Děckař se ptá, co na bolest hlavy. Dostatek tekutin nepomůže

Ve studiu s populárním lékařem tentokrát byla neuroložka a bývalá primářka neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice v pražské Krči, docentka Jolana Marková. Společně řešili, jak bolesti hlavy správně léčit a jak rozpoznat její spouštěče. „Probereme bolesti hlavy, co na ně pomáhá, co nepomáhá, a dotkneme se i tématu migrén,“ předeslal v úvodu Cyril Matějka. Výsledkem je následující desatero nejzajímavějších poznatků, které mohou změnit váš pohled na tento běžný zdravotní problém.

Prvním překvapením je, že migréna se může objevit i u lidí, kteří na ni nikdy v životě netrpěli. Sama neuroložka Jolana Marková je toho příkladem. „Představte si: až do covidu mne hlava nebolela, migrénu jsem neznala. Ale po covidu, když se chystá změna počasí a nastoupí tlaková níže nad Německem, dostávám to, co mi pacienti líčí i jako možné příznaky migrény,“ svěřila se v podcastu. Dodala, že výzkum sice neukázal diametrální nárůst případů v populaci, ale covid-19 či očkování proti němu pacienti jako spouštěč zmiňují velmi často.

Lidé často žijí v představě, že za bolestí hlavy stojí nedostatečný pitný režim. Doktorka Marková to však vidí jinak. „Tak to je jeden z těch mýtů, že když piju hodně tekutiny, nebolí mě hlava. Není to pravda. Každý má pít tak, jak se cítí. Samozřejmě nemáme vyschnout, měli bychom něco vypít během dne, ale pít tři litry tekutiny je zbytečné,“ vysvětluje.

Pokud už vás ataka bolesti nebo migrény přepadnou, nejdůležitější je reagovat okamžitě. Přecházení symptomů se nevyplácí, zejména v zaměstnání. „Když si rychle vezmete lék a lehnete si na půl hodiny, tak máte šanci, že za hodinu budete moci zase pracovat. Když to přechodíte, vezmete lék pozdě, tak můžete pak taky ležet tři až čtyři hodiny nebo víc,“ varuje neuroložka. Dnešní šéfové už mají podle ní pro tyto stavy větší pochopení díky lepší osvětě.

Univerzální pilulka na bolest neexistuje. Zatímco někomu zabere běžný ibuprofen, jiný potřebuje paracetamol nebo novalgin. Volba léku závisí na věku a přidružených chorobách – například lidem užívajícím léky na ředění krve lékaři Brufen nedoporučí. Roli hraje i tělesná konstituce. Když se Cyril Matějka zeptal, zda si má lék se 400 mg účinné látky vzít člověk s váhou 60 kilo, nebo 100 kilo, odpověď byla jasná: u nižší váhy začít s menší dávkou, u stokilového člověka rovnou s tou vyšší, protože běžná dávka obvykle nestačí.

Mnoho lidí sahá po šumivém hořčíku ve chvíli, kdy už jim „třeští“ hlava. Podle doktorky Markové je magnesium skvělé, ale jeho síla tkví v něčem jiném. „Hořčík je báječná věc na bolesti hlavy obecně (…), ale opravdu spíš preventivně. To, že ho berou moje pacientky akutně, velkou slávu neudělá, ale preventivně to je vhodné,“ uvádí věci na pravou míru.

Kombinace analgetika a silné kávy je u pacientů velmi oblíbená a často ji využívají i sami lékaři. Kofein totiž dokáže účinek léků zesílit. „Část mých pacientů a pacientek při atace bolesti hlavy, třeba migrény, si bere právě Aspirin a silnou kávu. Většinou kofein pomůže,“ říká Jolana Marková a dodává, že kávou sama zahajuje léčbu při změnách počasí. Zároveň však upozorňuje, že je to individuální, a existují i lidé, kterým káva naopak přitíží.

Dlouhé sezení u počítače nebo neustálé ohýbání krku k mobilním telefonům má rozhodně svůj vliv. Bolest hlavy od krční páteře není mýtus, byť o tom vědci občas vedou spory. Často jde o funkční změny ve svalech a vazech, které moderní zobrazovací metody neodhalí. „To neznamená, když na rentgenu nemám nic, že mě hlava nemůže bolet od krční páteře,“ vysvětluje lékařka. U mladých lidí by však taková bolest měla nastat, jen pokud dělají nějaké extrémní sporty, či u fotbalistů kvůli hlavičkování. Někdy se za potížemi skrývají i špatně zvolené multifokální brýle, které člověka nutí do nepřirozené polohy hlavy.

Lidé tyto dva pojmy neustále zaměňují, ačkoliv se projevují zcela odlišně. Tenzní bolest hlavy (často právě od krční páteře, nevyspání či stresu) bývá tupá, tlaková a pacient ji vnímá jako svírající obruč nebo čelenku kolem hlavy. Naopak migréna je pulzující, narůstající a doprovází ji celá škála dalších příznaků. „Migréna kromě bolesti má ještě další nepominutelné znaky. Vadí světlo, nesnáším hluk, nesnáším vůně… Pak se mi udělá taky špatně od žaludku a když to nezvládnou léky, občas se i zvrací,“ popisuje neuroložka. Asi pětina migreniků zažívá i tzv. „auru“ – zrakové vjemy, které vypadají jako blikající body nebo pohybující se barevné obrazce, a objevují se těsně před vypuknutím samotné bolesti.

Protože při migréně může být nemocnému často nevolno, klasické polykání tablet selhává – pacient je jednoduše vyzvrací dřív, než stačí zaúčinkovat. V takové chvíli přicházejí na řadu alternativní formy. Velmi efektivní jsou čípky (např. indometacin), které fungují jako rychlá náhrada injekce a pomáhají na více druhů bolestí. Modernější variantou jsou nosní spreje, ty jsou však specifickým lékem výhradně na migrénu (sumatriptan) a na jiný typ bolesti nezaberou.

Skutečnou revolucí v medicíně je biologická léčba (anti-CGRP), která se podává ve formě injekcí (autoinjektorů do břicha či stehna), infuzí nebo tablet. Pokud pacient splní přísná kritéria (zpravidla více než čtyři až šest těžkých migrenózních dnů v měsíci), hradí ji pojišťovna. A úplně mění situaci nemocných: „Tohle jsem nezažila u žádného jiného onemocnění, protože lidé mi říkají: ‚Já mám úplně jiný život. Já žiju jiný život, já se nebojím si naplánovat dovolenou, koupit si lístky do divadla…‘,“ uzavírá doktorka Marková.

A jaká je nejlepší rada na závěr pro ty, kteří se snaží žít až příliš dokonale podle internetových příruček, odpírají si kávu i alkohol, a přesto je hlava bolí? Podle neuroložky občas stačí prostě polevit ze stresu a dopřát si trochu radosti: „Kdyby si ti vystresovaní pacienti dali steak na večeři a k němu dvě deci červeného, tak by to možná nebylo tak zlé.“