Léky nezapíjejte černým čajem, pozor na grep a byliny. Probiotika nemají smysl

Většina lidí tuší, že třezalka se nesmí užívat s léky na srážlivost krve. Někdo slyšel, že některá antibiotika se nesmějí zapíjet mlékem. Tím ale povědomí o lékových interakcích obvykle končí. Přitom existují vyšší desítky tisíc případů rizikových lékových interakcí.

„Léky se ovlivňují navzájem, mohou zeslabit či zesílit svůj účinek. Ten ale mohou hodně ovlivnit i různé rostlinné přípravky a čaje nebo také koření,“ říká farmakolog a farmaceut Josef Suchopár. Ten se lékovými interakcemi zabývá dlouhodobě, je autorem odborných publikací na toto téma. Působí ve firmě DrugAgency, která vyvinula software, upozorňující na možná rizika. Používá ho většina nemocnic a také mnoho ambulancí či lékáren.

To, jak častou záležitostí vzájemné lékové interakce jsou, se dá ukázat třeba na příkladu léků na vysoký cholesterol zvaných statiny. V první desítce nejčastěji předepisovaných přípravků najdeme hned dva z nich, atorvastatin a rosuvastatin.

Atorvastatin se například nemá zapíjet grepovou šťávou. „Grepovou šťávu sice mnoho lidí nepije, ale grepy nebo pomelo jí běžně. Studie přitom ukázaly, že problematické mohou být už pouhé dva decilitry,“ přibližuje farmaceut. Rosuvastatin zase reaguje s mnoha dalšími léky, které ovlivňují jeho transport z jaterní buňky do žlučníku, což může pacienta poškodit.

Typickým příkladem je cyklosporin, používaný při autoimunitních onemocněních nebo po transplantacích. Tato kombinace může výrazně zvýšit hladinu rosuvastatinu v krvi a tím i riziko vážných svalových potíží. Do interakcí se statiny mohou vstupovat také některé léky užívané při cukrovce nebo vybraná antivirotika, která mohou účinek statinu rovněž zesílit.

A když tento lék na cholesterol člověk zapije čajem místo vody, hůře se vstřebává. Pokud by ho člověk zapil čajem mátovým, měl by vědět, že konkrétně tahle bylina může urychlit odbourávání některých statinů a snížit jejich koncentraci v krvi o dvacet až čtyřicet procent. Léky pak účinkují méně a kratší dobu. Podle Josefa Suchopára hodně záleží třeba na koncentraci mentolu v mátě a hodně se liší i vnímavost lidí na vzájemné ovlivnění léku a bylin. Ale považuje za lepší vždycky s ním počítat než doufat, že zrovna u mě to nebude tak výrazné.

Vzájemných lékových interakcí existují desítky tisíc. Asi deset tisíc z nich patří do kategorie kontraindikací. To znamená, že společné užívání úplně mění charakter léku a ten místo, aby pomáhal, začíná škodit a může člověka ohrozit na zdraví.

Mezi nebezpečné, a přitom časté kombinace patří antidepresiva, typicky paroxetin či fluoxetin, užívaná spolu se silným lékem na bolest tramadol. „Výsledkem je snížení účinku léku na bolest a zvýšení rizika nežádoucích účinků. Tramadol patří mezi slabé opioidy a vyžaduje obezřetný přístup. Obecně je kombinace opioidů s antidepresivy nevhodná, i když samozřejmě existují pacienti, kteří potřebují obojí – pak je ale nutné postupovat velmi opatrně,“ říká farmaceut. Lék na bolest by proto měl ideálně předepsat lékař, který posoudí možné vzájemné reakce.

Potíže ale mohou způsobit i běžné volně prodejné léky na bolest. Obyčejný Paracetamol například ovlivňuje léčbu nádorových onemocnění přípravky zvanými inhibitory kináz. Mění jejich bezpečnost a pacienti by si proto třeba na bolest hlavy měli vzít nějaký jiný lék.

Aby to bylo ještě složitější, ne všechny lékové interakce jsou problematické. „Některé jsou dokonce výhodné – třeba u léčby vysokého krevního tlaku nebo cukrovky, kdy vhodně zvolená kombinace více léků vede k vzájemnému posílení účinku. Díky tomu je možné snížit dávky léků a pacienti tak pociťují pacienti méně nežádoucích účinků,“ říká Josef Suchopár.

„Možností, jak zkontrolovat rizika spojená s lékovými interakcemi, je hodně. Poradí Google nebo umělá inteligence. V porovnání s předchozími verzemi šla kvalita informací například v případě ChatGTP5 hodně dopředu, ale pořád jsou to jenom stroje, a pokud jsme nejistí, je lepší poradit se s člověkem,“ doporučuje farmaceut.

Lékaři mohou nahlížet do lékového záznamu pacienta, v němž vidí, co všechno užívá – týká se to samozřejmě léků na předpis, ale můžete s nimi probrat i léky volně prodejné, které si kupujete sami. Mnohé ordinace a lékárny mají software, který je upozorní na nevhodné interakce. Může se ale stát, že lékařům se do této debaty nebude chtít, protože konzultace zaměřené na racionální farmakoterapii pojišťovny nehradí.

Jak si tedy pomoci? „Je možné zajít se poradit do lékárny. Je spousta lékárníků, kteří o to mají zájem a také se mohou podívat do lékového záznamu,“ má další tip Suchopár. A pozor! Volně prodejné léky, mezi které patří i potravinové doplňky jako jsou čaje nebo výtažky z bylin, v lékárnách většinou prodávají farmaceutičtí asistenti. Když se chcete poradit, vyžádejte si radu lékárníka - ten obvykle stojí u pultíku, kde se vydávají léky na předpis.

Je možné využít i bezplatnou českou aplikaci Molecula, která rovněž dokáže vyhodnotit kombinace léků na předpis i těch volně prodejných.

Pojištěnci OZP mají výhodu, protože ta svým klientům nabízí kontrolu lékových interakcí prostřednictvím aplikace Vitakarta, kterou je možné si zdarma stáhnout – aplikace upozorní na případné nežádoucí interakce s jinými léky, potravinami, doplňky či bylinami.

Ostatní pojišťovny kontrolu lékových interakcí zatím vesměs neřeší, což je podle odborníka škoda, protože by se tím dalo hodně ušetřit. Už před deseti lety do ukázal projekt, na kterém se podílela mimo jiné o nevhodně v jeho rámci lékaři dostávali informace o nevhodně předepsaných lécích a většinou na to rychle reagovali úpravou léčby.

U léků a jejich vzájemných interakcí lékaři umí poměrně dobře odhadnout z výsledků klinických studií, existují zmiňované softwary, které umožňují modelovat, jak by různé kombinace dopadly. Bohužel u rostlin je to horší. Není máta jako máta – některá obsahuje víc mentolu, některá míň, a z toho vyplývá, že se liší i míra, s jakou ovlivňuje léky.

Třezalka patří k rostlinám, které urychlují odbourávání léků. Má vliv na stovky léků, jejichž účinek – u těch léků, kde má efekt největší, třeba až o osmdesát procent. Týká se to třeba léku Verapamil, který lidé berou na hypertenzi, anginu pectoris nebo při některých typech arytmií.

Některé byliny také snižují o třicet až padesát procent efekt hormonální antikoncepce, která pak nemusí fungovat. Podle Suchopára není tento nežádoucí efekt stejný u všech, kdo antikoncepci berou, ale je to možné riziko, o kterém je dobré vědět. Vyžádejte si radu lékárníka, když si budete nějaké byliny kupovat.

Farmaceut Josef Suchopár se se poslední roky hodně zabývá vlivem jídla či třeba koření na léky. „Jsou lidé, užívající třeba lžící skořice najednou, protože věří, že je to superpotravina. A vůbec je nenapadne, že to může mít vliv na účinek léků, které berou. Stejně jako třeba zázvor,“ popisuje farmaceut. Vliv mívá i pepř, kmín či třeba kurkuma a nemusí jít ani o tak velké množství.

Jiný příklad? Zrající sýry obsahují látku zvanou tyramin, který se nesnese s některými antidepresivy. V padesátých letech minulého století bylo v této souvislosti dokonce popsáno úmrtí.

„To je samozřejmě extrémně vzácné, ale vliv potravy se často podceňuje. Spousta lidí bere warfarin na ředění krve a u něj rovněž hodně záleží na složení potravy – pokud obsahuje hodně vitamínu K, působí proti účinku léku. A hodně vitaminu K je třeba ve špenátu. Malá porce sto až sto padesát gramů občas zařazená do jídelníčku nevadí, častá konzumace větších porcí už ano,“ popsal běžné riziko specialista na lékové interakce. Hrozí, že lék přestane ředit krev dostatečně účinně a mohly by vznikat krevní sraženiny.

Účinek různých léků může ovlivnit třeba i ketodieta, protože má vliv na pH moči, a tím pádem ovlivní vylučování některých léků, které tělo opouští touto cestou.

Potíže často může způsobit i to, jak a čím léky zapijeme. Podle Suchopára je bez výjimky nejlepší volbou voda. V klinických studiích, během nichž se testují léky, se za standard považuje 240 mililitrů vody. „Existují ale výjimky – některé léky se mají zapíjet co nejmenším množstvím vody, týká se to třeba léku Rybelsus na cukrovku, který se používá i na hubnutí. Jinak by se hůře vstřebával,“ doplnil odborník.

V Česku má ovšem velkou tradici zapíjení léků černým čajem, který kdysi coby pití do nemocnic zavedla Marie Terezie. Tehdy to byl pokrok, protože pacienti trpěli dehydratací, případně měli nečistou vodu. Jenže tehdy ještě neexistovaly léky, jak je známe dnes a čaj tak ničemu nevadil. Mnohé nemocnice drží dosud, i když víme, jak špatná volba to je. Lidé čajem zapíjejí léky i doma, protože například po ránu nemají chuť pít vodu.

Přitom čaj dokáže účinek některých léků ovlivnit zcela zásadně. Platí to třeba pro léky na srdce ze skupiny betablokátorů – účinek některých z nich se kvůli tomu může snížit až o devadesát procent, což už se skoro rovná tomu, jako kdyby je člověk nebral vůbec. Do této skupiny léků patří třeba celiprolol, atenolol či bisoprolol. Tyhle léky je proto nutné zcela bezpodmínečně zapíjet jedině vodou, ideálně nejméně dvěma deci.

Existuje spousta dalších léků, u kterých je problém, pokud je zapijete něčím jiným než vodou. Pokud například zapijete něčím jiným lék na alergii s účinnou látkou fexofenadin – tedy třeba Ewofex, hůře se vstřebává.

A co antibiotika a mléko? Lidé si někdy myslí, že kvůli tomuto nápoji lék uvízne v hrdle, ale problém je jinde, mléko rovněž snižuje vstřebávání léků. Týká se to tetracyklinových antibiotik nebo chinolonů, jako je ciprofloxacin. „Poslední dobou se navíc ukazuje, že mléko má možná ještě větší účinek na penicilinová antibiotika, což je problém třeba u malých kojenců, kteří nic jiného, než mléko nekonzumují,“ dodává Josef Suchopár. Pokud je to jen trochu možné, je dobré, aby i malé děti lék podávaný v tomto případě ve formě tekuté suspenze zapily trochou vody, což ale není někdy snadné.

Vážně je dobré brát i doporučení, týkající se toho, zda se léky mají brát ráno či večer nebo třeba nalačno. Stojí za nimi klinické studie, které ověřují účinek přípravků předtím, než se dostanou k pacientům.

„Když si vezmete lék určený k užívání nalačno po jídle, může se jeho účinek snížit o padesát až sedmdesát procent. Jde třeba o běžně používaná léky na odvodnění u pacientů s nemocemi srdce a cév. Pokud se užijí po jídle, je účinek o sedmdesát procent nižší,“ vyčíslil farmaceut Suchopár.

Denní doba je důležitá u mnoha léků. Tělo vnímá cirkadiánní rytmy a reaguje na to, zda je světlo či tma, zda je ráno, poledne nebo večer. Melatonin na spaní asi nikoho nenapadne užívat po probuzení, ale u jiných léků už to někdy tak nehrotíme. Přitom třeba glukokortikoidy – patří mezi ně třeba prednison na silné alergie, astma či zánětlivá onemocnění– patří naopak měli brát ráno, protože napodobují přirozené cirkadiánní rytmy.

Některá doporučení se ale v čase mění. Například léky na tlak se dříve užívaly ráno, ale poslední roky se doporučuje je užívat spíše večer. Existují studie potvrzující, že léky na hypertenzi jsou při večerním užívání účinnější o desítky procent, i když zatím není úplně jasné proč. Jiné studie však význam tohoto efektu v takovém rozsahu nepotvrzují.

Lékové interakce všeho druhu hrozí především starším lidem, což souvisí s tím, že jsou častěji nemocní a užívají více léků. Pro představu: lidé nad 65 let věku jich podle Suchopára užívají v průměru téměř deset denně. Typicky na nemoci srdce a cév, na cholesterol,na ředění krve a podobně.

S věkem se ovšem mnohdy mění i účinek léků samotných. Největší problém souvisí s jejich vylučováním z organismu – snižuje se funkce ledvin a jater, které se na tom podílejí a léky se proto vylučují pomaleji. „Jde třeba o léky na spaní – u pacientů starších 65 let by měly být dávány v poloviční dávce,“ dodává příklad farmaceut.

Zároveň ve vyšším věku léky snáze pronikají do mozku. Ochranná hematoencefalická bariéra je s narůstajícím věkem víc a víc propustná. To znamená, že se mohou častěji objevit nežádoucí účinky způsobené účinkem na centrální nervový systém, jako jsou závratě nebo poruchy vidění po lécích, které dříve člověku žádné takové potíže nepůsobily. Řešením by mohlo být snížení dávky, nikoli další lék, tentokrát na závratě.

Velmi častou potíží je také užívání více léků se stejnou účinnou látkou, odborníci používají pojem duplicita. „Souvisí to opět s věkem, protože starší pacienti mají více nemocí, více léků a více duplicit. Těžko ale můžete čekat, že dvojnásobná dávka léků přinese dvojnásobný prospěch. Spíš vám přinese dvojnásobné riziko nežádoucích účinků. Navíc to stojí pojišťovny spoustu peněz – bavíme se o vysokých stamilionech, možná miliardách korun ročně,“ popsal problém lékový odborník. Velmi často přitom jde o léky, které předepsal jeden a ten samý lékař.

Částečně se na tom podle Suchopára podílejí lékárny tím, že příliš často zaměňují léky, tedy většinou vydávají levnější variantu se stejnou účinnou látkou. Jak se to stane? Pacient si nechá předepsat další balení léků, které užívá, a ještě je doma má, aby měl zásobu, až mu dojdou. „Vyzvedne si nový léky, ovšem v lékárně dostane stejný lék s jiným názvem a pak bere obojí zároveň. Když je člověku přes osmdesát, nemusí mu dojít, že léky Mabron a Tramal obsahují oba stejnou účinnou látku tramadol,“ líčí typický příběh farmaceut.

V lékárnách se navíc často děje, že když si pacient přijde pro lék na předpis, dostane pacient doporučení, aby si k tomu přikoupil třeba hořčík, vápník nebo selen, protože jinak nebude lék dobře fungovat. „To je věta jako z hororu. Léky totiž opravdu fungují i bez toho hořčíku, i bez probiotik. Dávat paušálně všem probiotika nebo hořčík je naprosto iracionální,“ je vůči těmto praktikám kritický Josef Suchopár.

Konkrétně probiotika se přitom ještě vcelku nedávno k antibiotikům doporučovala ve velkém. Nové studie ovšem ukázaly, že jejich užívání nevede k tomu, že se stav střevního mikrobiomu dříve vrátí do původního stavu – může to být dokonce přesně naopak. „Probiotika změní složení mikrobiomu, protože tam dáváte miliardy bakterií, které vám nejsou vlastní. Nejsou nebezpečné ani škodlivé, jsou naopak užitečné, ale vy máte jiný mikrobiom, který vám antibiotikum poškodilo. Jenže pokud ho modifikujete probiotikem, napraví se mnohem později,“ vysvětluje odborník. Pokud člověk užívá třeba penicilin, je podle něj zcela zbytečné s nějakými probiotiky vůbec zabývat, mikrobiom se srovná sám maximálně během týdne či dvou.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz