Fico staví do voleb společné kandidáty s krajní pravicí

/Od naší spolupracovnice na Slovensku/

Kandidát na trnavského župana Peter Hambálek oznamoval kandidaturu před nápisem „Silný tým pro silný kraj“, nad kterým se tyčila loga vládních stran Směr, Hlas a SNS a k tomu mimoparlamentního hnutí Republika.

Jedná se o první otevřenou spolupráci koaličních partají s tímto krajně pravicovým hnutím, které se v současnosti objevuje na třetích příčkách průzkumů předvolebních preferencí.

Vládní poslanci koalice vedené Robertem Ficem našli s Republikou shodu na kandidátech na župany, což je obdoba českých hejtmanů, v polovině krajů. Na Slovensku se na rozdíl od Česka šéfové regionů volí přímo, vedle nich pak voliči vybírají členy krajského zastupitelstva.

Místopředseda parlamentu a jedna z nejvýraznějších tváří Směru Tibor Gašpar začátkem roku překvapil, když řekl, že Republika je „politickým subjektem, se kterým je třeba mluvit“.

„Stále je to subjekt, který je na naší politické scéně legitimní, v souladu se zákony této země. A jeho poslanci jsou dnes v europarlamentu. Takže ano, je to subjekt, se kterým je třeba mluvit,“ vysvětloval v lednu pro agenturu TASR.

O osm měsíců později vládní strany s Republikou nejen mluví, ale i kandidují. Seznam společných kandidátů na župany může ještě růst.

Koncem září mají koaliční strany zasednout a vyřadit z říjnových voleb kandidáty s malou šancí na úspěch. Robert Fico vyzval mimoparlamentní strany ochotné spolupracovat, aby si v tomto termínu udělaly objektivní přehled šancí navrhovaných kandidátů.

Přidá se také nejmenší koaliční strana SNS. „Nebudeme to rozbíjet. Pokud Anna Belousovová odstoupí (kandidátka nejmenší koaliční strany SNS na post žilinské županky, pozn. red.), bude dohoda. Krajské elity stran zasednou a řeknou, že nebudou tříštit síly,“ popsal předběžný postup předseda poslaneckého klubu SNS Roman Michelko.

Mezi kandidáty, na kterých našly koaliční strany shodu, patří dlouholetý poslanec Směru Jaroslav Baška.

Jako župan v Trenčínském kraji působí od roku 2013, na rozdíl od svých stranických kolegů se Baška vyhýbá komentování kulturních válek, jeho rétorika není útočná. V roce 2022, bezprostředně po ruském útoku na Ukrajinu, jako jediný poslanec Směru podpořil přítomnost vojsk NATO na slovenském území.

Když se ho Seznam Zprávy zeptaly, jak vnímá, že ho ve volbách podpořila i krajně pravicová Republika, neodpověděl.

Směr získal podporu stejných stran i v Trnavském kraji, kde kandiduje na župana zmíněný Peter Hambálek, syn poslance a současný místopředseda slovenské Správy státních hmotných rezerv.

Hambálek podporu krajně pravicové strany vítá. „Velice si vážím jejich podpory, a pokud získám vaši důvěru, budu županem pro všechny obyvatele bez rozdílu politického názoru,“ deklaruje Hambálek s tím, že je připraven ke spolupráci s každým, kdo má zájem posunout „kraj vpřed“.

Významné tváře krajní pravice byly také při představení kandidátů Hlasu. Branislava Becíka podpořili osobně vysoce postavený člen hnutí Republika Ondrej Ďurica nebo manželka předsedy strany Zuzana Uhríková.

Méně výrazná tvář Hlasu a jeden z mladších poslanců Igor Šimko je společným kandidátem v Košickém kraji. „Oslovil je můj program i opatření, která navrhuji, nevidím v tom zásadní zlom,“ říká o spolupráci s Republikou. Vyhýbá se však otázce, zda je ještě možné, že Hlas přehodnotí podporu kandidátů Republiky v jiných krajích.

Stejně se v oficiálním stanovisku vyjadřuje strana Hlas jako celek. Opakuje, že podporu Republiky sice přijímá, ale jejich kandidáty nepodporuje.

„V župních a komunálních volbách rozhodují především konkrétní osobnosti a podpoře našich kandidátů ze strany jiných politických subjektů se nevyhýbáme. Zároveň platí, že Hlas kandidáty Republiky nepodporuje,“ reaguje tiskové oddělení Hlasu.

Ve čtyřech zmiňovaných krajích jde o kandidáty Směru a Hlasu, kteří získali podporu Republiky. K opačnému scénáři zatím nedošlo.

Republika dosahuje v průzkumech veřejného mínění podpory nad deset procent, z domácích politických stran má třetí nejvyšší preference. Jejím nejvýraznějším kandidátem je spoluzakladatel hnutí Milan Mazurek, který se uchází o post šéfa Prešovského kraje.

Právě v souvislosti s tímto regionem sám premiér spustil spekulace o prvním společném kandidátovi, když ve Slovenském rozhlase prohlásil, že „budou-li mít voliči Směru na výběr dvojici Milan Mazurek a Milan Majerský, myslím, že je jasné, koho budou volit. Velmi dobře vědí, kdo je kdo, naprostá většina podpoří pana Mazurka“.

Milan Majerský je dosavadní župan a předseda opoziční strany KDH.

Nakonec proti němu ale Směr postavil svou kandidátku, europoslankyni Juditu Laššákovou. Dlouhodobá spolupracovnice internetového extremisty Daniela Bombice si kvůli kandidatuře na županku přesunula trvalý pobyt z Nitranského kraje na západě Slovenska do Prešovského kraje na východě.

Ještě před dvěma týdny přitom tvrdila, že kandiduje, aby voliči Směru měli koho volit. „Není problém s Republikou pro naše voliče ve Směru v Prešovském kraji. Je problém s panem Mazurkem – mnozí říkali, že oni Milana Mazurka volit nebudou. To je vyjádření našich voličů, našich členů, našich sympatizantů,“ řekla Laššáková v rozhovoru pro list Plus jeden deň.

Republika považuje postup Směru za egoistický. „Pro nás je to již uzavřeno. My jsme podpořili jejich kandidáty všude tam, kde jsme viděli smysl jít společně. Ale oni se rozhodli jít cestou egoismu a tříštění sil a všude postavili proti našim kandidátům protikandidáta. Nebudeme jim už více ustupovat,“ řekl pro Seznam Zprávy Ondrej Ďurica.

Teď se čeká na zmíněný konec září.

Předseda Ficova sboru poradců Erik Kaliňák nevylučuje, že stažení kandidatury se může týkat i Laššákové. „V rámci toho dojde k dohodám, minimálně mezi stranami Směr a Republika, Směr a Hlas, Směr a SNS, že někde své kandidáty stáhneme. Neříkám, že to musí být nutně případ Judity Laššákové,“ dodal Kaliňák.

Sama Laššáková koncem srpna odhadla pravděpodobnost stažení své kandidatury na 0,00001 procenta.