Článek
Jedna z nejpodrobnějších analýz ukazuje, že za vítězstvím AfD v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku nestojí jen přeliv hlasů od CDU, která v současnosti vládne na regionální i spolkové úrovni.
Politický geograf Julius Kölzer z Humboldtovy univerzity prošel výsledky ve všech 218 obcích Sasko-Anhaltska a porovnal je s demografickými a socioekonomickými údaji.
Za hlavní překvapení nedělních voleb Kölzer označuje prudký růst účasti. „Věděli jsme, že poroste, ale tenhle enormní nárůst byl opravdu překvapivý,“ napsal Seznam Zprávám.
Právě v řadě venkovských oblastí, kde byla účast po desetiletí nízká, podle něj AfD dokázala přivést k urnám velké množství bývalých nevoličů. „Pro AfD je to gamechanger mezi dobrým a velmi dobrým výsledkem,“ uvádí.
Podle Kölzera strana v čistém součtu přetáhla ostatním stranám přes 100 tisíc voličů a zároveň mobilizovala přibližně 170 tisíc lidí, kteří předtím nevolili.
Nejvýrazněji účast rostla mimo velká města, například ve venkovských a demograficky slábnoucích oblastech pohoří Harz, v průmyslově-zemědělském Salzlandkreisu nebo na jihu země v Burgenlandkreisu. V Halle a Magdeburgu byl nárůst naopak nižší než zemský průměr.
V obcích s méně než pěti tisíci obyvateli získala AfD v průměru dokonce 51 procent hlasů. Až teprve ve větších městech podpora krajní pravice výrazně klesá. V kategorii obcí nad 50 tisíc obyvatel, kam patří Halle, Magdeburg a Dessau-Roßlau, dosahuje v průměru 32 procent, což je stále výrazný zisk.
Opačně to vypadá například u voličů Zelených. V nejmenších obcích se pohybují kolem pěti procent, ale ve velkých městech mají v průměru 17 procent.
Rozdíl je vidět i na samotné mapě spolkové země. V zemských volbách před pěti lety byla CDU nejsilnější ve 214 z celkem 218 obcí Saska-Anhaltska. Letos není na prvním místě ani v jediné. Ve všech 218 obcích vyhrála AfD.
„AfD je ve východním Německu mezitím dominantní politickou silou,“ říká Kölzer pro Seznam Zprávy. Dlouho podle něj tuto pozici držela CDU, od nástupu dnešní podoby AfD po roce 2016 se ale poměr postupně obrací.
Na západě Německa podle něj CDU na venkově zůstává výrazně silnější než AfD.
Už nejde jen o staré bašty
Kölzerova analýza zároveň ukazuje, že se mění i geografická základna AfD. Strana zůstává silnější v oblastech, kde v minulosti bodovaly krajně pravicové DVU, NPD nebo Republikáni. Šlo o strany, které před nástupem AfD sbíraly část nacionalistických a protestních hlasů, hlavně na východě Německa.
Tenhle vztah ale postupně slábne. AfD má vysoká čísla i v místech, kde byla starší krajní pravice relativně slabá. Podle Kölzera se její voličská základna geograficky rozšířila a stále méně se omezuje na někdejší tradiční bašty pravicového extremismu.
Nejvyšší podporu má AfD hlavně v menších obcích, které se vylidňují. Lidé tam mají v průměru nižší kupní sílu, méně často vysokoškolské vzdělání a větší roli v místní ekonomice hraje průmysl.
Kölzer ale upozorňuje, že silnější podporu AfD na venkově nevysvětluje jen složení tamních obyvatel. Žije tam sice víc skupin, které AfD volí častěji: muži, lidé s nižším nebo středním vzděláním a pracovníci v průmyslu, vedle toho ale podle experta hraje roli i samotné prostředí a problémy venkova. Jde o odchod obyvatel, stárnutí, horší infrastrukturu, slabší pracovní trh a menší sociální promíšenost.
Tenhle obraz odpovídá tomu, co politologové popisují jako „geografii nespokojenosti“. V místech, která dlouhodobě ztrácejí obyvatele a ekonomicky zaostávají, se častěji hromadí frustrace a pocit, že na ně politika zapomíná.
Kölzer ale zároveň varuje před příliš jednoduchými závěry. Porovnává celé obce, ne jednotlivé voliče. Z toho, že je AfD silnější v místě s vyšší nezaměstnaností, proto ještě neplyne, že ji volí právě nezaměstnaní.
Pozoruhodný je v téhle souvislosti ještě jeden výsledek.
Kölzer totiž v datech nenašel statisticky významnou souvislost mezi podílem cizinců v obci a podporou AfD. Podle něj v tom není žádný rozpor. „Mnoho voličů AfD je proti větší migraci, zároveň ale žijí tam, kde je jen málo cizinců, uprchlíků nebo lidí s migračním původem,“ říká.
U části voličů se podle něj představa, že je v Německu příliš mnoho přistěhovalců, „odpojila od reálného vývoje“. „Zároveň se dá dobře vysvětlit, proč jsou obavy z migrace nejsilnější právě tam, kde mají lidé jen malý sociální kontakt s přistěhovalci,“ dodává Kölzer.
Neznamená to, že migrace nebyla pro voliče důležitým tématem. Znamená to ale, že na úrovni obcí neplatí jednoduchá rovnice: čím více cizinců, tím více hlasů pro AfD.
Obavy ano, izolace už méně
Volební výsledek mezitím začíná měnit i celoněmeckou debatu o tom, jak s AfD zacházet.
Bleskový průzkum ARD DeutschlandTrend ukazuje, že Německo je v postoji k AfD rozdělené. Vítězství strany sleduje s obavami 64 procent lidí, zároveň ale 51 procent chce, aby ji ostatní strany víc zapojovaly do politické práce.
Ještě ostřejší je spor o samotného sasko-anhaltského lídra Ulricha Siegmunda. Jeho zvolení zemským premiérem podporuje 45 procent Němců, proti je 48 procent.
Jinými slovy: obavy z AfD zůstávají většinové, ale ochota držet ji důsledně mimo moc už zdaleka ne. Debata o takzvané protipožární zdi vůči AfD tak po nedělních volbách dostává nový rozměr. Dokonce i čtyři z deseti voličů CDU podporují silnější zapojení AfD.
Účet pro Merze
Povolební průzkum je zároveň další špatnou zprávou pro kancléře Friedricha Merze. Tři čtvrtiny Němců, konkrétně 76 procent, považují výsledek v Sasku-Anhaltsku za zaslouženou facku spolkové vládě.
Nespokojenost přitom dopadá především na CDU. Mezi lidmi nespokojenými s vládou jich 63 procent viní nejvíce právě křesťanské demokraty, 22 procent SPD a sedm procent bavorskou CSU.
Jen 14 procent respondentů věří Merzovi, že dokáže Německo dobře provést problémy, které zemi čekají.
Sám kancléř po volebním debaklu připustil, že si sám klade otázku, „jak se to mohlo dostat až sem“. Zároveň ale odmítl opustit dosavadní reformní kurz.
