Článek
První verzi návrhu státního rozpočtu představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na konci srpna. Výší schodku - podle slov Motoristů a SPD - zaskočila i koaliční partnery. Deficit měl vyšplhat na 389 miliard korun.
Šlo by o druhý nejvyšší schodek v historii Česka. A tím patrně taky zůstane - i po úpravách, které si vyjednali Tomio Okamura (SPD) s Petrem Macinkou (Motoristé). Ty totiž zůstaly nakonec jen v řádu „drobných“. Deficit bude proti původnímu návrhu nižší jen o tři miliardy. Tedy 386 miliard korun.
Příjmy rozpočtu by měly být 2,199 bilionu korun, proti srpnovému návrhu se zvýšily o devět miliard korun. Podle ministryně Aleny Schillerové (ANO) je to dáno zpřesněným odhadem výnosu z prodeje emisních povolenek. Výdaje by příští rok měly být 2,585 bilionu korun, proti srpnovému návrhu vzrostly o šest miliard korun. Zvýšily se zejména výdaje ve školství.
„Investice dostáhnou historické úrovně blížící se 290 miliardám korun. Rekordní peníze putují do zdravotnictví. Kapitola školství dynamicky roste,“ uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně Schillerová. Téměř sto miliard ovšem stát vynaloží na svůj běžný provoz.
Vláda podle ODS snížením schodku rozpočtu jen o tři miliardy korun přichystala rozpočtové fiasko. „Rozhazovat, zadlužit a zdanit,“ komentoval návrh hospodaření na příští rok předseda opoziční ODS Martin Kupka.
Dalších dvacet miliard úspory příští rok?
Koaliční Motoristé uspěli ve volbách mimo jiné i se slibem, že budou v nové vládě hlídat hospodaření státu a držet na uzdě rozpočtovou politiku Andreje Babiše. Přestože byly úspory nakonec jen kosmetické, pro návrh zvedli na dnešním jednání vlády všichni ministři.
Dalších zhruba 20 miliard by se mělo podle dohody v koalici ušetřit v průběhu příštího roku. Předtím ale bude nutné schválit několik legislativních změn. SPD chce podle předsedy Tomia Okamury šetřit na dávkách Ukrajincům žijícím v Česku a na zbrojení.
„Po jednání poslaneckého klubu SPD jsme vládním koaličním partnerům představili naše návrhy na úspory - snížení peněz na zbrojení o 7,5 miliardy korun a úplné zrušení dávek pro Ukrajince, což by přineslo úsporu 12 miliard korun, tedy celkem téměř 20 miliard korun. Koaliční partneři vyšli našim návrhům vstříc pouze částečně, což budí nespokojenost u některých našich poslanců, čemuž rozumím,“ sdělil před jednáním vlády Okamura.
Hnutí ANO podle svých slov plánuje první větší konsolidaci až na rok 2028. „Připraví se úpravy, aby schodek na rok 2028 byl nižší o 60 miliard,“ uvedl na Prima CNN vicepremiér Karel Havlíček (ANO).
Mimořádný bonus penzistům
Největší položkou rozpočtu budou v příštím roce tradičně výdaje na důchody. Vláda dnes schválila řádnou valorizaci penzí 304 korun, podle které vzroste průměrný důchod na 22 196 korun, k tomu důchodci obdrží jednorázově 2 000 korun navíc, uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Kromě samotné valorizace se do nich promítá také plánované zvýšení důchodů seniorům nad 80 let o 500 korun každých pět let.
Rozpočet většiny resortů proti roku 2026 vzroste. „Nejvíc peněz jde do zdravotnictví, 50 miliard meziročně,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání kabinetu vlády premiér Andrej Babiš (ANO). „Na druhém místě je ministerstvo obrany meziročně, 36 miliard,“ dodal. „Naší prioritou je doprava, meziročně navyšujeme o 18 miliard,“
Ne všichni ministři byli s rozpočty svých resortů spokojení. Třeba ministr školství Robert Plaga (za ANO) si před několika dny stěžoval, že mu v návrhu rozpočtu chybí nejmíň šest miliard. Vládní slib, že průměrný plat učitele do konce volebního období vzroste na 75 tisíc korun, se podle něj podaří naplnit nejdříve v roce 2029.
„Nakonec navyšujeme o 16,6 miliardy,“ komentoval rozpočet pro resort školství Andrej Babiš. Proti letošku vyroste i rozpočet ministerstva vnitra a to o 9 miliard, které půjdou zejména na nárůst platů hasičů a policistů, avizoval premiér.
Na obranu má jít 191 miliard, tedy 2 % HDP.
Stát v příštím roce opět převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie, řekl Karel Havlíček. Stejně jako letos za ně zaplatí 41 miliard korun za rok.
Přijdou nové příjmy?
Meziroční růst deficitu kritizují opoziční strany i Národní rozpočtová rada. Podle nich je problém v tom, že k zadlužování stát přistupuje v době, kdy Česko nečelí žádné mimořádné situaci a schodek pokrývá běžné výdaje státu.
Že by bilanci hospodaření státu významněji navýšily příjmy z daní, ekonomové spíše nečekají. Hnutí ANO zvažuje sice zvýšení spotřebních daní nebo vyšší zdanění investičních nemovitostí. Taková opatření ale problém s hlubokým schodkem ale nevyřeší, státu by vynesla nanejvýš nízké desítky miliard korun.
Schillerová mluvila na tiskové konferenci i o zdanění hazardu a nikotinových sáčků. Zároveň dnes vláda schválila mimořádnou daň an rafinérské společnosti.
Další příjmy čeká vláda od znovuzavedení elektronické evidence tržeb a kontrol nelegální práce.
Podobu rozpočtu po pondělním schválení odešle vláda Sněmovně. Poslanci se předlohou začnou zabývat v říjnu. Letošní rozpočet počítá se schodkem 310 miliard korun, v případě dodržení plánu to bude znamenat čtvrtý nejhlubší deficit v historii země.
Mezi body dnešního programu vlády byl i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, Státního fondu podpory investic a rozpočet na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Kabinet by měl v souvislosti se schvalováním rozpočtu také oznámit parametry růstu důchodů, zabývat se bude i platbami státu za státní pojištěnce.
