtějí mít nad svými penězi kontrolu a vyžadují vysokou likviditu. Nechtějí mít pocit, že jsou jejich peníze na dlouhé roky ‚zamčené‘,“ pokračuje Žabža. Připouští ale, že chybou může být investování celé finanční rezervy.
Právě v tomto ohledu pak Valík za Partners vidí největší mezeru u chování mladých investorů. „Řada mladých má investiční aplikaci dřív než rezervu na tři měsíce výdajů,“ vysvětluje. S odkazem na průzkum pro Garanční systém finančního trhu upozorňuje, že třetina mladých si odkládá měsíčně nejvýše tisíc korun.
„A kdo ji pošle rovnou do akcií, nemá z čeho zaplatit rozbité auto nebo výpadek příjmu,“ říká Valík. Společně s řadou dalších expertů doporučuje před investováním nejdříve vytvořit finanční rezervu na tři až šest měsíců.
Nicméně jako další významnou chybu označuje i zaměňování investování se spořením. „Aplikace dnes vypadají stejně, ať v nich leží peníze na spořicím účtu, nebo v akciovém ETF. Mladí často říkají, že si spoří v ETF nebo v bitcoinu,“ vysvětluje.
Investování vs. spoření
Podle spoluzakladatele organizace Nekrachni Jakuba Rychlého, která se věnuje rozvoji finanční gramotnosti, se přímo pojmy spoření a investování nepletou. Problém vidí v tom, že mají mladí tendenci přeskočit vytváření rezervy před začátkem investování.
„Spořicí účet většina mladých zná a používá, ale část z nich nevidí důvod držet na něm větší rezervu a raději by peníze rovnou investovala. Právě tam často chybí pochopení rozdílu mezi rolí rezervy a investic,“ vysvětluje Jakub Rychlý, proč automaticky neznamená spoření k investicím zodpovědný přístup k financím.
Oslovení příslušníci generace Z často zmiňují, že investováním spoří například na základ k hypotéce, na koupi bytu nebo na vzdálenější důchod.
„Spořím v podobě investování do akcií,“ říká například 24letý Michal. Dále nicméně používá i spořicí účet a penzijko. Většina z oslovených sice využívá vedle investování i další produkty podobně jako Michal, několik lidí ale připustilo, že nevyužívá vůbec žádný, například s tím, že půlku investic bere jako rezervu na důchod a půlku pro koupi vlastní nemovitosti.
„Rozdíl je zásadní, vklad na účtu je pojištěný do 100 tisíc eur a jeho hodnota neklesá, investice pojištěná není a může být v den, kdy peníze potřebujete, o třetinu níž. Spoření je na cíle do dvou až tří let a na rezervu, investování na cíle vzdálené pět a více let,“ vysvětluje Valík.
V horizontu pěti let uvažuje o hypotéce například i Tadeáš, který již pracuje. Investuje pouze do ETF zhruba 10 tisíc korun měsíčně a k tomu využívá i spořicí účet a penzijko. „V budoucnu pak plánuji využít prostředky z investování jako základ na hypotéku a pasivní příjem,“ dodává.
