Článek
Německá vláda zvažuje zpřísnění pravidel pro změny cen na čerpacích stanicích. Pumpy by podle návrhu mohly ceny pohonných hmot zvýšit jen jednou denně, aby se omezily časté výkyvy.
Kabinet se inspiruje Rakouskem, kde podobný model funguje už od roku 2011. Čerpací stanice tam mohou zdražovat pouze jednou denně, zatímco zlevňovat mohou kdykoli. Vídeň navíc nyní zvažuje další zpřísnění pravidel a omezení zdražování jen na několik dní v týdnu. Cílem těchto opatření je zvýšit transparentnost cen a omezit prudké výkyvy, které podle kritiků znevýhodňují řidiče.
Jak s cenou pracují české čerpací stanice a proč se takové rozhodnutí chystá v Německu, popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys šéf SČS – Unie nezávislých čerpadlářů Ivan Indráček.
Nafta v Česku od konce února, kdy vypukla válka na Blízkém východě, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Očekáváte, že ceny ještě porostou?
No, to nikdo neví. Já si myslím, že to neví ani pan prezident Trump. Dnes se objevila informace, že Spojené státy požádaly spojence v NATO a některé další země, zdali by nebyly ochotny poskytnout své vojáky nebo lodě tak, aby byl zajištěn bezpečný průjezd Hormuzským průlivem.
Trhy na zprávu zareagovaly okamžitě určitým zklidněním, a přestože ráno to vypadalo, že nafta vylezla hned po ránu o nějakých 90 haléřů, tak teď myslím, že se pohybuje ten nárůst asi kolem třicetníku. To je nic ve srovnání s tím, co se zatím dělo.
No a kdyby teď přišla zpráva třeba z Číny nebo z Velké Británie, že na výzvu Spojených států poskytnou tři válečné lodě, které tam pomůžou hlídkovat a doprovázet tankery, tak samozřejmě v tu chvíli by ten trh zareagoval ještě pozitivněji, protože už by to nebyla zpráva od prezidenta Trumpa, kterou je třeba brát s rezervou, ale byla by to potvrzená zpráva.
To by byl první krok k tomu, aby ceny přestaly růst. Druhý by byl, kdyby tankery začaly Hormuzským průlivem skutečně znovu bezpečně proplouvat. A jakmile tam začnou lodě proplouvat, tak si myslím, že cena začne klesat. A to pak může klesat velmi rychle. Ale může se stát, že se Íráncům podaří jednu loď zasáhnout, a okamžitě se to zase otočí zpátky.
Jak velkou roli v konečné ceně paliv hrají samotné čerpací stanice? Dříve jste uvedl, že marže je v ročním průměru zhruba dvě koruny na litr. Nezvyšuje se teď?
Naopak. Možná už teď neklesá, ale na začátku konfliktu marže výrazně klesaly. Dlouhodobý průměr je zhruba dvě koruny na litr a od roku 2019 se to v zásadě nemění. Samozřejmě jsou období, kdy je marže vyšší, třeba ke třem korunám, a jindy je naopak velmi nízká. Dokonce se stalo, že u nafty byla na začátku současné krize marže krátkodobě i záporná.
Když se podíváme na nákupní ceny čerpacích stanic, zdražují teď podobným tempem jako ceny pro řidiče?
Vyhlašované ceny mají v Česku zhruba jednodenní zpoždění oproti trhu v Rotterdamu, který je pro Evropu klíčový. Zatímco Rotterdam reaguje okamžitě, české ceny se mu snaží přizpůsobit s jednodenním odstupem.
Například nákupní cena nafty u společnosti Čepro byla ještě na konci února, tedy na začátku současného konfliktu na Blízkém východě, zhruba 26,20 koruny za litr bez daně. Dnes je to kolem 33,60 koruny. Po započtení daní to znamená nárůst přibližně o devět korun na litr, což v podstatě odpovídá tomu, o kolik zdražila nafta i na čerpacích stanicích.
U některých dodavatelů, například Unipetrolu, je nákupní cena dokonce ještě o něco vyšší, takže okamžitá marže čerpacích stanic se může pohybovat jen kolem koruny až koruny a půl na litr. To ukazuje, že pumpy současný růst cen víceméně jen kopírují a marže se výrazně nezvyšují.
V Německu vláda zvažuje pravidlo, podle kterého by čerpací stanice mohly zdražovat jen jednou denně, aby se omezily výkyvy cen. Co na takový návrh říkáte? V Rakousku už podobný model funguje – ceny tam mohou pumpy zvyšovat jen několik dní v týdnu v poledne. Je to podle vás smysluplné opatření?
Mně to přijde spíš jako snaha vlád přijít s nějakým opatřením, které uklidní veřejnost. Tvůrčím nápadům se meze nekladou. V případě Německa bych si dokonce troufl říct, že současná krize může být jen příležitostí takové opatření prosadit. Němečtí politici totiž dlouhodobě kritizují, že čerpací stanice během dne několikrát mění ceny podle poptávky. Ve špičce, kdy se víc tankuje, bývá cena o něco vyšší než mimo ni.
Ty výkyvy přitom nejsou nijak dramatické, jde spíš o centy. Jenže i jeden cent je zhruba 25 haléřů, takže z našeho pohledu to může být klidně rozdíl koruny nebo dvou. Německým politikům je to ale dlouhodobě trnem v oku a chtějí to omezit. Myslím si, že současná situace může být jen záminka, jak takovou regulaci prosadit.
Pracují u nás čerpací stanice s cenou podobně?
U nás v Česku je situace jiná. Čerpací stanice tady ceny během dne běžně nemění a trh je poměrně stabilní. Navíc je velmi konkurenční. Typickým příkladem je období od poloviny ledna do konce února – pumpy tehdy zvýšily ceny asi jen o polovinu toho, o kolik jim vzrostly nákupní ceny. Marže tak klesla zhruba na jednu korunu.
Je to podle mě důkaz toho, jak silná je v Česku konkurence. Menší čerpací stanice si nemůže dovolit zdražit sama od sebe. Naopak se snaží být vždy o něco levnější než značkové pumpy. Pro české řidiče je totiž cena pořád klíčovým faktorem.
Jak je to ale teď, když ceny rostou poměrně rychle?
Teď k tomu dochází častěji a má to logické vysvětlení. Čerpací stanice totiž často nenakupují palivo za okamžitou cenu, ale třeba za týdenní průměr. V klidném období to nevadí, protože ceny se během týdne moc nemění. Jenže když ceny každý den rostou o korunu nebo dvě, situace je úplně jiná.
Pumpa může například v pondělí nakoupit za určitou cenu, ale pokud ceny během týdne výrazně stoupnou, na konci týdne musí doplatit rozdíl do průměrné ceny. A právě proto musí reagovat a zdražovat, jinak by prodávala se ztrátou.
Druhý důvod je konkurence. Pokud by pumpa nechala cenu výrazně nižší než okolní stanice, zákazníci ji velmi rychle vykoupí. A protože velcí dodavatelé dnes dodržují smluvní objemy a nedodávají palivo nad rámec dohodnutých množství, pumpa by pak mohla zůstat bez zboží. A pro čerpací stanici je ve výsledku horší, když jí dojde palivo, než když ho prodává za stejnou cenu jako konkurence.
Když se ještě vrátíme k omezení zdražování během dne, plánuje se něco podobného i v Česku?
Pokud vím, tak se nic takového neplánuje, a doufám, že ani plánovat nebude. Podle mě je to zbytečné opatření. V Česku čerpací stanice běžně ceny během dne nemění, a pokud se to někdy stane, má to racionální důvod.
Kdybych například nemohl zdražit v průběhu dne, zatímco konkurence ano, a zároveň bych věděl, že další dodávku paliva dostanu až za několik dní, mohl bych se dostat do situace, kdy bych prodával se ztrátou. V takovém případě by pro mě bylo výhodnější pumpu načas zavřít než palivo prodávat pod nákupní cenou. V klidném období může podobné opatření fungovat, ale v situaci, kdy ceny rostou velmi rychle, by to čerpacím stanicím výrazně zkomplikovalo práci s cenou.
Myslíte, že by takové omezení mohlo německé pumpy výrazně zasáhnout?
To opravdu nevím. Neznám ani přesně marže, se kterými německé pumpy pracují. Německý trh je navíc trochu specifický. Před týdnem jsem tam byl a například u Shellu stála nafta asi 2,20 eura za litr.
Na první pohled to vypadá výrazně víc než u nás, jenže neznáme přesnou skladbu ceny. Kromě samotné ceny paliva tam jsou například vyšší náklady spojené s emisemi nebo poplatky za oxid uhličitý, které u nás vůbec nemáme. A samozřejmě tam může být i jiná marže.
Pokud by byla vyšší, mohly by pumpy takové opatření zvládnout. Ale je také možné, že právě dynamické změny cen během dne jim pomáhají udržet ekonomiku. Například tím, že ve špičce prodávají s vyšší marží a mimo ni s nižší. To ale opravdu nedokážu posoudit.
