Článek
České domácnosti mají zatím ještě rezervu. V září byla inflace v ekonomice 2,5 procenta. Nezaměstnanost byla nízká, tržby v maloobchodě solidní a potraviny dokonce meziročně zlevňovaly o 3,5 procenta.
„Češi začínají panikařit, šetřit, mít starosti, když se inflace dostává někde ke čtyřem procentům,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na společné tiskové konferenci s analytickou společností NielsenIQ.
Právě ceny potravin jsou podle obchodníků důvodem celkově nízké inflace a přeneseně také dobré nálady spotřebitelů, kteří stále utrácejí více peněz za potraviny, drogistické zboží i zboží dlouhodobé spotřeby, jako je elektronika. Je však podle nich otázkou, jak dlouho tato pozitivní situace vydrží a bude vyvažovat nepříznivý trend zpomalení celé ekonomiky.
Ekonomiku táhnou domácnosti
Hrubý domácí produkt České republiky ve druhém letošním čtvrtletí rostl o 1,8 procenta. Před rokem ekonomika rostla o 2,8 procenta.
„Českou ekonomiku pořád ještě táhne spotřeba domácností, ale to je dnes jediný silný prorůstový impuls, který má. Není to obchod, nejsou to investice, není to export,“ říká Prouza. Tržby v maloobchodu v srpnu meziročně přidaly 4,3 procenta. „Je to tím, že lidé ještě pořád mají pocit, že je dobře. Je však otázkou, jak dlouho jejich optimismus ještě vydrží,“ dodal.
Průzkumy NielsenIQ ukazují, že pohled Čechů na další vývoj ekonomiky už není tak příznivý jako na začátku roku. Jejich ekonomická očekávání se posunula do mírně negativních hodnot, přesto Češi více věří v dobrý budoucí vývoj než průměrný Evropan.
Rok 2024 byl z pohledu útrat za zboží dlouhodobé spotřeby silný. Tržby rostly o 5,3 procenta. V roce 2025 klesly na 0,3 procenta a letos sice rostou o 2,5 procenta, jenomže na rozdíl od minulých let útraty nejsou taženy vyšším objemem prodaného zboží, ale inflací. Objemy prodejů zboží, mezi které patří třeba počítače, mobily, ledničky a další spotřebiče, letos od ledna do září mírně propadají o 0,4 procenta.
Při nákupech elektroniky a domácích spotřebičů si lidé pečlivěji vybírají, za co peníze utratí. „Spotřebitelé více racionalizují své nákupy, víc si potřebují odůvodnit, proč ten nákup dělají,“ shrnul Karel Týra, generální ředitel NielsenIQ pro Česko, Slovensko a Maďarsko.
U televizí například zákazníci sahají po větších úhlopříčkách a prémiových technologiích, ovšem za atraktivní cenu a ideálně se slevou. Při výběru praček a ledniček stále častěji upřednostňují energeticky úspornější modely. Mobilní telefony naopak mění méně často, protože je nabízené inovace k rychlejší výměně nepřesvědčují.
Potraviny na cenovém dně
U potravin a drogerie naopak zákazníci nakupují více zboží a průměrné ceny klesají. Může to být výrazným počtem slevových akcí (například na mléčné výrobky), ale spotřebě také pomohlo horké léto. „Horké počasí táhlo prodeje mnoha kategorií nahoru,“ uvedl Týra. Dařilo se například nealkoholickým nápojům, zmrzlinám či opalovacím krémům.
Zlevňování potravin přitom táhnou především máslo, margaríny a mléčné výrobky. Máslo a margaríny spolu s trvanlivým mlékem, tvrdými sýry, tvarohy a smetanou vysvětlují zhruba 70 procent celkového poklesu cen sledovaných potravin. Samotná skupina másel a margarínů se na něm podílí přibližně třetinou.
K poklesu průměrných cen přispívají také káva a tabulková čokoláda. Právě u nich přitom Týra ještě loni vysvětloval zdražování vysokými cenami surovin, tedy kávy a kakaových bobů.
Pro další zlevňování potravin podle Prouzy už moc prostoru nezbývá. „Myslím si, že jsme dneska na nějakém technologickém minimu cen potravin,“ uvedl.
Proti dalšímu poklesu cen působí rostoucí náklady v celém dodavatelském řetězci. Zemědělcům výrobu prodražují hnojiva a pohonné hmoty, do nákladů potravinářů se promítá například dražší pšenice. Napříč zemědělstvím, výrobou i obchodem rostou mzdy a účty za energie. Přidávají se také nové požadavky na obaly.
Zatímco růst mezd a cen energií se podle Prouzy do konečných cen promítá rychle, u zemědělských komodit bývá zpoždění přibližně šest až devět měsíců.
