Článek
Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová odsoudila praktiky velké části pumpařů. Zatímco na rostoucí ceny ropy prý odpovídají okamžitým a třeba i opakovaným zdražením paliv, pokles cen komodity – tak, jak se stalo včera – k nějakému většímu zlevnění na pumpách nevedl.
„Temhle mechanismus chceme zlomit,“ vzkázala Reicheová, podle které hodlá vláda reformovat zákon o kartelech. Kabinet kancléře Friedricha Merze zároveň jedná s antimonopolním úřadem o tom, jestli by nemohl zpřísnit dohled nad obchodem s palivy. Podobně, jako se to během energetické krize dělalo u poskytovatelů energií.
Německo se zároveň chce inspirovat modelem Rakouska, kde čerpací stanice mohou zvyšovat ceny jen jednou denně. Přesně v poledne.
„Snižování cen bude naopak povolené kdykoliv,“ zdůraznila k tomu Reicheová, která chce tohle řešení urychleně zavést i ve spolkové republice.
Rakousko má tento model už od roku 2011. Podle německého kontrolního úřadu zatím ale není prokázané, že by měl na vývoj cen pohonných hmot nějaký výraznější efekt.
Vídeň ho ale v nynější situaci hodlá ještě přitvrdit: čerpací stanice v Rakousku budou smět zdražovat už jen třikrát týdně. V pondělí, ve středu a v pátek.
Průměrné ceny paliv jsou v Německu výrazně vyšší, než v Česku. Zejména kvůli daňové skladbě a vysokým provozním nákladům samotných stanic. Ceny průběžně sleduje německý automotoklub ADAC. Jejich celostátní průměr byl včera na 49,8 korunách za litr benzinu E10, a na 53,3 korunách za litr nafty.
Mnoho německých řidičů se proto snaží tankovat v zahraničí, kde jsou ceny často nižší. ADAC v tomhle zmiňuje dvě klíčové destinace: tankování benzinu je prý nejvýhodnější u polských sousedů, majitelé naftových aut pak nejvíc ušetří v Česku.
Návštěvy německých zákazníků na tamních pumpách označuje ADAC za „tankovací turismus.“ A před podobnými praktikami se snaží velkou část Němců odrazovat – pokud nebydlí bezprostředně u hranic, pak se jim tankování vzhledem k celkové době jízdy a spotřebě auta nemusí vyplatit.
Německo zároveň uvolní část svých strategických zásob ropy, aby situaci pomohlo stabilizovat i globálně. Berlín se k tomu rozhodl po jednání s vládami ze skupiny G7, které tím chtějí zmírnit napětí na světových trzích.
Následně se čekalo na názor Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která své členské země vyzvala k uvolnění 400 milionů barelů ropy.
Zhruba pětinu z tohoto objemu by mělo poskytnout právě Německo. Kupcům a investorům se tím otevře cesta k velkým objemům suroviny, čímž by se tlak na cenu ropy mohl částečně omezit. K podobnému kroku se podle agentury Reuters chystá i Japonsko nebo Rakousko.
