Česko straší oživení minulosti. Spor o Benešovy dekrety může změnit Evropu

Debata o Benešových dekretech se do české politiky nevrátila. Přesto se k ní Praha znovu musí vyjadřovat. Důvodem není domácí spor, ale vývoj u sousedů – především na Slovensku a v Maďarsku. A právě tamní politická rétorika může podle diplomatů i politiků začít komplikovat vztahy ve střední Evropě, o jejichž narovnání přitom vláda Andreje Babiše (ANO) usiluje.

V sázce přitom není jen napětí mezi Bratislavou a Budapeští. V krajním případě by se mohly znovu otevřít i otázky, které se Česku podařilo s Německem před lety uzavřít. „Pro nás je to opravdu velmi silný varovný signál. Musíme opravdu od začátku v komunikaci s maďarskou stranou říct, že jsme na straně Slovenska, že stejně jako Slovensko máme ten postoj jasný, že jsou pro nás Benešovy dekrety nezpochybnitelné, nepřekročitelné a součástí právního řádu,“ zdůraznil šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček. Podle něj navíc některá vyjádření z maďarské politiky překračují dosavadní hranice.

Opozice ale upozorňuje, že spor má i konkrétní rovinu. „To, co Slovensko dělá, je, že znovu využívá Benešovy dekrety k zabavování půdy maďarských bývalých občanů, například kvůli výstavbě dálnic,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Jádro problému leží ve vztazích mezi Slovenskem a Maďarskem. Slovenská vláda loni prosadila zákon, který kriminalizuje zpochybňování poválečného uspořádání včetně dekretů. Budapešť to ostře kritizovala a téma se rychle stalo součástí politického boje.

Nový faktor přinesly i maďarské volby. Byť někteří předpovídali, že téma skončí s volební kampaní, situace se neuklidnila. Vítěz voleb a už brzy maďarský premiér Péter Magyar označil i po volbách Benešovy dekrety za jednu z priorit ve vztazích se Slovenskem. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, s nímž v úterý telefonoval, podmiňuje další politická jednání právě řešením této otázky.

Maďarská strana požaduje například záruky, že Slovensko přestane konfiskovat majetek příslušníků maďarské menšiny na základě dekretů. Bratislava naopak trvá na jejich nedotknutelnosti.

Podle politologa Víta Dostála je situace citlivá především kvůli tomu, že Slovensko s dekrety stále v praxi operuje. „Ve slovensko-maďarských vztazích je to citlivější i proto, že slovenské úřady s nimi dodnes pracují nebo se využívají politicky,“ řekl redakci.

Právě tady může vzniknout problém i pro Česko. Visegrádská čtyřka, kterou česká vláda znovu zmiňuje jako důležitý formát spolupráce, může narazit na hluboký spor dvou svých členů. „Nová maďarská vláda deklaruje zájem o maďarské menšiny v okolních zemích,“ naznačil Dostál.

Slovensko-maďarská debata byla sice především předvolebním bojem o voliče maďarské menšiny, její dopady by ale mohly být mnohem širší pro celý region. „Klíčové je, aby se Česko do debaty o dekretech nenechalo vůbec zavléct,“ upozornil diplomatický zdroj redakce.

Česká politická reprezentace každopádně v tomto případě zní unisono: Benešovy dekrety nejsou téma k otevření.

„Z České republiky musí znít stejně silně jako doposud, že platnost Benešových dekretů pro nás není téma k diskuzi, jsou neprolomitelné,“ potvrdil místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). Jasno má také exministr zahraničí Jan Lipavský. „Na Benešovy dekrety nesahat,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy.

Jednoznačný postoj má i současná diplomacie pod vedením Petra Macinky (Motoristé). „Pro Českou republiku je toto téma uzavřeno, jeho znovuotevření nepřipustíme,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy poradce ministra Jan Zahradil.

Česko má s tématem dekretů jinou zkušenost než Slovensko. Ve vztahu k Německu se ho podařilo postupně odsunout z politické roviny. Klíčovou roli sehrála česko-německá deklarace z roku 1997, která potvrdila, že obě strany nebudou otvírat otázku majetkových nároků. Díky tomu se podařilo přesunout historické spory z politiky do společenské debaty.

Podle bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka se tento stav zatím nemění. „V česko-německých vztazích věřím, že jsme téma dekretů už překonali. Nevěřím, že by to vyvolalo nové pnutí, pokud to nezačnou politicky zneužívat zástupci krajní pravice,“ sdělil redakci.

Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer zase zdůraznil odpovědnost politické reprezentace. „Pokud se bude chovat odpovědně, pak žádné politické pnutí nebude. Budovat dobré sousedské vztahy je strategickou prioritou,“ uvedl.

Přesto existují v diplomatických kruzích obavy. Právě to, že se o dekretech znovu mluví jinde, může českou pozici komplikovat. V Německu sílí krajně pravicová AfD, která v minulosti Benešovy dekrety kritizovala. A jak upozorňují diplomaté, návrat tématu do regionální politiky by mohl dát podobným hlasům nový prostor. „Pokud od někoho z Německa hrozí nebezpečí, je to AfD, součást Patriotů pro Evropu, mimochodem,“ poznamenal politolog Dostál.

Největší obava české diplomacie je tak jednoduchá: Že by se spor mezi Slovenskem a Maďarskem přelil dál. Pokud by například Slovensko začalo systematicky řešit majetkové otázky jinak než dosud, mohl by vzniknout tlak i v dalších zemích. Včetně Česka. „Co udělají sudetští Němci? Přijdou a řeknou: Začněte vracet majetek i nám,“ popsal jeden z diplomatických zdrojů.

Takový scénář by znamenal zásadní otřes dosavadního uspořádání, na kterém stojí česko-německé vztahy i širší stabilita regionu.

Napětí může zesílit i květnový sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Půjde o první podobné setkání na českém území. Organizace přitom už dříve ustoupila od požadavků na vracení majetku a vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci se postupně zlepšovaly. Právě proto by podle diplomatů bylo nešťastné, kdyby se ve stejnou dobu v regionu znovu rozhořela debata o poválečných poměrech.

„Česká republika tak stojí v paradoxní situaci. Na jedné straně má stabilní vztahy s Německem a jasně definovaný postoj k dekretům. Na druhé straně ji může zasáhnout spor, který sama nevyvolala,“ dodal zdroj.

Debata na Slovensku a v Maďarsku podle něho ukazuje, že historická témata se mohou kdykoli vrátit – zvlášť když se stanou nástrojem politického boje. A právě to je pro Prahu největší riziko.

Ne že by Benešovy dekrety někdo otvíral doma. Ale že je začnou znovu otvírat jinde.