Útok na symbol Kyjeva: V Rusku se ohánějí střelou po expiraci i proroctvími

Zpráva o ničivém požáru nejdůležitější církevní památky na Ukrajině se v pondělí stala jedním z hlavních témat západních i českých médií. V zahraničí se zásah Uspenského chrámu v Kyjevskopečerské lávře ruským dronem často objevoval hned pod informacemi o čerstvé dohodě mezi USA a Íránem.

Ve velkých ruských médiích oproti tomu nastalo pozoruhodné schizma. Po poledni na úvodní stránce svých webů buď o útoku neinformovala vůbec, nebo se z toho naopak stalo to nejdůležitější téma. Patřičně zasazené do ruského propagandistického rámce.

Ani slovo o zničení památky s historií sahající do 11. století tak čtenáři nenašli například na homepage největší státní agentury TASS.

Místo toho se dočetli o nových evropských sankcích na 80 ruských funkcionářů nebo o „osvobození“ ukrajinské vesnice Dolgaja Balka, rusky Artěma, kde před válkou nežilo ani tisíc lidí. Zprávy o dobytí malých obcí bez zásadnějšího významu se v ruských médiích dostávají mezi hlavní informace běžně.

Informace o útoku v Kyjevě chyběla i na zpravodajském serveru státní televize Vesti.ru nebo na jednom z nejčtenějších serverů RBC. Ten se sice zaměřuje hlavně na ekonomické zpravodajství, i do tohoto vymezení se ale vešla zpráva o dobytí Dolgaje Balky.

Další hojně citovaná ruská agentura kontrolovaná státem - Ria Novosti - věnovala útoku na Kyjevskopečerskou lávru patřičnou pozornost.

Šlo ale o vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové, která se podivovala nad tím, že útok odsoudil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ohradila se proti tvrzení, že požár vyvolal ruský útok. „Zároveň však v posledních letech nepadlo ze strany evropských politiků ani slovo o pronásledování kanonické pravoslavné církve na Ukrajině ze strany Zelenského režimu a o pokusech o získání kontroly nad Kyjevskopečerskou lávrou za použití fyzického a psychického násilí,“ poznamenala.

Narážela na to, že ukrajinská vláda v roce 2023 vypověděla z lávry pravoslavnou církev podléhající Moskvě, kterou Kyjev obviňuje z kolaborace s Ruskem. V současnosti komplex spravuje nezávislá Ukrajinská pravoslavná církev.

Ruská média v této souvislosti píšou také o znesvěcení lávry - nejčastěji zmiňují nesprávnou manipulaci s ostatky svatých. Ukrajina to ale zdůvodnila nezbytnou inventarizací po převzetí areálu a snahou zachovat kulturní dědictví.

Zacharovová znovu připomněla také ukrajinský útok na okupované město Starobilsk, o kterém podle ní Macron mlčel. Ve zprávě agentury Ria chybí zmíněné vyjádření francouzského prezidenta: Macron útok na lávru přirovnal k bombardování pařížské katedrály Notre-Dame.

Většina ruských médií, která o útoku informují, cituje prohlášení ruského ministerstva obrany, které tvrdí, že „podle potvrzených zpráv“ na chrám dopadla raketa z amerického systému protivzdušné obrany Patriot. Důvodem prý mohou být západní dodávky střel po expiraci.

Už opomíjejí fakt, že ani Patrioty by nad Ukrajinou nelétaly, pokud by Rusko sousední zemi nenapadlo a pravidelně tam neposílalo stovky dronů a balistických raket.

Pro Moskvu by přiznání zodpovědnosti za útok bylo zvlášť citlivé, protože se po celou dobu konfliktu prezentuje jako ochránce ruského kulturního dědictví, za jehož součást považuje právě i Kyjevskopečerskou lávru.

Server Gazeta.ru, pro který jde také o hlavní zprávu, přidává vyjádření šéfa obranného výboru Státní dumy Andreje Kolesnika, podle něhož by Rusko na lávru nikdy nezaútočilo. „Je to pro nás tabu. Je to jedna z našich svatyní, která pochází z dob Kyjevské Rusi. Na to nesmíme zapomínat,“ řekl poslanec a naznačil, že by mohlo jít o provokaci.

Tuto teorii rozvinul ve svém úvodníku list Moskovskij Komsomolec, kde píše o „podivném“ útoku na lávru a označuje ho za „dárek pro Zelenského před summitem G7“, který v pondělí začíná ve francouzském lázeňském městě Évian-les-Bains u švýcarských hranic. Dorazí na něj i americký prezident Donald Trump.

Autor Dmitrij Popov se pozastavil nad tím, že podle dostupných záběrů jsou interiéry chrámu převážně zachovalé a shořela jen střecha. „Nebudeme se podobat nepříteli a říkat, že to prý zapálili sami,“ poznamenal, aby se vzápětí pokusil vysvětlit, jak útok prospěje Ukrajině.

Noční požár Kyjevskopečerské lávry ve fotografiích:

Popov na jedné straně tvrdí, že západní peníze budou na Ukrajinu proudit jen do té doby, dokud Evropané uvidí, že Kyjev dokáže škodit Rusku. Jakmile Evropa uvidí kolaps Ukrajiny a převahu Ruska, bude Západ podle ruského novináře spěchat, aby s Moskvou uzavřel mír.

Jak mají zrovna obrázky požáru jednoho z největších symbolů Kyjeva přispět k přesvědčení Evropanů, že se Ukrajina nehroutí, už Popov nevysvětluje.

V jiném textu Moskovskij Komsomolec našel ruské odborníky, kteří Ukrajinu rovnou obvinili ze založení požáru v lávře a přispěchali s přirovnáními k satanistům a nacistům. Vojenský expert Vasilij Dandykin bez jakýchkoli důkazů naznačuje, že na celé akci se podílela i Velká Británie.

Oblíbený ruský tabloid Komsomolskaja pravda zašel až do kategorie nadpřirozena. Válečný zpravodaj listu Dmitrij Stešin připomíná tři údajná proroctví pravoslavného mnicha Zosimy.

„Kyjevskopečerská lávra padne. Všechna milost Kyjevskopečerské lávry přejde do Optiny Pustyň,“ znělo prý první proroctví pronesené v roce 1990. Odkazovalo na tehdy zdevastovaný pravoslavný klášter v Kalužské oblasti na západě evropské části Ruska. Až později byl rekonstruován.

Starec Zosima měl předpovědět také pronásledování věřících. To se podle Stešina naplnilo, když se Ukrajinci zaměřili na proruskou pravoslavnou církev a měli ostřelovat pravoslavný chrám na Donbase.

Třetí Zosimovo proroctví podle Stešina zní: „Po pádu lávry začne sjednocení Rusi.“ Ruský válečný zpravodaj tvrdí, že v Kyjevě tato slova vzhledem k zálibě „v okultismu, lidové magii a satanismu“ dobře znají a snaží se jeho naplnění zabránit. Podle autora se ale jeho promítnutí do reality blíží.