Článek
Podle oslovených odborníků a společností současná generace Z, tedy zhruba ročníky 1997 až 2010, bere investování nejčastěji jako cestu k finanční nezávislosti a k zajištění na stáří. To potvrzují i redakcí oslovení zástupci Gen Z. Nejčastěji zmiňují, že jim jde o zajištění prostředků na stáří, protože nedůvěřují státu, že se o ně postará. Dalším faktorem je i nejistota ohledně bydlení. Mladí investoři navíc podle dat oslovených společností přibývají.
„Generace Z vnímá investování zejména jako cestu k finanční svobodě, ochranu před inflací, nástroj na budování majetku a pak také způsob, jak nebýt v budoucnu závislý na státním důchodu,“ míní o generaci Z například Libor Svoboda, který působí jako šéf online sales v Patria Finance.
„Neinvestovat považují za hloupé. A v neposlední řadě je pro některé mladé investory investování zábavou, nekonečným vzděláváním a testováním svých vlastních schopností,“ pokračuje s tím, že pozorují také nárůst zájmu o dlouhodobý investiční produkt u mladých.
„Generace rodičů se více soustředí na zachování hodnoty majetku, financování bydlení, tvorbu rezervy a konzervativní cestu k zabezpečení důchodu. Investování pro ně není životním stylem, spíše nutností, protože jejich dříve hojně využívané a preferované spořicí produkty již nenesou očekávaný výnos,“ pokračuje ve srovnání dvou generací.
Jedním z těch, kteří vnímají investování jako cestu ke svobodě, je například 24letý Michal, který již pracuje a má příjem z pronajímané nemovitosti. „Primárně si chci zajistit svobodu a volný čas. Nebýt otrokem systému a žít tak, jak chci já,“ popisuje. „A část těchto peněz chci za 20 let použít na koupi vlastní nemovitosti,“ mluví o svých plánech s investovanými prostředky do budoucna.
Video: Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy
„Pokud přijdou nečekané větší výdaje, prodám některé akcie a vyberu si potřebnou částku. Za těch šest let investování se mi to stalo jednou,“ pokračuje s tím, že potřeboval prostředky na rekonstrukci investiční nemovitosti. Vedle investování používá také spořicí účet i penzijko. „Na stát nespoléhám vůbec. Mým cílem je vybudovat takový kapitál, který mě uživí bez cizí pomoci. Důchod beru jako takový bonus. Když bude, bude. Když nebude, nic se nestane,“ míní o budoucnosti.
Nejistá budoucnost
Podobně vnímají finanční nejistoty mladých i další společnosti. Například podle průzkumu Deloitte, zveřejněného letos v květnu, 38 procent českých příslušníků generace Z pociťuje finanční nejistotu. Obavy v souvislosti se životními náklady podle průzkumu vyjadřuje 35 procent dotázaných této generace.
Nejčastěji pak v ohledu finanční nejistoty zmiňují, že si nemohou dovolit vlastní bydlení, konkrétně 59 procent dotázaných Gen Z. Česko totiž patří mezi země s nejhorší dostupností nového bydlení v Evropě. Z průzkumu Deloitte navíc vyplývá, že téměř 50 procent mileniálů i generace Z žije „od výplaty k výplatě“.
Obavy vyplývající z průzkumu potvrzují vesměs i redakcí oslovení respondenti. Nejčastěji tak zmiňují, že prostředky získané z investic berou jako zajištění na stáří nebo na budoucí bydlení. Ne všichni ale k investování používají i další možnosti, jako je například spořicí účet.
„Zatím to plánuji jako důchod, ale nejsem uzavřený změnám,“ uvažuje o investicích například 25letý Filip. Zatím na své investované prostředky „nemusel sáhnout“. „Rozhodně na stát v ničem nespoléhám,“ pokračuje pak k tématu zajištění do penze. Mimo investování posílá své prostředky také na klasický spořicí účet. K tomu přemýšlí, že by mu případně mohly zhodnocené prostředky pomoci ke koupi vlastní nemovitosti.
Podobně státu se zajištěním na důchod nevěří ani 21letý Jakub, který kombinuje studium a práci, přičemž s investováním začal v 18 letech. Na své investované prostředky zatím také sáhnout nemusel. Na rozdíl od Filipa ale spořicí účet nebo další možnosti, jak peníze zhodnotit, nevyužívá.
„Měsíčně investuji asi 60 procent mých zdrojů,“ vysvětluje. Investuje tak aktivně například do akcií, ETF nebo kryptoměn. „Kamarád mě představil akciím a následně to jelo,“ popisuje své začátky s investováním. Prostředky z investování pak plánuje využít jako zajištění na stáří nebo k budování vlastních projektů.
Malé rezervy
Nicméně na finanční zranitelnost generace Z loni na podzim upozornil také průzkum společnosti XTB, přestože ji lze považovat za digitálně zdatnou generaci. Z jejich dat vyplynulo, že 30,5 procenta dotázaných z generace Z mělo našetřeno finanční rezervu pouze na jeden měsíc, třetina by pak při výpadku příjmu vydržela čtvrt roku.
„Finanční polštář na minimálně tři až šest měsíců výdajů je základem finanční stability. Bohužel vidíme, že většina mladých lidí tuto rezervu nemá. Doporučujeme začít s pravidelným odkládáním i malých částek – klíčová je pravidelnost, ne výše,“ radí ředitel XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko Vladimír Holovka.
Podle XTB je ideální mít rezervu na tři až šest měsíců výdajů. Pokud ale člověk nechává všechny své finance ležet na spořicím účtu, dlouhodobě tím přichází o reálnou hodnotu peněz, protože úrok na spořicím účtu v minulých letech nepokrýval inflaci.
Investiční blogger Lukáš Nádvorník ale upozorňuje, že celou generaci Z nelze jednotně hodnotit. „Řada studií navíc poměrně dobře prokazuje, že značnou část přístupu k penězům, hlavně základní nastavení práce s nimi, si mladí lidé odnášejí z výchovy doma, tedy od předchozích generací,“ vysvětluje. Nicméně zdůrazňuje, že mladí v dnešní době čelí jiným podmínkám než kdysi jejich rodiče.
„Generace Z získává první finanční příjmy ve světě, který je finančně radikálně jiný než ten, do něhož vstupovali na trh práce jejich rodiče. Je to svět okamžitých plateb, investičních platforem, kryptoměn a nakupování online,“ vysvětluje. „Možností, jak spravovat, ale také utrácet peníze, je daleko více a ty neznají hranic našeho státu, jsou skutečně globální. To je kontext, ve kterém se musí generace Z vyznat,“ dodává.
