Recenze: Kluk se zamiluje na přijímačkách. Nový seriál České televize se povedl

Matty má běžné starosti deváťáka – přijímačky, první lásky. Jen jeho první láska se jmenuje Radek.

Šestidílný seriál Filter z produkce České televize je po dřívějším TBH nebo Vlastně se nic nestalo dalším počinem lákajícím mladší publikum na platformu iVysílání. Scenárista a režisér David Semler si zaslouží uznání už proto, že se mu daří vykreslit obyčejné starosti náctiletých bez ohledu na to, jaké mají sexuální a vztahové preference.

Matty v podání Antonia Šopoského při přijímačkách na výtvarnou školu potkává poněkud namistrovaného Radka. Má pocit, že pohořel, že se pedagogové jeho kresbám spíše vysmáli, ale Radek v podání Adama Buše pro ně nachází pochopení. A nejen pro ně. Jenže Radek má také přítelkyni Nikolu. A to je jen počátek toho, proč bude vztah mezi oběma chlapci velmi komplikovaný.

Filter není tradičním příběhem o coming outu, ten už má Matty za sebou. Matka v podání Marthy Issové je mu oporou, babička, již hraje Simona Peková, tento fakt zjevně přijala tak napůl. Takže se hrdinovi tu a tam snaží dohodit děvče, obvykle vnučku nějaké své přítelkyně.

Tyto situace ale nikdy nejsou na sílu, jde o zachycení nějaké všednodenní dynamiky, která nicméně nepřispívá k tomu, aby Matty činil ta nejlepší životní rozhodnutí.

David Semler vypráví o světě, kde je homosexualita normální. Matty má dva nejlepší kamarády: Kláru a Tondu. Tonda se jako gay stýká se staršími muži z internetu, zřejmě si tím i přivydělává.

Všichni tři se ocitají na křižovatce, nejraději by studovali spolu na hotelovce, ale Klára z různých důvodů pomýšlí na gymnázium, zatímco Matty neví, zda je pro něj to pravé umělecká střední, i kdyby se na ni dostal.

Tvůrcům se daří pozvolna charakterizovat postavy jako jedince, kteří všichni mají své problémy. Radek z mnoha důvodů může působit jako hajzlík, manipulátor, dokonce šikanátor. Ale nezůstane jen u toho.

Matty zase vypadá jako ten zraněný, oběť. Ale sám vyřešení situací nepomáhá nerozhodností, neochotou či neschopností postavit se k některým věcem přímo. Může za to jistě i fakt, že jako malý přišel o otce a tehdy se s ním všichni ve třídě přestali bavit. Nyní má pocit, že by se situace mohla opakovat.

Filter věrohodně zachycuje spletitý kolektiv dospívajících. Ale také svět dospělých, kteří ovšem hrají jen vedlejší role. Část příběhu se odehrává na adaptačním kurzu, kde se Radek i Matty ocitají mezi vrstevníky v situaci, kdy se rychle vrší drby a předsudky, ale také tu vznikají nové vazby.

Režie přesvědčivě pracuje se spoustou postav, které se teprve seznamují. Ještě tu neexistují žádné jasné hierarchie, jakkoli je zřejmé, kdo dokáže být oblíbený a okouzlující, i když si to nezaslouží, a kdo je neprávem outsider.

Seriál jistě nabízí munici i kritikům. Důraz klade převážně na jiné než heterosexuální vztahy, mnoho postav tu má k sexualitě či vlastní identitě řekněme otevřený postoj. Lze si představit námitky, že přece v tak úzkém vzorku společnosti je takové procento LGBT lidí přehnané. Ale pokud se zbavíme paniky, že se nám kdosi snaží rozbořit naše zkostnatělé představy o světě, není těžké nahlédnout, že tvůrcům jde o něco jiného než „propagovat“ nechtěné novoty.

Seriál chce nepochybně mít i určitý edukativní rozměr. Zabývá se například problematikou pohlavně přenositelných chorob. Ale i přes relativně krátkou celkovou stopáž okolo dvou a půl hodiny, která si žádá určité zhuštění, většina motivů účelně zapadá do děje. A vždy jsou důležitější vlastnosti hrdinů či složitá povaha jejich vztahů než sexuální orientace.

Filter je zkrátka zdařilý seriál ze školního prostředí, jemuž se daří postihnout zranitelnost a nejistoty patřící k tomuto věku. Cenné na něm je, že příliš nerozlišuje, koho se týkají. Nevyobrazuje svět, v němž je coming out středobodem všeho, kde takzvané vyoutování představuje milník, po němž se vše změní.

Až na několik málo vtípků od vrstevníků není samotná orientace hrdinů problémem či překážkou. Spíše si všichni musí vyřešit jiné vnitřní potíže. Zároveň tvůrci nezastírají, že být gay může věci spíše komplikovat.

Filter není prostý dramatických zvratů, ale zároveň nikdy nezachází do extrémně vyhrocených řešení. I zásadní skutky často sděluje mimoděk v obyčejném dialogu.

David Semler vypráví s podobnou přesvědčivostí o hrdinech, ať už zrovna řeší partnerské, přátelské, nebo rodinné vztahy. Což není vůbec málo. Nestaví na výrazné stylizaci, spíše na důkladném scénáři, jakkoli není prostý některých zkratek a občasných trochu návodných dialogů.

Jako jeden z mála českých seriálů umí Filter zachytit svět mladých způsobem, jenž může zafungovat jak na vrstevníky hrdinů, tak na jejich rodiče. Nezůstává u toho, aby nabídl jen přehlídku důležitých témat. Spíše nabízí postavy, jimž lze být nablízku.