Článek
Benešovy dekrety je souhrnný název pro zákony, které vydával prezident republiky Edvard Beneš v době druhé světové války a v prvních měsících po osvobození v roce 1945. V době takzvané ústavní nouze, kdy nefungovalo Národní shromáždění, bylo takto vydáno 106 dekretů. Řešily především poválečné uspořádání a obnovu právního pořádku československého státu. Nový parlament je pak zpětně schválil.
Co obsahují Benešovy dekrety
Dekrety se týkaly například činnosti zahraničního odboje nebo vedení války. Takzvané retribuční dekrety řešily potrestání nacistických zločinců a těch, kteří jim pomáhali, nebo trestání některých provinění proti národní cti. Jiné dekrety řešily konfiskaci a znárodnění nepřátelského majetku nebo občanství osob především německé a maďarské národnosti. Další část dekretů se věnovala i školství: rušily například školné a zakládaly nové vysoké školy (např. AMU nebo vybrané lékařské fakulty).
Odsun obyvatelstva
Benešovy dekrety jsou často zmiňovány v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva. Přesun německého obyvatelstva ze střední Evropy ale ve skutečnosti vycházel z mezinárodních dohod vítězných mocností, především z Postupimské dohody z léta 1945. (Nutno dodat, že odsun měl u svou dřívější "divokou" fázi.) Benešovy dekrety představovaly vnitrostátní právní oporu pro kroky, které s odsunem souvisely – zejména zbavení občanství a konfiskaci majetku především Němců a Maďarů.
Česko-německé vztahy
V roce 1950 vzniklo Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL, v Česku nazývané i Sudetoněmecký landsmanšaft), které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Jejich cíle zahrnovaly i znovuzískání majetku zkonfiskovaného před rokem 1948.
Vztahy mezi Čechy a Němci byly dlouho napjaté, po roce 1989 se ale narovnaly. Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov zmínku o usilování o vrácení majetku vypustilo, řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Vedle omluvy prezidenta republiky Václava Havla v roce 1990 bylo důležité i vyjádření lítosti premiéra Petra Nečase v roce 2013.
Je možné dekrety zrušit?
Podle právních expertů je celá debata o zrušení dekretů nesmyslná a jejich případné zrušení by nic nového nepřineslo. Majetkové poměry s Němci vyřešily mezinárodní smlouvy.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z roku 2021 týkající se vrácení části pozemků Cisterciáckému opatství ve Vyšším Brodě ukázal, že Benešovy dekrety nemusí být překážkou restitucí vždy. O navrácení majetku se snaží například i rod Lichtenštejnů.
