Hlavní obsah

Další vítězství pro AfD na severu Německa. Berlín zvolil Levici

Foto: Liesa Johannssen, Reuters

Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová (vpravo) a berlínská lídryně strany Kristin Brinkerová se radují z volebního výsledku.

aktualizováno •

V zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku těsně vítězí Alternativa pro Německo. Nedávno vyhrála i v Sasku-Anhaltsku. V Berlíně AfD zaostává za Levicí (Die Linke) a CDU. Volby znamenají další ránu pro kancléře Merze.

Článek

Alternativa pro Německo pravděpodobně zvítězí v další spolkové zemi. V Meklenbursku-Předním Pomořansku podle exit pollu zpracovaného pro veřejnoprávní stranici ZDF v nedělních zemských volbách získala 38 procent hlasů. Druhé místo sondáž přisoudila sociálně demokratické SPD s 36,5 procenta.

Vládní CDU kancléře Friedricha Merze je na hranici vstupu do zemského sněmu - průzkum provedený během samotných voleb jí přisuzuje pět procent, což je nejhorší výsledek v historii strany. Okolo hranice pět procent se na severovýchodě Německa pohybují i Levice, Zelení a BSW.

Obdobná čísla přinesl i další průzkum zpracovaný pro jinou veřejnoprávní stanici ARD.

Meklenbursko-Přední Pomořansko

  • jedna z šesti spolkových zemí, která vznikla na území bývalého Východního Německa
  • na území o velikosti více než čtvrtiny Česka tam žije něco přes 1,5 milionu lidí, což je zhruba o čtvrtinu méně než v době sjednocení Německa
  • hlavním městem je Schwerin, největším je Rostock
  • podle HDP na obyvatele jde o třetí nejchudší region celé Spolkové republiky
  • od sjednocení Německa v roce 1990 do roku 1998 vládli zemi premiéři z CDU, od té doby ji řídí politici z SPD
  • Meklenbursko-Přední Pomořansko zastupovala dlouhé roky v Bundestagu Angela Merkelová

Volilo se také v Berlíně. Tam podle sondáže pro ZDF zvítězila postkomunistická Levice s 26 procenty. Druhá je CDU, která metropoli dosud vládla, s 20 procenty. Třetí Zelení s 15,5 procenta, čtvrtá AfD s 13,5 procenta, pátá SPD s 12 procenty. Do berlínského sněmu by se mohla dostat ještě konzervativně levicová BSW se ziskem 5 procent.

V Berlíně se čísla druhého exit pollu zpracovaného pro ARD mírně liší. Na prvních dvou místech se nic nemění, jen AfD je třetí a Zelení čtvrtí.

Potvrzení síly AfD, další rána pro Merze

První čísla z nedělních zemských voleb tak přinášejí další potvrzení síly AfD, ale také dvojitou ránu pro kancléřovu CDU.

Sám Merz krátce po uzavření volebních místností označil výsledek CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku za „katastrofu“. „Nemůžeme to nijak přikrášlovat,“ řekl kancléř. CDU podle něj v zemi „bojovala, ale byla semleta vyhroceným soubojem mezi SPD a AfD“.

Právě na duel sociálnědemokratické zemské premiérky Manuely Schwesigové s AfD se přitom závěr kampaně soustředil. Politolog Wolfgang Muno ze Severoněmecké univerzity v Rostocku před volbami pro Seznam Zprávy popsal hlasování téměř jako referendum o tom, zda má Meklenbursku-Přednímu Pomořansku dál vládnout Schwesigová, nebo AfD.

Složitá situace Friedricha Merze:

SPD během posledního roku dokázala výrazně stáhnout náskok krajní pravice. Ještě loni na podzim se v průzkumech pohybovala kolem 19 procent, teď získala podle prvních projekcí přes 35 procent hlasů. Cenou za vyhrocený souboj může být právě propad ostatních stran, nejvýrazněji CDU.

K berlínskému výsledku CDU byl kancléř Merz smířlivější. Berlínský lídr Stefan Evers podle něj vedl stranu „s plným nasazením a velkým odhodláním k solidnímu výsledku“.

Kancléř zároveň dal najevo, že po volebním večeru ustupovat nehodlá. „Reformy musí přijít,“ řekl. „Přebírám za to odpovědnost, protože chci naši zemi posunout dopředu.“

Jak se změnily poměry?

V Meklenbursku-Předním Pomořansku AfD oproti minulým zemským volbám více než zdvojnásobila svůj zisk a po nedávném vítězství v Sasku-Anhaltsku míří k dalšímu prvenství. CDU naopak balancuje na pětiprocentní hranici vstupu do zemského sněmu.

Spolupředseda AfD Tino Chrupalla výsledek vyložil jako mandát k vládnutí a vyzval ostatní strany, aby přestaly spolupráci s AfD předem odmítat. „Chceme řešit problémy v této zemi, ne stavět protipožární zdi,“ řekl s odkazem na takzvanou Brandmauer, tedy dosavadní odmítání spolupráce s AfD.

Merzovo vystoupení označil za „chabé“. Kancléř podle něj místo rezignace pouze oznámil pokračování dosavadního kurzu.

V Berlíně zůstali křesťanští demokraté druzí, proti volbám z roku 2023 ale ztratili přes osm procentních bodů.

Právě berlínský výsledek má ještě druhou výraznou linku. Čtvrtinu hlasů tam získala Levice, ta tím tak v metropoli zdvojnásobila svůj zisk z roku 2023. SPD, která německé metropoli vládla téměř nepřetržitě dvě desetiletí, spadla na pouhých dvanáct procent.

Levice a její radikální elementy:

Za úspěchem Levice stojí především témata bydlení a sociálních jistot. Podle průzkumu Infratest dimap jí 37 procent Berlíňanů připisuje největší kompetenci v otázce dostupného bydlení, CDU jen osm procent. V sociální spravedlnosti je rozdíl 32 ku sedmi procentům.

Výsledek ale automaticky neznamená širokou podporu pro vládu vedenou Levicí. Koalici Levice, Zelených a SPD hodnotí kladně 46 procent dotázaných Berlíňanů, samotné vedení příštího berlínského Senátu Levicí si ale přeje jen 30 procent.

Výměna kancléře?

Pro spolkového Friedricha Merze jsou nedělní čísla další komplikací. O možné výměně ve funkci kancléře se spekuluje už měsíce, a debata výrazně zintenzivnila po volbách v Sasku-Anhaltsku ze 6. září.

Výsledek zároveň neznamená, že by teď AfD měla převzít vládu v dalším regionu Podle prvních propočtů totiž v Meklenbursku-Předním Pomořansku nemá většinu ani společně s BSW.

Těsná většina by naopak mohla vzniknout koalici SPD, Levice a Zelených, pokud se všechny tři strany do sněmu dostanou.

Berlín

  • hlavní město Spolkové republiky, jedno ze tří měst v Německu, které je zároveň spolkovou zemí
  • žije tam zhruba 3,7 milionu lidí
  • podle HDP na obyvatele patří mezi německý nadprůměr
  • po druhé světové válce město vždy řídili starostové pouze z SPD nebo CDU, ta se do čela radnice vrátila v roce 2023 po 22 letech

Doporučované