Všichni se snaží odradit Rusko, ale my máme pohodu, kritizuje generál

Přesně to, co potřebujeme, akorát o 15 let později, hodnotí generál v záloze Miroslav Feix novou koncepci české armády, kterou dnes schválila vláda. Dokument popisuje, jak by mělo české vojsko vypadat v roce 2040.

Jak upozorňuje Feix, plány armády ale narážejí na peníze, které je vláda Andreje Babiše (ANO) ochotná do obrany investovat. „Je úplně jedno, co vojáci zanalyzovali, protože na konci dne jsou limitem peníze,“ říká Feix, který velel týmu, jenž vypracoval předchozí armádní koncepci.

Klíčový dokument počítá s budováním armády ve třech etapách. Do roku 2030, tedy v době Babišovy vlády, se nepočítá se žádnými velkými akvizicemi. Podle návrhu ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) se totiž má obranný rozpočet do konce dekády držet přesně na dvou procentech HDP.

„Všichni okolo se opravdu snaží se připravit do dvou tří let, abychom odradili Rusko od útoku. A my v té nejnebezpečnější fázi jsme na dvou procentech a máme pohodu,“ kritizuje Feix, který před odchodem z armády řídil sekci plánování schopností.

Armáda ve své nové koncepci přiznává mnoho nedostatků. Třeba to, že aktuálně neplní 70 procent úkolů, které Česko dostalo od Severoatlantické aliance. Jak byste dokument zhodnotil?

Můj první dojem je, že je v koncepci plus minus všechno důležité. Je tam popsaná armáda, kterou bychom potřebovali mít do dvou tří let, jenže podle koncepce ji budeme mít až v roce 2040 - a v tu chvíli už bude stará. V roce 2040 totiž válčiště nebude vypadat tak jako dnes.

Můj první dojem je takový, že všechny velké a drahé projekty se odsouvají až do doby po konci funkčního období současné vlády…

Přesně tak. Cokoliv, co stojí peníze, se odsunulo, a odsouvají se i věci, které by nemusely, přestože nestojí peníze, třeba různé organizační změny nebo legislativa. Pokud bude rozpočet ministerstva obrany dvě procenta HDP, nic velkého čekat nemůžeme. A koncepce férově přiznává, co je potřeba, ale nejsou na to peníze.

Z dokumentu čiší nesourodost. Na začátku je slovo náčelníka generálního štábu, které je skvělé. Pak je tam analýza, kde se píše, že se bezpečnostní prostředí zhoršuje, varovací doba neexistuje a že je potřeba zrychlit výstavbu armády.

No v další části se píše, že výstavba armády je podřízena finanční realitě. Takže je úplně jedno, co vojáci zanalyzovali, protože na konci dne jsou limitem peníze.

Celá koncepce stojí na tom, že to v příštích čtyřech letech nějak přežijeme, pak se dodělají resty a nakonec se objeví obrovské peníze, kdy se najednou po roce 2030 téměř zdvojnásobí rozpočet ministerstva obrany ze dvou na tři a půl procenta. A najednou se ty věci stanou.

Jenže mezitím budou volby, změní se vláda a je otázka, do jaké míry je nárůst rozpočtu po roce 2030 garantovaný. Takže opravdu seriózně se můžeme bavit o tom, co se bude dít v dalších čtyřech letech, což je přesně ta doba, kdy Rusko může zaútočit na NATO.

Premiér Andrej Babiš často opakuje, že je jeho priorita posílit protivzdušnou obranu, vláda to má i ve svém programovém prohlášení. Jenže jak jsme říkali, koncepce s žádnými velkými investicemi do konce Babišova vládnutí nepočítá. Nepopírá se to navzájem?

Ano, na to nejde říct nic jiného. Vždycky, když někdo říká něco o protivzdušné obraně, se chci zeptat: Víte, kolik to stojí? Nic proti tomu nemám, ale ty peníze tam nejsou. Za dvě procenta žádné velké rodeo prostě nebude.

To znamená, že při dvou procentech HDP v podstatě není prostor pro investice? Vojáci říkají, že přes 90 procent budoucích rozpočtů už je „zamčená“ do již zasmluvněných nákupů.

Počítali jsme se slibem minulé vlády (Petra Fialy z ODS), která schválila, že se rozpočet ministerstva obrany bude ročně navyšovat o 0,2 procenta HDP. To znamená, že se v klidu zasmluvnily velké projekty (např. nová bojová vozidla pěchoty CV90 nebo letouny F-35, pozn. red.), protože jsme věděli, že vždy budeme mít dvě procenta. Nové nákupy jsme chtěli hradit z toho nárůstu o 0,2 procenta. Bylo by to sice pomalé, ale bylo by to.

No a najednou to mají být dalších x let jen tvrdá dvě procenta (ministr Zůna navrhl vládě, aby schválila usnesení, že do konce funkčního období obranný rozpočet neporoste nad dvě procenta HDP, pozn. red.).

Jediné, co můžete v takové situaci udělat, je, že buď platby rozložíte víc v čase anebo se rozhodnete, že nějaký projekt zrušíte, čímž si uvolníte peníze.

Aktuálně se řeší třeba pořízení nových kolových bojových vozidel pěchoty pro 4. brigádu rychlého nasazení za desítky miliard…

Ano, na to nejsou peníze, je to v koncepci i přiznané. Při dvou procentech HDP žádná nová kolová bojová vozidla pěchoty nebudou.

Takže opět včas nesplníme úkoly, které jsme na sebe vzali v rámci NATO. Loni jsme jako Česká republika na summitu NATO v Haagu ostatním spojencům slíbili, že pro kolektivní obranu nachystáme dvě moderní brigády.

Za dvě procenta HDP obě brigády prostě nebudou. Spočítali jsme, že by na to bylo potřeba 3,7 procenta HDP po dobu deseti let. Pak bychom splnili všechny úkoly, které jsme na sebe vzali v rámci NATO, a také bychom vybudovali dostatečnou obranu našeho území.

Jaký vzkaz tím vysíláme spojencům? Kdybyste teď seděl v centrále NATO a na stůl byste dostal českou armádní koncepci, kde se přiznává, že úkoly neplníme a dalších x let ani plnit nebude, co byste si pomyslel?

Bylo by to: To si děláte legraci, ne? V Alianci to nefunguje tak, že si rozdáte úkoly a máte je okamžitě splnit, je na to nějaký čas, ale vy musíte dokládat, že máte jasný cíl, makáte, máte na to peníze, jdete správným směrem.

Když se podívají na naši armádní koncepci, uvidí, že jsme sice loni hlasovali pro nové úkoly a navýšení výdajů na obranu na 3,5 procenta, ale to, co děláme, k tomu nevede.

Všichni okolo se opravdu snaží se připravit do dvou tří let, abychom odradili Rusko od útoku. A my v té nejnebezpečnější fázi jsme na dvou procentech a máme pohodu.

A jaký vzkaz nová armádní koncepce vysílá české veřejnosti? Po schválení bude veřejná a každý si ji může v případě zájmu přečíst.

Pro mě jako pro vojáka byla koncepce vždycky relativně praktický dokument, jakým směrem půjde armáda v dalších letech.

Co se týče veřejnosti, standardně by měl takový dokument odstrašit nepřítele a ubezpečit naši veřejnost, že jsme připraveni, nebo minimálně směřujeme k připravenosti.

Ministr Zůna v jarním rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznal, že se osobně podílí na psaní koncepce. Vidíte v dokumentu nějaké jeho zásahy?

Některé věci myslím, že poznám. Jsou to pasáže, kde dochází k řetězení podstatných jmen, tak akademici píšou. Dávají hodně podstatných jmen za sebou, informace se tím zhutňuje, ale snižuje se akceschopnost, chybí slovesa.

V koncepci je taky část věnovaná školství, což je oblast, ve které je silný. Nicméně nevím přesně, do jakých částí zasahoval.

Je nějaké téma, které vám v nové koncepci chybí?

Překvapilo mě, že zcela zmizel „Mission Command“. Obtížně se to překládá do češtiny, ale jde o způsob řízení vojska. Je to doktrína, kterou se NATO odlišuje od Ruska. Rusové mají přímé řízení: vydají úkol, který podřízení splní. Kdežto u Mission Command vysvětlíte cíl, záměr a vojáci pak mají určitou volnost, jak k němu dojdou, je to decentralizované provedení.

Je to velký rozdíl mezi východním a západním způsobem válčení. Česká armáda od pádu komunismu přechází právě na západní způsob. V minulé verzi koncepce to bylo popsáno velmi intenzivně. Je to základní pilíř, jakým způsobem válčí Aliance. Z nové koncepce to úplně zmizelo.

Když odhlédneme od nové armádní koncepce, jaký je největší problém české obrany?

Když to vezmu celospolečensky, tak je to nedostatek pocitu urgence. Nevnímáme hrozby, a pokud ano, tak nic neděláme. To je na západ a na sever od nás jinak. Prostě nebereme ruskou hrozbu vážně.

A když to vezmu pohledem armády, tak největší problém je, že je generální štáb součástí ministerstva obrany. Armáda nemůže nakupovat nebo uzavírat dohody, protože nemá vlastní právní subjektivitu, nemá IČO. To, co může dělat každé krajské policejní velitelství, my nemůžeme. Plus nejsou jasně definované role a pravomoci mezi ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu.