Článek
Půlroční vězení má nově na Slovensku hrozit lidem za zpochybňování prezidentských dekretů, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny. Vyplývá to z novely trestního zákoníku, kterou ve čtvrtek schválil slovenský parlament. Opozice změnu předem kritizovala, stejně jako zástupci početné maďarské menšiny na Slovensku. Schválený zákon, který obsahuje i další změny ve slovenském trestním právu, ještě posoudí prezident Peter Pellegrini.
Předlohu prosadili poslanci vládní koalice poté, co nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko v listopadu vyzvalo úřady k tomu, aby v nových případech právě na základě dekretů už neusilovaly o konfiskaci majetku. Vládní politici tvrdili, že PS chce zrušit uvedené dekrety, což toto opoziční hnutí odmítlo. Téma dekretů zaznělo i při čtvrtečním jednání zástupců české sněmovní menšiny s opozičními slovenskými kolegy v Bratislavě.
Slovenský parlament zavedl do trestního zákoníku nový trestný čin s názvem Popírání mírového uspořádání po druhé světové válce. Podle něj bude trestní stíhání hrozit tomu, kdo popírá nebo zpochybňuje mírové uspořádání poměrů po druhé světové válce, které vzniklo na základě právních aktů orgánů v bývalém Československu.
Poslanci v doprovodném dokumentu poukázali na usnesení slovenské sněmovny z roku 2007 o nedotknutelnosti poválečných dokumentů a na listopadové usnesení slovenské vlády, která odmítla případné otevření prezidentských dekretů.
Uvedený návrh opozice označila za útok na maďarskou menšinu. Předlohu kritizoval také předseda neparlamentní strany Maďarská aliance László Gubík, jehož formace zastupuje Maďary žijící na Slovensku. Také právníci už dříve upozornili, že některé slovenské úřady i 80 let po skončení války nadále usilují o konfiskaci majetku na základě takzvaných Benešových dekretů.
Dekrety prezidenta republiky, jak se tehdejší československé právní předpisy oficiálně nazývají, vydával Edvard Beneš v průběhu druhé světové války a krátce po jejím konci.
Slovenská vládní koalice do trestního zákoníku prosadila také ustanovení o trestání těch, kdo ve spolupráci s jiným státem nebo jeho představitelem poruší zákaz vést volební kampaň ve prospěch nebo v neprospěch politických stran.
Slovenský premiér Robert Fico letos v létě obvinil britské ministerstvo zahraničí, že přes mediální agenturu platilo influencery, aby ovlivňovali předloňské parlamentní volby v neprospěch jeho strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Londýn to odmítl. Podle dostupných informací byla kampaň zaměřena na podporu účasti mladých lidí ve volbách.
Vládní poslanci rovněž hlasovali pro to, aby nově bylo možné zpochybnit výpovědi některých obviněných, kteří spolupracují s policii a svědčí proti spolupachatelům. Podle opozice má tato změna pomoci obžalovanému místopředsedovi sněmovny za Směr-SD, bývalému policejnímu prezidentovi Tiboru Gašparovi a může také zkomplikovat vyšetřování trestných činů mafiánských skupin. Tuto část novely kritizoval také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
Vládní koalice uvedené změny zařadila do projednávané předlohy až dodatečně. Vláda původně navrhovala doplnit trestní zákoník pouze o ustanovení, že opakované drobné krádeže budou v zemi znovu trestným činem. Kabinet tak učinil po dřívější kritice od opozice i podnikatelů, že se krádeže v zemi začaly rozmáhat. Loni kabinet v rámci rozsáhlých změn v trestním právu prosadil nejen například zrušení elitního útvaru prokuratury, ale i to, že opakované krádeže zboží nízké hodnoty se staly pouze přestupkem. Za ten viníkovi v zemi hrozí pokuta, nikoli vězení.
Během hlasování opoziční poslanci pískali na píšťalky a křičeli „ostuda“. Téměř také došlo k potyčce mezi šéfem opozičního hnutí Slovensko Igorem Matovičem a dvěma vládními poslanci, kteří se s expremiérem Matovičem přetahovali o jeho transparent.
