Kauza Očistec: Obžalovaní se v soudní síni navzájem obviňovali ze lží

/Od spolupracovnice na Slovensku/

Odevzdal Směr během své poslední vlády policii do rukou oligarchy Norberta Bödöra? Bývalý ředitel Národní jednotky finanční policie Bernard Slobodník tvrdí, že ano.

Slobodník je obžalovaný a zároveň jeden z klíčových svědků kauzy Očistec, která se věnuje tomu, jak se v letech 2012 až 2018 mělo rozhodovat o vyšetřování kauz týkajících se lidí napojených na Směr a rozdávat úplatky policejním funkcionářům.

K rozplétání případu, který zasahuje i do nejvyšších pater politiky, se v uplynulých dnech vrátil slovenský soud.

Slobodník u něj vypovídal o nezákonných lustracích a zmínil i bývalého prezidenta Andreje Kisku.

Někdejší policejní prezident a nynější místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar výpověď označil za „absolutně absurdní a skandální“. Tvrzení, že by policii odevzdal do Bödörových rukou, odmítl. „Jsem svéprávný,“ prohlásil.

Ve své obhajobě hovořil o tom, že právě rodinný vztah s ním měla Národní kriminální agentura (NAKA) využít při obvinění k politizaci celé kauzy a útoku proti straně Směr.

Fungování zločinecké skupiny vyšetřovatelé popsali například na kauze Váhostav. Známá firma, kde byl konečným uživatelem výhod oligarcha Juraj Široký, skončila před 12 lety v platební neschopnosti a dodavatelům chtěla v rámci restrukturalizace zaplatit jen část faktur.

Policie vyšetřovala, zda se společnost nedopustila trestného činu, když upřednostnila vybrané věřitele.

A podle výpovědi měli Gašpar s Bödörem tlačit na Slobodníka, aby se vyšetřování nedostalo přímo k Juraji Širokému.

„Za kauzou Váhostav každý v té době vnímal osobu pana Širokého, o kterém se mluvilo, že má velký vliv, že má důležité státní zakázky a mimořádně dobré styky s premiérem (Robertem Ficem) a dalšími vládními politiky,“ vypověděl muž u soudu.

Aby to bylo možné, byl podle Slobodníka případ přidělen policistovi Romanu Stahlovi, který měl být ochotný poslouchat Bödörovy a Gašparovy pokyny.

Postup policie i úplatky se podle svědků a obžaloby řešily během Bödörem vedených tajných schůzek v šestém podlaží budovy Transpetrolu.

„Když jsem vyšel z budovy Transpetrolu, sedl jsem si do motorového vozidla, otevřel bílou obálku, přepočítal peníze a zjistil, že v ní bylo 20 tisíc eur v nominální hodnotě 100 eur a vyšší,“ popsal Slobodník svůj první přijatý úplatek právě kvůli tomu, aby byl Široký z vyšetřování vynechán.

Mluvil rovněž o tlacích, které od dvojice pociťoval. „Jednoznačně na mě byl vyvíjen tlak a dá se říct, že někdy opravdu se zvýšeným hlasem a s příkazem, že je třeba mít na zřeteli, aby osoba pana Širokého a jeho rodiny nebyla nikdy spojena se žádnou trestněprávní činností, která by z tohoto spisu mohla vyplynout.“

Vyšetřování Juraje Širokého skutečně vynechalo. Vinu za postup ale později nesl jen bývalý generální ředitel Váhostavu a tehdejší předseda představenstva Ján Kato, který dostal podmíněný trest.

„Toto byl klíčový svědek a on si vymyslel skutek, který se nemohl stát,“ zhodnotil Slobodníkovu výpověď Marek Para, právní zástupce Gašpara a Bödöra, který je zároveň poradcem premiéra Roberta Fica.

Část svědectví se mu podařilo zpochybnit. Slobodník po výpovědi Tibora Gašpara přiznal, že se v části výpovědi mýlil. Jedná se konkrétně o posudek v kauze Váhostav, kde původně tvrdil, že jeho psaní Bödör s Gašparem přidělili spřízněnému znalci Mariánu Kočnerovi (jmenovec muže spojovaného s vraždou novináře Jána Kuciaka, pozn. red.).

Obhajoba prokázala, že posudek vypracovala bratislavská advokátní kancelář Čipák. „Člověk jedná proto, že chce mluvit pravdu. Může se po tolika letech mýlit. Zase jsem celou noc nespal a přemýšlel o Váhostavu,“ řekl Slobodník u soudu.

Kočnera zmínil Slobodník kvůli dalšímu úplatku, který popisoval – 50 tisíc eur, o něž se podělil s již zmíněným Stahlem a Kočnerem (oba měli dostat po 15 tisících eur). Na tom, že takový úplatek převzal a rozdělil, Slobodník trvá. Připustil ale, že to mohlo být v jiné kauze.

„Pokud se vyjádřil, že to možná bylo jinak, je to jeho výpověď a já do ní zasahovat nebudu,“ komentoval to jeho advokát Ján Dulovič s tím, že jde jen o jeden z 20 skutků, které jeho klient v případu popisuje.

Marek Para to vidí jinak. „Nedá se jen při jednom skutku říci, že je to omyl. Celá integrita výpovědi je nespolehlivá,“ nechal se slyšet.

Zatím není jasné, jak se k věci postaví dozorový prokurátor Bohdan Čelovský, jehož tento týden při jednání zastupoval Matej Izakovič.

Tibor Gašpar se ke slovu dostal během pondělí a úterý. U soudu prohlásil, že údajná setkání v budově Transpetrolu jsou výmyslem, aby mohla vzniknout verze o fungování nějaké zločinecké skupiny.

„Považuji za skandální, co jsme tu slyšeli. Bernard Slobodník jako kajícník svými výpověďmi způsobil obvinění množství osob a dlouhé měsíce až roky trvající vazby,“ prohlásil současný místopředseda parlamentu.

„Vysloveně lžete, že jste ani jednou nebyl v budově Transpetrolu v ulici Odbojářů. Byl jste tam nesčetněkrát. Můžete si ze mě dělat blázna,“ oponoval bezprostředně Slobodník.

Se Slobodníkem však Gašpar našel shodu jinde. Potvrdil, že se s nitranským oligarchou, jehož rodinná SBS Bonul vydělávala na státních zakázkách během vlád Směru, setkávali v Pivnici Radošina. „Byla to klasická předvánoční večeře,“ popsal. Přítomen měl být i korunní princ Směru Robert Kaliňák, účast někdejšího speciálního prokurátora Dušana Kováčika ale zpaměti potvrdit nedokázal.

Stejnou strategii zaujal při obhajobě i Bödör. „Viděli jsme v přímém přenosu, jak probíhalo vyšetřování v letech 2020 až 2023. Kupovali si kajícníky za vymyšlené historky, za cokoli,“ prohlásil u soudu na adresu tehdejší vlády muž, který je kromě Očistce obžalován i v kauze Dobytkář. V té jde o rozsáhlou korupci spojenou s netransparentním přidělováním dotací v Půdohospodářské platební agentuře. Ke zbytku obvinění se nevyjádřil. Řekl, že tak učiní, až budou upřesněny některé skutky v obžalobě.

Bernard Slobodník u soudu popsal i další údajné ovlivňování vyšetřování. Šlo o případ společnosti Interstore Group, podezřelé z karuselových podvodů, který se snažil podnikatel Boris Trantalič řešit. Přes prostředníka Petra Javorčeka si měl zajistit, aby se policie a finanční správa přestaly o jeho firmu zajímat. A předat úplatek 500 tisíc eur.

Peníze si měli rozdělit bývalý šéf kriminálního úřadu finanční správy Ľudovít Makó, funkcionář finanční správy Martin Fleischer, Slobodník, Gašpar a Bödör. Trantalič podplácení odmítl, stejně jako Bödör s Gašparem.

Slobodník krátce zmínil i to, že policie v té době vyšetřovala firmu KTAG tehdejšího prezidenta Andreje Kisky. „Gašpar otevřeně řekl, že je jeho úhlavní nepřítel. Z jakých důvodů, to nebudu nijak konkretizovat, protože ani on nám to nekonkretizoval,“ řekl.

Firma KTAG se neoprávněně snažila v účetnictví uvést i věci, které souvisely s Kiskovou prezidentskou kampaní. Podezření z daňového podvodu se začala veřejně řešit v roce 2017, tedy několik let po Kiskově nástupu do funkce. „Také musím uvést, že dost často, a to hlavně ze strany pana Bödöra, mi bylo vyčítáno, že nemám věc řádně pod kontrolou. Že se tato věc pomalu vleče,“ dodal Slobodník.

Obhájce Para považuje Slobodníkova prohlášení o tom, že Kiska byl pro Gašpara úhlavním nepřítelem, za politizaci procesu.

Sám Gašpar na závěr v soudní síni prohlásil, že doufá, že v parlamentu projde novela o kajícnících. Ta by zavedla šestiměsíční lhůtu, ve které by mohli obvinění vypovídat o veškeré trestné činnosti, o které vědí. Pokud by se časem ukázalo, že policii nepředali všechny informace, spolupráce by skončila a jejich výpovědi by byly zpochybněny.